Togo, plným názvem Tožská republika, je stát v západní Africe ležící na pob?eží Atlantského oceánu (Beninský záliv), tzv. Zlatonosné pob?eží. Rozlohou 56 785 km˛ se ?adí mezi menší státy afrického kontinentu. Na západ? hrani?í s Ghanou (877 km), na severu s Burkinou (126 km) a na východ? s Beninem (644 km). Pob?eží na jihu je dlouhé jen 56 km.
R. Hellgrewe, 1908)]] Pob?eží Toga se od konce 15. století postupn? stalo cílem zájmu Portugalc?, Nizozemc?, Francouz? a Angli?an?, zejména obchodník? s otroky. Po?átkem 18. století vytvo?ily kmene Ewe v jižní ?ásti zem? kmenový svaz, sever se stal sou?ástí domorodých království Dagomba a Gondža. Od 2. poloviny 19. století zesílilo pronikání n?meckých kolonizátor?, roku 1884 byl nad jižní ?ástí Toga vyhlášen n?mecký protektorát Togoland, v roce 1905 se z celého území stala n?mecká kolonie. Hned po vypuknutí 1. sv?tové války Togo obsadila francouzská a britská vojska. V roce 1922 bylo Togo vyhlášeno mandátním územím Spole?nosti národ? pod správou Francie (východní ?ást sm?rem k Dahome) a Velké Británie (západní ?ást sm?rem ke Zlatonosnému pob?eží). Krátce p?ed tím bylo ur?itými kruhy uvažováno o z?ízení ?eskoslovenské kolonie na území Toga, jednalo se však spíše o pouhé úvahy bez politické podpory relevantních aktér?. B?hem 2. sv?tové války byla francouzská ?ást do roku 1942 loajální vichistickému režimu, poté Svobodné Francii. Vznikl také Výbor tožské jednoty, který významn? p?isp?l k úsilí za dosažení nezávislosti. V roce 1946 se Togo stalo poru?enským územím v britské a francouzské správ?. O deset let pozd?ji se v Brity spravované ?ásti uskute?nil plebiscit, na jehož základ? došlo k jejímu p?ipojení ke Zlatonosnému pob?eží (Ghana). Francouzské ?ásti byla p?iznána vnit?ní samospráva.
