Kyrgyzština

Kyrgyzstán, plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii. Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího Sovětského svazu. Jeho sousedé jsou Kazachstán na severu, Uzbekistán na západě a jihozápadě, Tádžikistán na jihozápadě a Čína na východě. Na území 200 tisíc km² žije přibližně 6,5 milionů obyvatel, z nichž 74% tvoří Kyrgyzové, dále Uzbeci (15 %) a Rusové (5,5 %); celkem 90 % obyvatel jsou muslimové. Hlavním a největším městem je Biškek.

Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.