Biškek (Gorod Bishkek)
V roce 1825 založil Kokandský chanát pevnost „Pišpek“, která kontrolovala karavany na místní cestě a vybírala odměny od kyrgyzských kmenů. Dne 4. září 1860 ruské síly vedené plukovníkem Apollonem Zimmermannem se souhlasem Kyrgyzů pevnost zničily. V roce 1868 byla na místě pevnosti založena ruská osada pod jejím původním názvem „Pišpek“. Ležela v generálním guvernéru ruského Turkestánu a jeho Semirejské oblasti.
V roce 1925 byla v ruském Turkestánu založena Kara-Kirghizská autonomní oblast a Pišpek povýšil na její hlavní město. V roce 1926 Komunistická strana Sovětského svazu přejmenovala město na Frunze, podle bolševického vojenského vůdce Michaila Frunzeho (1885–1925), který se zde narodil. V roce 1936 se město Frunze stalo hlavním městem Kyrgyzské sovětské socialistické republiky, během závěrečných fází národního vymezení v Sovětském svazu. V roce 1991 změnil kyrgyzský parlament název hlavního města na „Biškek“.
Biškek leží v nadmořské výšce asi 800 metrů, jen kousek od severního okraje pohoří Kyrgyzský Alatau, prodloužení pohoří Ťan-šan. Tyto hory se tyčí do výšky 4895 metrů. Severně od města leží úrodná a mírně zvlněná step, která zasahuje daleko na sever do sousedního Kazachstánu. Řeka Ču odvádí většinu oblasti. Biškek je regionální železnicí spojen s Turkestánsko-sibiřskou dráhou.
Biškek je město širokých bulvárů a veřejných budov s mramorovými fasádami v kombinaci s řadou bytových domů v sovětském stylu obklopujících vnitřní centrum. Existují také tisíce menších soukromě postavených domů, většinou mimo centrum města. Ulice vytváří mřížkový vzor, přičemž většina je na obou stranách lemována úzkými zavlažovacími kanály, které zalévají řadu stromů poskytujících stín v horkém létě.
Nejstarší osídlení na místě dnešního Biškeku bylo spojeno s historií Hedvábné stezky, neboť se v této lokalitě spojovaly její dvě větve – východní větev a větev, která vedle přes pohoří Ťan-šan. V okolí města vzniklo v letech 1925 až 1932 československé družstvo Interhelpo.
Mapa - Biškek (Gorod Bishkek)
Mapa
Státní území - Kyrgyzstán
Vlajka Kyrgyzstánu |
Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
KGS | Kyrgyzský som (Kyrgyzstani som) | Ñ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KY | Kyrgyzština (Kirghiz language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UZ | Uzbečtina (Uzbek language) |