Mapa - Leicester

Leicester (výslovnost ) je největším městem a samostatnou správní jednotkou v anglickém regionu East Midlands. Je tradičně hlavním městem hrabství Leicestershire. Leicester se rozkládá na řece Soar a na okraji Anglického národního lesa.

V roce 2004 mělo samotné město přibližně 285 100 obyvatel a spolu s předměstími 441 213. Podle počtu obyvatel je Leicester 10. nejlidnatějším městem Anglie a 13. Velké Británie. Spádová oblast Leicesteru zahrnuje některá satelitní města jako například Oadby, Wigston, Braunstone Town, Birstall, Glenfield, Blaby, Thurmaston, Syston a Leicester Forest East. Většina z těchto oblastí je integrována do města jako jeho předměstí.

Pozůstatky římských lázní u Jewry Wall muzea Podle Geoffreye z Monmouthu mytologický král Leir založil město Kaerleir (Leir's chester – opevněné město patřící Leirovi). I současná welšitna používá pro toto město název Caerlŷr. Předpokládá se, že král Leir byl pohřben Kordelií v kobce pod řekou Soar, poblíž města zasvěceného římskému bohu Janusovi. Tento král byl zřejmě inspirací pro Shakespearovu hru Král Lear.

Leicester je město s dlouhou historií trvající asi 2 000 let. V prvním období byl znám jako Ratae Coritanorum a byl obydlen keltským kmenem Corieltauvi. V té době byl hlavním městem oblasti v současnosti známé jako East Midlands. Okolo roku 50 zde Římané postavili vojenské opevnění u silnice Fosse Way. Poté, co bylo osídleno vojenskou posádkou stalo se Ratae Corieltauvorum důležitým obchodním centrem a jedním z největších měst na Římany ovládaném území Británie. Pozůstatky římských lázní je možno spatřit i v současné době u Jewry Wall muzea, ve které jsou uloženy ostatní artefakty získané při archeologických vykopávkách. Současný název města je z části říšského původu - přípona cester (z latinského castra) se vyskytuje v různých modifikacích v názvech dalších britských měst, které dosáhly věhlasu pod římskou správou (Manchester, Colchester, Dorchester, Chichester, Winchester, Portchester, Rochester, Worcester (čte se vustr), Alcester, Lancaster, Cirencester, Gloucester (čte se glostr), Tadcaster, Wroxeter and Towcester (čte se toustr)).

Poznatky o historii města v 5. století jsou minimální, zřejmě došlo ke zmenšení jeho významu. Roku 679 byl Leicester vybrán jako sídlo biskupství a stal se znovu městem. Tato situace trvala až do 9. století, kdy bylo město dobyto Vikingy a stalo se jedním z pěti opevněných měst Danelawu. Leicesterský biskup přesídlil do města Dorchester on Thames a pozice Leicesteru jako sídla biskupa byla obnovená až ve 20. století.

Leicester se stal velmi důležitým městem ve středověku. V pozemkové knize byl zmiňován jako město i když tento status ztratil v 11. století v důsledku sporů mezi církví a šlechtou. Status města Leicester znovu získal až roku 1919 a v roce 1927 byl také kostel Svatého Martina ustanoven katedrálou. Hrobka Richarda III. se nachází v hlavní chrámové lodi a od roku 2015 se tam nacházejí i jeho ostatky, nalezené při výkopových pracích roku 2012.

Velmi důležitou událostí v dějinách Anglie bylo konání prvního parlamentu roku 1265 v Leicesteru. Simon de Montfort tehdy přinutil krále Jindřicha III. aby se toto jednání uskutečnilo v Leicesterském hradu, z něhož se do současnosti dochovaly jen rozvaliny. V Leicesteru se později konala ještě další zasedání parlamentu.

4. listopadu 1530 byl kardinál Thomas Wolsey obviněn z velezrady a měl být dopraven k soudu v Toweru. Na cestě do Londýna onemocněl a stráž, která ho doprovázela se s ním zastavila v Leicesteru. Zde se jeho stav náhle zhoršil a 29. listopadu 1530 zemřel a byl pochován v Leicesterském opatství.

Leicesterské katedrály ]] Roku 1832 byl Leicester s otevřením Leicester and Swannington Railway spojen s okolím i železnicí a rozvíjející průmyslová výroba mohla být jednodušeji zásobována uhlím z nedalekých dolů. Roku 1840 byla zprovozněna Midland Counties Railway a město tak bylo napojeno na národní železniční síť. Od roku 1860 mělo město přímé železniční spojení s Londýnem.

Leicester v době své historie několikrát expandoval za své současné hranice. Největší nárůst rozlohy města nastal roku 1892 kdy k němu byly připojeny Belgrave, Aylestone, Knighton a North Evington. Současné hranice města byly ustanoveny roku 1935 připojením zbytku Evingtonu, Humberstone, Beaumont Leys a části Braunstone.