Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, ), plným názvem Republika Severní Makedonie, je stát na Balkánském poloostrov?. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických stát? bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hrani?í s Kosovem na severozápad?, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východ?, s ?eckem na jihu a s Albánií na západ?. Jde p?ibližn? o severní (resp. severozápadní) t?etinu v?tší zem?pisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu p?ibližn? 26 000 km˛; geografie je ur?ena p?edevším horami a ?ekami; nejvyšší poho?í jsou Korab a Šar planina. Hlavní a nejv?tší m?sto je Skopje, bydlí v n?m zhruba ?tvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel zem?. V?tšina obyvatel jsou etni?tí Makedonci, p?íslušníci jižních Slovan?. Významnou menšinu s asi 25 % tvo?í etni?tí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bos?ané, Arumuni a Bulha?i.
Historie tohoto regionu se datuje do starov?ku, po?ínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním z?ízením. Na konci šestého století p?. n. l. byla oblast za?len?na do perské Achaimenovské ?íše, poté byla ve ?tvrtém století p?. n. l. p?ipojena ke království Makedonie (Starov?ká Makedonie). ?ímané tento region dobyli ve druhém století p?. n. l., a ten se stal sou?ástí mnohem v?tší provincie Makedonie. Oblast z?stala sou?ástí Byzantské ?íše, ale ?asto ji od po?átku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou ?íší bylo území od poloviny 14. do po?átku 20. století sou?ástí Osmanské ?íše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území sou?asné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
