Angličtina

Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie. Je třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem na světě po čínštině a španělštině. Bývá považován za světový lingua franca – globálním komunikačním prostředkem i mezi osobami, jejichž rodným jazykem není.

EN ([[ISO 639-1)]] Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština většiny populace figuruje mimo jiné v těchto zemích:

* Spojené království

* Irsko

* Spojené státy americké

* Austrálie

* Nový Zéland

* Kanada

* a jiné

Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků (Indie, Kanada, Jihoafrická republika).
Státní území
  • Botswana
    Botswana, plným názvem Botswanská republika (setswansky Lefatshe la Botswana, kalangsky Hango yeBotswana, ,,Země Tswanů"), je vnitrozemský stát na jihu Afriky sousedící s Jihoafrickou republikou na jihu, Namibií na západě, Zambií na severu a Zimbabwe na severovýchodě. V letech 1885 až 1966 byla britským protektorátem Bečuánsko, nezávislost získala 30. září 1966. Od svého vzniku si udržuje stabilní zastupitelskou demokracii, která trvá nejdéle ze všech zemí Afriky. Většinu jejího povrchu zabírá poušť Kalahari.

    V Botswaně žije pouze 2,3 milionu obyvatel, což z ní dělá jednu z nejřidčeji obydlených zemí na světě. Na konci sedmdesátých let šlo o jednu z ekonomicky nejchudších zemí na světě, nicméně od té doby, i díky stabilní politické situaci, zaznamenala raketový rozvoj a nyní se jedná o třetí hospodářsky nejvyspělejší stát Afriky. Rovněž v indexu lidského rozvoje HDI patří mezi vyvinuté státy a předčí dokonce i sousední Jihoafrickou republiku.
  • Etiopie
    Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika , též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe. Sousedí na severu s Eritrejí, na východě s Džibutskem a Somálskem, na jihu s Keňou a na západě se Súdánem a Jižním Súdánem. Podle odhadů z roku 2010 žilo v Etiopii 82 101 998 a v r. 2017 už 105 350 020 obyvatel. Hlavním městem je Addis Abeba, úředním jazykem federace je amharština.

    Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První lépe zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství. Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století započala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, etiopským císařem Haile Selassie I. Ten byl poté svržen Mengistu Haile Mariamem, který v zemi nastolil komunistický režim. Konec tohoto režimu přišel spolu se zhroucením sovětského bloku a Mengistu musel v roce 1991 uprchnout ze země. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády pod vedením Etiopské lidové revoluční demokratické fronty stanul Meles Zenawi. Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim, který je u moci dodnes.
  • Gambie
    Gambie, plným názvem Gambijská republika, je přímořský stát v západní Africe, rozlohou nejmenší na africkém kontinentu. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Jediným sousedem Gambie je Senegal.

  • Ghana
    Ghana, plným názvem Ghanská republika, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu.

    Ghana se rozkládá na ploše 238 535 kilometrů čtverečních, tvořené různorodou krajinou, od pobřežních savan až po tropické deštné lesy. Ghana má jako řada jiných afrických zemí překotně rostoucí populaci. Zatímco v roce 1990 měla 14 milionů obyvatel, roku 2019 to bylo již více než dvakrát tolik. S více než 31 miliony obyvatel je dnes Ghana po Nigérii druhou nejlidnatější zemí západní Afriky. Hlavním a největším městem je Akkra. Mezi další velká města patří Kumasi, Tamale a Sekondi-Takoradi.
  • Jihoafrická republika
    Jihoafrická republika (někdy také Republika Jižní Afrika), zkratkou JAR, zkráceným názvem Jižní Afrika, je nejjižnější zemí Afriky. S více než 60 miliony obyvateli je 24. nejlidnatější zemí světa a rozkládá se na ploše 1 221 037 kilometrů čtverečních. Jižní Afrika má tři hlavní města: Pretorii, kde sídlí výkonná moc, Bloemfontein (justice) a Kapské Město, kde sídlí moc zákonodárná. Největším městem je Johannesburg. Asi 80 % Jihoafričanů je černošského původu, rozdělených mezi různé etnické skupiny mluvící různými africkými jazyky. Zbývající populaci tvoří největší africké komunity evropských, asijských a mnohonárodních předků – je zemí s nejvyšším podílem bílého a asiatského obyvatelstva v Africe.

    Na jihu je ohraničena 2 798 kilometry pobřeží táhnoucí se podél jižního Atlantiku a Indického oceánu; její severní sousedi jsou Namibie, Botswana a Zimbabwe, východní a severovýchodní pak Mosambik a Svazijsko. Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho. Je to nejjižnější země na pevnině Starého světa či východní polokoule a nejlidnatější země ležící zcela jižně od rovníku.
  • Jižní Súdán
    Jižní Súdán, plným názvem Jihosúdánská republika , je stát v severovýchodní Africe. Osou státu je Bílý Nil a povrch z velké části tvoří mokřiny a tropické lesy. Nejvyšší horou je Kinyeti nedaleko hranice s Ugandou. Území je složeno z celkem 10 států s celkovou rozlohou 644 329 km2. Dle odhadů zde žilo v roce 2012 kolem 10 625 176 obyvatel převážně křesťanského a animistického vyznání. Jeho hlavním a současně největším městem je Džuba. Jižní Súdán sousedí na východě s Etiopií, na jihu s Keňou, Ugandou a Demokratickou republikou Kongo a na západě se Středoafrickou republikou. Na severu sousedí se Súdánem. Úředním jazykem je angličtina. Jižní Súdán je nejnovějším vzniklým nezávislým státem k roku 2012.

    V předkoloniální epoše se na území Jižního Súdánu nekonstituoval žádný významnější státní útvar. Na počátku 20. století se zde dominantní silou stali Britové, kteří Jižní Súdán spravovali odděleně od dnešního súdánského území. Během jednání o nezávislost byl však Jižní Súdán přivtělen ke svému severnímu sousedu, což dalo vzniknout novodobému súdánskému státu, oficiálně nezávislému od roku 1956. Vzhledem k neochotě súdánských elit zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti vypukla první občanská válka trvající až do roku 1972, kdy byla uznána jihosúdánská autonomní vláda. Autonomní postavení bylo o 11 let později nicméně znovu zrušeno, což vedlo k vypuknutí nové občanské války, jež byla ukončena podpisem mírové dohody roku 2005. Od té chvíle se jihosúdánské území těšilo autonomii s tím, že šest let od podepsání smlouvy proběhne v Jižním Súdánu hlasování o nezávislosti. Poté, co v lednu 2011 přes 98 % voličů hlasovalo pro odtržení, vyhlásila jihosúdánská vláda 9. července 2011 samostatnost. Země se potýká s následky dlouhé občanské války, rovněž ale i s bojem protivládních povstalců a krvavými etnickými konflikty.
  • Kamerun
    Kamerun, plným názvem Kamerunská republika, je prezidentská republika v rovníkové Africe. Leží u Guinejského zálivu, mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Republikou Kongo, Gabonem a Rovníkovou Guineou. Hlavní město Kamerunu je Yaoundé, avšak největším městem je Douala. V roce 2020 zde žilo asi 26,5 milionů obyvatel.

    Mapa Kamerunu Název země pochází z označení Rio dos Camarões („řeka krevet“), které dal řece Wouri roku 1472 portugalský mořeplavec Fernão do Pó podle hojného výskytu korýšů druhu Lepidophthalmus turneranus.
  • Keňa
    Keňa, plným názvem Keňská republika ( a ), je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu. Sousedí na západě s Ugandou (933 km), od 9. července 2011 na severozápadě s Jižním Súdánem (232 km), na severu s Etiopií (861 km), na východě se Somálskem (682 km) a na jihu s Tanzanií (769 km). Keňa je známá svými národními parky v savaně a velkou vůlí lákat zahraniční turisty. Země je prezidentskou republikou. Keňa je pojmenována po nejvyšší hoře Mount Kenya, nacházející se uprostřed státu. Zákonodárným sborem země je Národní shromáždění. Je to jeden z mála afrických států, kde je praktikována demokracie.

    [[Britská východní Afrika v roce 1909]] Historie Keni sahá milióny let do minulosti. Ve velké příkopové propadlině na březích jezera Turkana byly objeveny některé z nejstarších ostatků lidí a jejich přímých předků z pliocénu a pleistocénu. Patří k nim zástupci druhů Australopithecus anamensis, Australopithecus afarensis, Kenyanthropus platyops, Homo habilis i Homo erectus.
  • Lesotho
    Mapa Lesotha Lesotho (dříve Basutsko), plným názvem Lesothské království, je malý vnitrozemský stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“. Národní heslo Lesothanů zní Khotso, pula, nala, což znamená Mír, déšť, blahobyt.

    Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci. Objevili se zde v 1. tisíciletí př. n. l. V 8. století Křováky vytlačily bantuské kmeny, patřili mezi ně Zulové, Matabeleové a Ngunové. V 19. století se zde objevil bojovný kmen Sothů.
  • Libye
    Libye, plným názvem Libyjský stát, je stát v severní Africe u Středozemního moře. Jejími sousedy jsou Egypt, Súdán, Čad, Niger, Alžírsko a Tunisko. Jméno státu má původ ve starořeckém mýtu o Libyi. V roce 2011 zde proběhla občanská válka mezi stoupenci Kaddáfího džamáhíríje a povstalci zastupovanými Národní přechodnou radou a podporovanými NATO. Válka skončila vítězstvím povstalců.

    Změny libyjské vlajky v historii Město Leptis Magna patřilo k významným obchodním centrům Římského impéria. V 7. století oblast dnešní Libye dobyli Arabové a v roce 1551 Osmanští Turci.
  • Libérie
    Mapa Libérie

    Libérie, plným názvem Liberijská republika, je stát v Africe, který se nachází na západním pobřeží kontinentu, jehož břehy omývá Atlantský oceán. Jeho sousedy jsou Guinea, Pobřeží slonoviny a Sierra Leone. Libérie má teplé rovníkové klima s největším množstvím dešťových srážek v létě spolu se silnými větry v suchém období. Zalidněné Pepřonosné pobřeží je tvořeno převážně mangrovovými lesy, zatímco vnitrozemí je zalesněno jen řídce a přechází v otevřenou rovinu se suššími pastvinami. Od roku 1989 byla Libérie svědkem dvou občanských válek, které vyhnaly ze svých domovů několik set tisíc obyvatel a zdevastovaly ekonomiku země.
  • Mauricius
    [[Bitva o Grand Port mezi francouzskými a britskými námořními silami (20. až 27. srpna 1810)]] Mauricius (francouzsky: Maurice, mauricijskou kreolštinou: Moris), plným názvem Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu asi 2 000 km jihovýchodně od afrického kontinentu, na východ od Madagaskaru. Je tvořen hlavním ostrovem Mauriciem, ostrovy Rodrigues a Saint Brandon a Agalegskými ostrovy. Ostrovy Mauricius a Rodrigues jsou spolu s blízkým Réunionem (francouzský zámořský departement) součástí Maskarénských ostrovů. Hlavní a největší město Port Louis se nachází na Mauriciu, kde se soustředí většina populace. Země se rozkládá na ploše 2 040 kilometrů čtverečních a má výlučnou ekonomickou zónu o rozloze 2,3 milionu kilometrů čtverečních.

    Kolem roku 975 objevili arabští námořníci neobydlený ostrov a nazvali ho Dina Arobi. Nejstarší potvrzený objev byl v roce 1507 portugalskými námořníky, kteří se jinak o ostrovy příliš nezajímali. Nizozemci se ho zmocnili v roce 1598 a pokusili se ho kolonizovat. Francie převzala kontrolu v roce 1715 a ostrov přejmenovala na Isle de France. V roce 1810 se ostrova zmocnila Velká Británie a o čtyři roky později Francie postoupila Mauricius a jeho državy Británii. Jako britská kolonie byl Mauricius tvořen ostrovy Rodrigues, Agaléga, St. Brandon, Tromelin, Čagoskými ostrovy a do roku 1906 i Seychelami. Suverenita nad Tromelinem je sporná, protože nebyla konkrétně zmíněna v Pařížské smlouvě. Mauricius zůstal primárně plantážní kolonií Spojeného království až do své nezávislosti v roce 1968.
  • Namibie
    Namibie, plným názvem Namibijská republika, je republika na západním pobřeží jižní Afriky. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824 292 km² a přes 2,2 miliónů obyvatel, což představuje nejmenší hustotu zalidnění v Africe (2,6 ob./km2). Hlavním městem země je město Windhoek, kde žije kolem 320 tis. obyvatel. Namibie (dříve Německá jihozápadní Afrika) získala nezávislost v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí, a to od Jihoafrické republiky, která ji pod názvem Jihozápadní Afrika přechodně spravovala. Je jednou ze čtyř zemí světa, kde lze jít z jednoho bodu do tří jiných zemí, tzv. čtyřmezí.

    Německý kostel a památník kolonistům ve městě Windhoek Původními obyvateli území byli Damarové a Sanové. Na konci 15. století se na dnešním území Namibie vylodili Portugalci, ze severu přišly kmeny Ovambů, Hererů a Namů. Hererové s Namy a dalšími kmeny začali vést boje o půdu. Situaci vzájemných sporů využili Němci k obsazování země. V roce 1883 získal německý obchodník A. Lüderitz od Namů zátoku (dnes pojmenovanou) Lüderitz Bay. Angličané v té době již měli v držení Velrybí zátoku. Na zakoupeném území v okolí dnešního města Lüderitz (celkem 40 000 km2) Němci v roce 1884 vyhlásili protektorát. V roce 1894 byl zlomen odboj Hotentotských kmenů a Němci začali s intenzívním osidlováním.
  • Nigérie
    Nigérie, plným názvem Nigerijská federativní republika, je země v západní Africe. Má rozlohu 923 768 kilometrů čtverečních, což z ní činí 31. největší zemi světa. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu.

    S počtem obyvatel 190 milionů (2017) je nejlidnatější zemí Afriky (pětina všech obyvatel kontinentu) a sedmou nelidnatější zemí světa. Nigérie má třetí největší populaci mladých lidí na světě, po Indii a Číně (více než 90 milionů obyvatel mladších 18 let). Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos, dnes již více než dvacetimilionová megalopole.
  • Rwanda
    Mapa Rwandy Rwanda, plným názvem Rwandská republika, je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Hlavním městem je Kigali. Rozloha je 26 338 km2 Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282 a 12,786 milionu v prosinci 2019. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory, vedoucí až ke genocidě v roce 1994. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.

  • Seychely
    Seychely (výslovnost [sejšely]), plným názvem Seychelská republika, je stát na stejnojmenném souostroví v Indickém oceánu, východně od afrického kontinentu a severně od Madagaskaru.

    Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech, rozesetých v několika skupinách na ploše zhruba 1100 krát 800 km severovýchodně od Madagaskaru. Ostrovy jsou dvojího druhu – vlastní Seychelské ostrovy nebo též Vnitřní ostrovy (Mahé, Praslin, La Digue, Silhouette aj.), ležící na severovýchodě státu, jsou tvořeny masivními žulovými skalisky, zatímco ostatek souostroví, souhrnně označovaný jako Vnější ostrovy, představují ploché korálové atoly (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabry). Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na Vnějších ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají vodní zdroje pitné vody, žijí pouze 2 % seychelského obyvatelstva.
  • Sierra Leone
    Sierra Leone, plným názvem Republika Sierra Leone, je přímořský stát v západní Africe, ležící při pobřeží Atlantského oceánu na západě a jihu. Pevninskou hranici má na jihovýchodě s Libérií (306 km) a na východě a severu s Guineou (652 km). Sierra Leone v překladu znamená „lví hory“.

    Země dostala v roce 1460 portugalské jméno Serra do Leão podle tvaru pobřežních hor připomínajících lví zuby. Po roce 1500 se na mapách objevila španělská obdoba názvu Sierra Leona.
  • Sjednocená arabská republika
    Sjednocená arabská republika (SAR, arab. الجمهورية العربية المتحدة, al-Gumhūrīyah al-‘Arabīyah al-Muttaḥidah) byl název krátkodobého federativního státu zformovaného unií Egypta a Sýrie (Jemenské království připojení nerealizovalo) v roce 1958. Po vystoupení Sýrie z unie v roce 1961 si tento název ponechal Egypt až do roku 1971, kdy se přejmenoval na Egyptskou arabskou republiku.

  • Somálsko
    Somálsko, plným názvem Somálská federativní republika, je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.

  • Svatá Helena
    Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha (anglicky Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha) je britské zámořské území v jižním Atlantiku. Až do 1. srpna 2009 se toto závislé území nazývalo podle hlavního ostrova pouze Svatá Helena. Sestává z ostrova Svatá Helena, severně od něj se nacházejícího ostrova Ascension a jižněji situovaného souostroví Tristan da Cunha. Nová ústava z roku 2009 udělila všem třem částem stejné postavení a zámořské území změnilo svůj název, ve kterém se nyní objevují názvy všech tří částí. Souhrnná plocha činí 420 km². Na ostrovech roce 2012 žilo přes 7 500 obyvatel, převážně mulatů a černochů (potomci afrických otroků).

  • Svazijsko
    Svazijsko, plným názvem Svazijské království , je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Jihoafrická republika a Mosambik.

    Jde o jednu z posledních diarchií. Král Mswati III. má údajně osobní majetek v hodnotě kolem 200 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), zatímco 70 procent obyvatel země žije podle odhadů OSN pod hranicí bídy.
  • Súdán
    Súdán, plným názvem Súdánská republika, je stát na severovýchodě Afriky, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; Jižním Súdánem na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.

    V Súdánu žije 45 milionů lidí (k roku 2021) a zaujímá celkovou rozlohu 1 886 068 kilometrů čtverečních. Do 9. července 2011, kdy se osamostatnil Jižní Súdán, byl největším státem kontinentu, nyní je třetí za Alžírskem a Demokratickou republikou Kongo.
  • Tanzanie
    Tanzanie, plným názvem Tanzanská sjednocená republika (ve svahilštině Jamhuri ya Muungano wa Tanzania), je stát ve východní Africe. Na severovýchodě s ní sousedí Keňa, na severu Uganda, na severozápadě Rwanda a Burundi, na západě Demokratická republika Kongo, na jihozápadě Zambie a Malawi a na jihu Mosambik. Na území Tanzanie se nachází nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro, největší africké jezero – Viktoriino, stejně jako nejhlubší jezero kontinentu Tanganika.

    Země má 61 milionů obyvatel (odhad z roku 2021). Obyvatelstvo se skládá z přibližně 120 etnických, jazykových a náboženských skupin a Tanzanie je tak nejrozmanitější zemí ve východní Africe. Úřední jazyk není určen, v praxi tuto funkci má svahilština, kterou se učí na základních školách. Přibližně 10 procent Tanzanců má svahilštinu jako první jazyk, 90 procent jako druhý. Na univerzitách se vyučuje v angličtině, byť tanzanská vláda hodlá tuto praxi ukončit. Od roku 1996 je hlavním městem Dodoma, kde se nachází sídlo prezidenta, parlament a všechna ministerstva. Bývalé hlavní město Dar es Salaam je největším městem v zemi, hlavním přístavem a předním obchodním centrem. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, existuje ale také početná muslimská a animistická menšina.
  • Uganda
    Uganda, plným názvem Ugandská republika, je prezidentská republika, nacházející se ve východní Africe, která hraničí s Keňou na východě, s Jižním Súdánem na severu, s Demokratickou republikou Kongo na západě, se Rwandou na jihozápadě a s Tanzanií na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část Viktoriina jezera, kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 241 548 km² a žije zde 40 milionů lidí (2017); patří mezi nejhustěji zalidněné země Afriky a počet obyvatel nadále rychle roste. Název země je odvozen z názvu tradičního království Buganda, jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města Kampaly.

    Diktátor [[Idi Amin]] O dějinách Ugandy před příchodem Arabů a Evropanů v polovině 19. století se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př. n. l.
  • Zambie
    Zambie, plným názvem Zambijská republika, je vnitrozemský stát jižní Afriky. Leží kolem 14. stupně jižní šířky a 30. stupně východní délky. Jejími sousedy jsou Demokratická republika Kongo, Tanzanie, Malawi, Mosambik, Zimbabwe, Botswana, Namibie a Angola. Se svou rozlohou 752 614 km² je téměř desetkrát větší než Česká republika.

  • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy


  • Bahrajn
    Bahrajn, plným názvem Království Bahrajn, je ostrovní stát v jižní části Perského zálivu, vůbec nejmenší stát v této oblasti. Nejbližšími sousedy jsou na západě Saúdská Arábie a na jihovýchodě Katar. S pevninou (Saúdskou Arábií) je Bahrajn spojen 25 km dlouhou Cestou krále Fahda. Stát se skládá z hlavního stejnojmenného ostrova a dalších 32 menších ostrovů, včetně přilehlého mořského území.

    V letech 1973–75 a opět od r. 2002 je země konstituční monarchií; od téhož roku zajišťuje nová ústava politická práva i ženám. Hospodářsky Bahrajn závisí na těžbě a zpracování ropy, finančnictví a lovu perel.
  • Bangladéš
    Bangladéš, plným názvem Bangladéšská lidová republika, je přímořský stát v jižní Asii v historickém Bengálsku, po němž nese název. Přestože se můžeme setkat s tím, že se o Bangladéši hovoří v ženském rodě, podle Ústavu pro jazyk český je jediné přípustné skloňování podle rodu mužského. Jeho sousedy jsou na západě, severu a východě Indie a na jihovýchodě Myanmar (Barma). Od Nepálu, Bhútánu a Číny je oddělen jen Siligurským koridorem, zvaným též Husí krk. Na jihu je obklopen Bengálským zálivem.

    Hlavním a největším městem je Dháka, druhým největším je přístav Čitágáon. S počtem obyvatel 170 milionů je Bangladéš osmým nejlidnatějším státem světa, přičemž tento počet obyvatel obývá jen 144 tisíc kilometrů čtverečních, což z Bangladéše činí nejhustěji osídlený stát světa, pomineme-li městské a miniaturní státy. Oficiálním jazykem je bengálština. Většina obyvatel, okolo 90 procent, vyznává islám. Jde tedy o třetí největší zemi na světě s muslimskou většinou. Významná je též zhruba osmiprocentní hinduistická menšina. Ústava prohlašuje Bangladéš za sekulární stát, ale zároveň ustanovuje islám jako státní náboženství. Bengálci tvoří 98 % celkové populace, což z Bangladéše činí jeden z etnicky nejhomogennějších států na světě.
  • Britské indickooceánské území
    Britské indickooceánské území (anglicky British Indian Ocean Territory) má status zámořského území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

    Je to skupina ostrovů na západě Indického oceánu, vzdálená asi 2000 km od ostrova Mauricius, přibližně na půlce cesty mezi Afrikou a Indonésií. Skupinu tvoří celkem šest atolů Čagoských ostrovů s 56 ostrovy a ostrůvky. Rozloha všech ostrovů činí asi 60 km². Největší a nejjižněji položený je ostrov Diego García, na kterém leží strategicky důležitá britsko-americká letecká základna. Na ostrovech nežije civilní obyvatelstvo, jen vojenský personál. Jedná se o zhruba 3 200 vojáků. Úředním jazykem je angličtina.
  • Brunej
    Brunej, plným názvem Stát Brunej Darussalam, jedna z bohatých ropných zemí, se rozkládá na ostrově Borneo v jihovýchodní Asii. Kromě pobřeží Jihočínského moře sousedí pouze s Malajsií.

    Brunej je jedním z členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Podle sultánova nařízení se ve státě nemusejí platit daně a obyvatelé mají zdarma zdravotnictví a školství.
  • Filipíny
    Filipíny, plným názvem Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii. Rozkládají se na 7641 ostrovech v západním Tichém oceánu. Dělí se na tři geografické celky: Visayské ostrovy, Luzon a Mindanao. S žádným státem nesdílejí pozemní hranici. Mořské úžiny je dělí od Tchaj-wanu na severu, od Malajsie (Sabah) na jihozápadě a Indonésie (Sulawesi) na jihu. Hlavním městem je Manila, největším městem je Quezon City.

    Filipíny jsou třináctou nejlidnatější zemí na světě se 110 miliony obyvatel (2021). Filipínská ekonomika je 29. největší na světě (z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly; k roku 2022). Dle některých analýz mají Filipíny do roku 2050 přeskočit celou řadu vyspělých zemí a posunout se mezi dvacítku největších ekonomik na planetě. Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.
  • Hongkong
    Hongkong (, kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je samostatné město a region sousedící s Čínskou lidovou republikou, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Hongkong (, anglicky Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China). Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.

    Hongkong byl osídlen již od neolitu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Portugalci poté zřídili obchodní stanici v sousedním Macau.
  • Indie
    Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým, demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem. Její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je Indie již třetí největší ekonomikou světa (z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly). Do roku 2030 by se měla stát třetí největší ekonomikou i z hlediska nominálního HDP. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí.

    Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí.
  • Indonésie
    Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Státním zřízením země je republika s voleným prezidentem a parlamentem. Hlavním městem Indonésie je Jakarta. Na pevnině hraničí Indonésie s Papuou Novou Guineou, Východním Timorem a Malajsií. Na moři sousedí se Singapurem, Filipínami, Austrálií, Palau, Thajskem a indickým územím Andamany a Nikobary.

    Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království Šrívidžaja obchodovalo s Čínou a Indií. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a hinduistická a buddhistická království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její přírodní bohatství. Muslimští obchodníci přinesli islám a evropští kolonialisté spolu v době zámořských objevů bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na Molukách. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost. Turbulentní moderní historie země byla ovlivněna přírodními katastrofami, korupcí, separatismem, demokratizací a obdobími prudkých ekonomických změn.
  • Izrael
    Izrael, plným názvem Stát Izrael , je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 8,3 milionu obyvatel (2017), z níž většinu (75,4 %) tvoří Židé, jediným židovským státem na světě. Je rovněž domovem izraelských Arabů (20,6 % obyvatelstva), křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako několika dalších náboženských a etnických menšin.

    Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
  • Jižní Korea
    Jižní Korea (dle ČÚZK je však jediným názvem tohoto státu název Korejská republika ), plným názvem Korejská republika, je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova, jeho jediným přímým sousedem je Severní Korea. Jinak je obklopen moři, Žlutým, Japonským a Východočínským.

    Počet obyvatel přesahuje 51 milionů (2019). Největším a zároveň hlavním městem je Soul. V jeho metropolitní oblasti žije 25 milionů lidí, tedy takřka polovina jihokorejské populace. Soulská metropolitní oblast je pátá největší na světě. Další významná města jsou např. Pusan, Inčchon, Tegu nebo Tedžon. Úředním jazykem je korejština.
  • Jordánsko
    Jordánsko (arabsky الأردن Al-ʾUrdun), plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Administrativně je rozdělen na 3 regiony, 12 gubernií (muhafatha), 51 okresů (liwa) a mnoho podoblastí (qada). Na severu sousedí se Sýrií, na severovýchodě s Irákem, na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Palestinou s Izraelem. Na jihozápadě má krátký přístup k Rudému moři.

    Rozloha Jordánska je 89 342 km², stát leží v subtropickém pásu. Podle údajů z roku 2017 má Jordánsko 10 248 069 obyvatel, z čehož značnou část tvoří palestinští, iráčtí nebo syrští uprchlíci.
  • Khmerská republika
    Khmerská republika byl název pro státní útvar v dnešní Kambodži v letech 1970–1975.

    V roce 1970 premiér Lon Nol provedl státní převrat a svrhl krále Norodoma Sihanouka. Vyhlásil republiku a byl de facto vazalem USA. V zemi ovšem vypukla občanská válka, rozpoutaná komunistickými Rudými Khméry v čele s Pol Potem. Po skončení Vietnamské války se Američané stáhli a Lon Nol přišel o spojence. Vietnamská armáda, která měla během války v Kambodži své základny, odešla, a Rudí Khmérové získávali moc nad zemi. V roce 1975 Lon Nol uprchl do USA a Rudí Khmérové se zmocnili vlády a vyhlásili Demokratickou Kampučiu.
  • Kokosové ostrovy
    Kokosové ostrovy (dříve Keelingovy ostrovy) jsou souostroví v Indickém oceánu a zámořské teritorium Austrálie. Tvoří je dva atoly a 27 korálových ostrovů, hlavní ostrovy jsou West Island a Home Island. Nachází se 1100 km jihozápadně od Sumatry, 2200 km severozápadně od Austrálie a 2600 km jihovýchodně od Srí Lanky, tektonicky patří k asijskému kontinentu.

    Ostrovy byly objeveny v roce 1609 britským kapitánem Williamem Keelingem, neobydlené zůstaly až do 19. století, kdy je získala skotská rodina Clunies-Ross. Za první světové války zde byl potopen německý lehký křižník SMS Emden. V roce 1955 byly ostrovy přeneseny pod australskou správu, v roce 1978 je Austrálie od Clunies-Rossů odkoupila. V roce 1984 se obyvatelé ostrovů v referendu rozhodli pro plnou integraci s Austrálií.
  • Kuvajt
    Kuvajt, plným názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Má stejnojmenné hlavní město, kde žije většina obyvatel. Jeho sousedy jsou na severu Irák a na jihu Saúdská Arábie. Délka pobřeží je přibližně 499 kilometrů. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Failaka. K roku 2021 měl Kuvajt 4,67 milionu obyvatel, z toho 1,45 milionu tvoří kuvajtští občané, etnicky Arabové, a 3,2 milionu jsou cizí státní příslušníci, kteří jsou v Kuvajtu za prací.

    Historicky byl Kuvajt velmi strategickým obchodním přístavem mezi Mezopotámií a Indií. V současnosti je jeho ekonomika postavená na ropě, země se řadí k hlavním světovým producentům této suroviny. Udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % světových zásob ropy. To představuje šesté největší zásoby na světě. Objeveny byly v roce 1938, v roce 1946 byla ropa poprvé vyvezena. Následoval mohutný rozvoj a modernizace země. Zlaté časy trvaly do roku 1982, kdy se zhroutila kuvajtská burza a Kuvajt zažil období nestability, které vyvrcholilo invazí ze sousedního Iráku v roce 1990. Irácká vojska byla vyhnána za pomoci mezinárodní aliance vedené Spojenými státy. Prosperita se vrátila, nicméně v nultých letech 21. století přišla nečekaná stagnace, kterou se Kuvajt rozhodl vyřešit strategickým partnerstvím s Čínou. V současnosti je Kuvajt považován za hlavního spojence Číny v oblasti.
  • Laos
    Laos, plným názvem Laoská lidově demokratická republika, je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho sousedy jsou Vietnam, Kambodža, Thajsko, Myanmar a Čína. Většina obyvatel Laosu náleží k etnické skupině Lao, kromě ní zde ale žije snad až 120 národnostních menšin. Laos je socialistický stát s vedoucí úlohou jedné strany.

    V laoštině je stát nazýván Muang Lao (ເມືອງລາວ) nebo Pathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“. Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království do Francouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (ve francouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).
  • Libanon
    Libanon, plným názvem Libanonská republika , je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě a severu se Sýrií, na jihu s Izraelem. Jako stát nacházející se v historicky významném území Blízkého východu je Libanon, i přes svou malou rozlohu, význačný pro svou bohatou historii a etnicky a nábožensky rozmanité obyvatelstvo. Se svou rozlohou 10,4 tisíce kilometrů čtverečních je Libanon nejmenším uznaným suverénním státem na asijské pevnině.

    Libanon se nachází ve významné oblasti Levanty, kde se v minulosti nacházela řada státních útvarů a rozlišných civilizací. První důkazy osídlení území dnešního Libanonu pochází již z doby před více než sedmi tisíci lety. Jednalo se o domovinu Féničanů (území Fénicie), jejichž civilizace území dominovala téměř tři tisíce let (3200 až 539 př. n. l.). V roce 64 př. n. l. se území stalo součástí Římské říše a po vzniku křesťanství bylo jedním z prvních míst, kam se toto náboženství rozšířilo. V oblasti pohoří Libanon vznikla maronitská katolická církev, přičemž maronité si své náboženství a identitu udrželi i poté, co se území stalo součástí Rášidského chalífátu. Následně však v oblasti vznikla nábožensko-etnická skupina Drúzů, která se vedle maronitských křesťanů stala na několik století jednou ze dvou dominantních demografických skupin v oblasti. Po křížových výpravách bylo území rozděleno mezi Jeruzalémské království a Tripolské hrabství, Maronité se následně stali součástí katolické církve.
  • Malajsie
    Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín je odděluje Suluské moře.

    Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.
  • Maledivy
    Maledivy, plným názvem Maledivská republika, ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu, tvoří stejnojmenné souostroví – řetězec devatenácti korálových atolů, který začíná 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhne se v délce zhruba 800 km severojižním směrem až pod rovník. Je to nejmenší asijská země podle rozlohy, avšak hodně zalidněná - cca 1800 obyvatel na km². Celkově se Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž je zhruba 200 obydlených. Ostrovy jsou pokryté chlebovníkovými a palmovými háji. Jsou lemovány písčitými plážemi a průzračnými lagunami. Tento nejplošší a nejníže položený stát světa (žádné místo se nenachází více než 2,5 m nad hladinou oceánu s průměrnou nadmořskou výškou 1,5 m.n.m) patří k vyhledávaným turistickým cílům také kvůli hojnému množství mořských želv (žije zde 7 druhů)

    Mapa Malediv Maledivy tvoří řetěz devatenácti korálových útesů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky. Rozprostírají se mezi 1° jižní šířky a 8° severní šířky a mezi 72°- 74° východní délky Od indických Lakadiv je dělí průliv Osmého stupně.Ostrovy jsou atoly - korálové útesy, obklopující vrcholky pásma podmořských sopek. Atoly jsou složeny ze živých korálových útesů a pískových barů, které se nacházejí na vrcholu podmořského hřebene dlouhého 960 kilometrů, který prudce stoupá z hlubin Indického oceánu a vede od severu k jihu.
  • Nepál
    Nepál je vnitrozemský stát v Jižní Asii ve střední části Himálaje. Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a na jihu, východě i západě s Indií. Má rozlohu 147 181 km² a žije zde obyvatel. Hlavním a největším městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest, který je zároveň nejvyšší horou světa. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus. Dne 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou, k faktické změně ve federaci však došlo až 20. září 2015, kdy nabyla účinnosti nová Ústava Nepálu. Dne 3. listopadu 2020 notifikovalo Ministerstvo zahraničních věcí Nepálu všem diplomatickým misím cizích států, že vláda Nepálu rozhodla užívat ve veškeré formální komunikaci namísto dosavadního názvu Nepálská federativní demokratická republika pouze krátký název Nepál. Rozhodnutí vlády Nepálu učiněné 27. září 2020 však nebylo předloženo ke schválení Federálnímu parlamentu Nepálu, což vyvolalo kontroverze.

    Pátan, hlavním městě jednoho ze tří středověkých névárských království]] Území dnešního Nepálu bylo postupně osidlováno tibetskými kmeny, které zde vytvářely vlastní knížectví. Ve 2. polovině 18. století sjednotili množství rozdrobených království Gurkhové okolo svého království v centrálním Nepálu. V roce 1792 byla po prohrané válce uzavřena smlouva mezi Nepálem a Čínou, dle které Nepál vyplácel Číně každých pět let tribut (až do r. 1908). V letech 1814–1816 zaútočila vojska Britské Východoindické společnosti na Nepál a donutila jej postoupit Británii části území v dnešní Indii (např. Sikkim, většina Teraje) dobytých nedlouho předtím nepálskými Gurkhy. Mírová smlouva zavazovala Brity platit Nepálu roční odškodné za odejmutá území, na druhé straně zavazovala Nepál neútočit znovu na tato území a zakazovala nepálskému králi najímat britské či evropské nebo americké vojáky, což znamenalo jisté omezení mezinárodní suverenity Nepálu. Samotný dnešní Nepál, na rozdíl od Indie, však Brity vojensky dobyt a ovládán nikdy nebyl. V roce 1846 převzala moc v zemi na 105 let dynastie Ránů, která podporovala britský vliv v zemi.
  • Omán
    Omán, plným názvem Sultanát Omán , je arabský stát v jihozápadní Asii, přesněji v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty (délka hranice 410 kilometrů), na jihozápadě s Jemenem (288 kilometrů) a na západě se Saúdskou Arábií (676 kilometrů). Celková rozloha země je 309 500 km². Součástí Ománu jsou též exklávy Madha a Musandam. Ty byly součástí neshod mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty, nicméně v roce 2003 oba státy údajně ratifikovaly a podepsaly smlouvu o konečném ustanovení společných hranic. Podrobnosti ohledně dohody ovšem nebyly doposud zveřejněny.

    V zemi žilo v roce 2017 přibližně 4,8 milionu obyvatel. Početně nejzastoupenějším etnikem jsou Arabové, následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) a Srí Lanky a též Afriky. Valná většina obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanější náboženství mimo islámu je hinduismus. Mezi dorozumívací jazyky patří úřední arabština a hojně používaná angličtina.
  • Pákistán
    Pákistán, plným názvem Pákistánská islámská republika, je federativní republika ležící v jižní Asii. Na jihovýchodě hraničí s Indií, na severovýchodě s Čínou, na severozápadě s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem. S téměř 227 miliony obyvatel je pátou nejlidnatější zemí světa a druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě. Při svém vzniku v roce 1947 měla země přitom jen 32 milionů obyvatel. Populační boom trvá, takže se očekává, že okolo roku 2045 bude mít Pákistán 400 milionů obyvatel. Z hlediska rozlohy je 33. největší zemí planety.

    Hlavním městem je Islámábád. Největším městem je přístav Karáčí, který byl až do roku 1960 hlavním městem. Karáčí má téměř 15 milionů obyvatel, tedy zhruba stejně jako bývalé Československo. I druhé největší město Láhaur má více obyvatel než Česko, asi 11 milionů. Pákistán je etnicky a jazykově různorodá země.
  • Singapur
    Singapur, plným názvem Singapurská republika, je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 63 ostrůvcích. Plochu některých z nich Singapur zvětšuje vysušováním moře. Leží asi jeden stupeň zeměpisné šířky (137 kilometrů) severně od rovníku, na jih od Malajského poloostrova (a tedy Malajsie), od něhož je oddělen Johorským průlivem. Na jihu hraničí s Ostrovy Riau, jež náležejí k Indonésii.

    Žije zde obyvatel. Singapur tak má třetí největší hustotu osídlení na světě. Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Mnohonárodnostní charakter státu je zakotven v ústavě. Většinovým etnikem jsou nicméně Číňané. Velkými menšinami jsou Malajci a Indové.
  • Spojené arabské emiráty
    Spojené arabské emiráty, zkratkou SAE, někdy zvané jen Emiráty, jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem. Jedná se o konstituční monarchii. Každý ze sedmi emirátů – Abú Zabí, Adžmán, Dubaj, Fudžajra, Rás al-Chajma, Umm al-Kuvajn a Šardžá – má vlastního vládce, emíra. Tito vládci společně tvoří Federální nejvyšší radu a volí ze svého středu jednoho, který pak slouží jako prezident Spojených arabských emirátů. Abú Zabí slouží jako hlavní město, nejlidnatějším městem je ale Dubaj. Počet obyvatel Emirátů byl v roce 2020 odhadnut na 9,89 milionu. Z toho jsou odhadem 1,4 milionu občané a zbytek přistěhovalci bez občanství. Islám je státním náboženstvím a arabština úředním jazykem.

    Bohatství státu spočívá v přírodních zdrojích. SAE mají šesté největší zásoby ropy na světě a sedmé největší zásoby zemního plynu. Přesto se vláda, již od časů otce zakladatele Zajd bin Sultána Ál Nahjána, spoléhá zdaleka nejméně ze všech států Perského zálivu na ropu a plyn – zaměřuje se i na cestovní ruch a služby, hodně investic jde do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury. Vláda Spojených arabských emirátů nevybírá od svých občanů daň z příjmu, tu platí jen právnické osoby. V roce 2018 byla zavedena daň z přidané hodnoty ve výši 5 %.
  • Srí Lanka
    Srí Lanka či Šrí Lanka, plným názvem Šrílanská demokratická socialistická republika, je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu. Od Indie je ostrov oddělen Palkovou úžinou, přes niž se táhne řetěz korálových útesů zvaný Adamův most; na východě se nachází Bengálský záliv, na jihu Indický oceán. Největším městem je Kolombo (též Colombo). Hlavním městem je Šrí Džajavardanapura Kotte (Sri Jayawardenapura nebo také jen Kotte), které je předměstím Kolomba. Mezi další významná města patří Dehivala, Moratuva, Kandy, Jápané a Trinkunámalé.

    Podle Mezinárodního měnového fondu je srílanská ekonomika, z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly, 52. největší ekonomika světa (k roku 2020). To je zhruba na úrovní Řecka nebo Maďarska.
  • Sýrie
    Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavním městem je historicky významný Damašek. Zemí protékají řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře.

    Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku občanské války a s ní spojeného masového exodu poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují sunnité. Významnou náboženskou menšinu tvoří ší'ité, především alavité, jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy křesťanské církve, které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu. Největší etnickou menšinou jsou Kurdové.
  • Thajsko
    Thajsko, plným názvem Thajské království, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep (กรุงเทพมหานคร). Země leží na poloostrově Zadní Indie. S rozlohou 513 120 kilometrů čtverečních je Thajsko 50. největší zemí světa, s počtem 68,4 milionu obyvatel však 21. nejlidnatější zemí.

    Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem Siam (สยาม), které bylo oficiálním názvem státu do 11. května 1939 a znovu v letech 1945 až 1949. Etnonymum Thai (ไทย) v thajštině původně znamenalo „svobodný“.
  • Vietnam
    Vietnam (česká výslovnost [vjetnam], ), plným názvem Vietnamská socialistická republika (česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 97 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátou nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj, největším Ho Či Minovo město s 9 miliony obyvatel. Oficiálním jazykem je vietnamština.

    V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Đằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky.
  • Vánoční ostrov
    Vánoční ostrov (Christmas Island, Territory of Christmas Island) je zámořským územím Austrálie bez vlastní vlády (od roku 1984 je součástí australského Severního teritoria).

    Nachází se v Indickém oceánu, 2360 km severozápadně od Perthu v Západní Austrálii a 500 km jižně od Jakarty v Indonésii.
  • Dánsko
    Dánsko je stát ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Grónsko (největší ostrov na světě) a Faerské ostrovy jsou území, jež leží v Atlantském oceánu, disponují autonomií, nejsou členy Evropské unie a každé z nich deleguje dva zástupce do dánského parlamentu (Folketing). Pro vztah kontinentálního Dánska a obou autonomních území je používán polooficiální termín Rigsfællesskabet.

    Dánsko bez autonomních území má rozlohu 42 924 km² (tato rozloha se však v čase mírně mění, kvůli erozi pobřeží), s nimi 2 210 579 km². Je nejjižnější ze severských států, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a Bornholm a více než čtyřmi stovkami dalších menších ostrovů. Po celém území má nízkou nadmořskou výšku a je velmi rovinaté.
  • Gibraltar
    Gibraltar (z arabského جبل طارق – Džebel al-Tárik, Tárikova hora ) je zámořské území Spojeného království na jihu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu. Nevelké, ale strategicky významné území okolo Gibraltarské skály umožňuje kontrolovat spojení mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Španělsko bylo nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatelstva jej odmítla.

    Mapa Gibraltaru Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, kromě sběru dešťové vody se dnes k jejímu získání využívá reverzní osmóza. Hustota osídlení činí přes 4200 obyvatel na km². Prostor na Gibraltaru je tak velmi omezen, že jediná pevninská silnice na Gibraltar kříží dráhu mezinárodního letiště. Tato unikátní křižovatka je řízena běžnými semafory. Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přehnané péče jsou opice vůči lidem značně drzé.
  • Irsko
    Irsko je ostrov v Atlantském oceánu na severozápadě Evropy. Je rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů a po Velké Británii a Islandu třetím největším ostrovem Evropy. Má zhruba 5,7 milionu obyvatel. Větší část ostrova (pět šestin) zaujímá Irská republika, zbylá šestina je coby Severní Irsko součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

    Irsku se také říká Smaragdový či Zelený ostrov. Latinské pojmenování pro Irsko je Hibernia.
  • Island
    Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Severního Atlantského oceánu. Populace 372 520 lidí na rozloze 103 125 km² z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. Reykjavík a okolní oblasti na jihozápadě země obývají přes dvě třetiny populace. Zatímco rozlohou jde o středně velký evropský stát, z hlediska počtu obyvatel je Island možno označit za mikrostát (má méně obyvatel než např. Lucembursko).

    Ostrov se nachází přímo na středoatlantském hřbetu, následkem čehož je geologicky i vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí se nalézá náhorní plošina, která se vyznačuje pískovými a lávovými poli, horami a ledovci; přes úzké pobřežní nížiny stéká do moře mnoho ledovcových řek. Klima Islandu je velmi oteplováno Golfským proudem a i přes vysokou zeměpisnou šířku na dotyku severního polárního kruhu má ostrov jen mírně chladné podnebí s malými teplotními výkyvy během roku.
  • Jersey
    Jersey (jerseysky: Jèrri) je největší a nejjižnější ostrov Normanských ostrovů (Channel Islands).

    Leží v Lamanšském průlivu mezi pobřežím Británie a Francie a je 22 kilometrů vzdálený od poloostrova Cotentin v Normandii.
  • Kypr
    Kypr, plným názvem Kyperská republika , je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší a nejlidnatější ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci. Jeho hlavním a největším městem je Nikósie. Má přibližně 1,2 milionu obyvatel. Geograficky se řadí k Jihozápadní Asii, geopoliticky k Jihovýchodní Evropě.

    Současná Kyperská republika vznikla v roce 1960. Kypr byl osídlen z Mykén ve 2. tisíciletí př. n. l. Od té doby byl navázán na vývoj na Peloponésu a po rozvinutí starořecké civilizace k ní volně přináležel. Dobyli ho postupně Asyřané, Egypťané, Peršané, Makedonská říše, ptolemaiovský Egypt, západořímská i východořímská (byzantská) říše, několik arabských chalífátů, francouzská dynastie Lusignanů, Benátská republika, načež následovala více než tři staletí osmanské nadvlády. Od roku 1878 ostrov ovládali Britové. Když se jejich koloniální moc ve 2. polovině 20. století začala drolit, začali turečtí Kypřané usilovat o připojení k Turecku, zatímco řečtí politici žádali sjednocení s Řeckem. Vlády Řecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V návaznosti na rozpoutané nepokoje Británie Kypru v roce 1960 udělila nezávislost. Dne 15. července 1974 se ujali moci řečtí nacionalisté a ve spolupráci s řeckou vojenskou juntou plánovali připojit Kypr k Řecku. Turecko reagovalo 20. července vojenskou invazí na severní Kypr. V roce 1983 turečtí Kypřané vyhlásili jednostranně samostatný stát, Severní Kypr. Jediný, kdo ho kdy uznal, však bylo Turecko. Situace zůstává předmětem trvalých sporů. Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotiri a Dekelia patřících Spojenému království. De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova, 36 % plochy ostrova ovládají Turci, další 4 % jednotky OSN.
  • Malta
    Malta, plným názvem Maltská republika, je vyspělá, hustě obydlená ostrovní země ve Středozemním moři. Jde o nejmenší členskou zemi Evropské unie. Žije zde půl milionu obyvatel. Leží 80 km jižně od Itálie, 284 km východně od Tuniska a 333 km severně od Libye. Rozloha 316 kilometrů čtverečních z ní činí desátou nejmenší zemí na světě, avšak je také čtvrtou nejhustěji zalidněnou zemí světa.

    Strategická poloha Malty ve Středozemním moři z ní udělala důležitý obchodní uzel. V průběhu dějin byla ovládaná Féničany, Kartágem, Římem, Byzantskou říší, Francouzi a Spojeným královstvím. Nezávislost od Velké Británie získala v roce 1964, stále je však členem Commonwealthu. Členským státem EU se stala v roce 2004.
  • Man
    Ostrov Man (také Mann, v manštině Mannin) leží v Irském moři mezi Anglií, Skotskem, Irskem a Walesem. Má rozměry asi 48×16 km a jeho rozloha činí 572 km2.

    Man je samosprávným britským korunním závislým územím (British Crown Dependency) Ostrov Man. Toto území není integrální součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Jeho správním střediskem je hlavní město Douglas.
  • Monako
    Monako, plným názvem Monacké knížectví , je městský stát ležící na středomořském pobřeží francouzské riviery – Azurového pobřeží. Monako má rozlohu 2,02 km2 s počtem obyvatel 37 800. Je to nejmenší stát západní Evropy. Jde o druhý nejmenší stát na světě (po Vatikánu) a současně zemi s druhou největší hustotou osídlení (19 009 obyvatel na km²). Jeho jediným sousedem je Francie. Pevninská hranice činí 4,4 km a hranice s pobřežím je dlouhá 4,1 km. Nejlidnatější a nejslavnější čtvrtí tohoto městského státu je Monte Carlo. Monako je díky svým daňovým zákonům oblíbené mezi bohatými lidmi, ale často ho vyhledávají i turisté. Patří k hlavním ekonomickým mocnostem ve Středomoří. V roce 2014 tvořili milionáři 30 % populace, což je více než v Ženevě nebo Curychu. Stát nemá daň z příjmu a i jiné daně jsou nízké, často je Monako označované za daňový ráj. Stát je konstituční monarchií. Kníže (v současnosti Albert II.) má nicméně značný politický vliv, nesouměřitelný s jinými konstitučními monarchiemi. Rod Grimaldiů vládne v Monaku již od roku 1297. Úředním jazykem je francouzština, významnou roli hraje ale i jazyk monégasque a italština, neboť Itálie je blízkou, byť nikoli sousední zemí. Monako je členem Mezinárodní organizace frankofonie. Nezávislost na Francii Monako získalo roku 1861. Francie dnes zajišťuje jen vojenskou ochranu státu, jinak je zahraniční politika Monaka samostatná (byť vlastní hlas v OSN získalo až v roce 1993). K největším společenským událostem v zemi patří každoročně závod Formule 1, Grand Prix Monaka. Místní fotbalový klub AS Monako, který hraje francouzskou ligu, sehrává roli neformální státní reprezentace (kterou jinak Monako v žádném sportu nemá). Monako není členem Evropské unie, ale podílí se na řadě eurounijních politik (např. celní unie) a užívá také jako svou měnu euro.

    V 5. století př. n. l. byla na území dnešního Monaka založena fénická obchodní stanice, kterou Římané nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus. V 6. století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Roku 1162 obdrželi janovští kupci v Monaku právo skladu. Na konci 13. století padla monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldiho, poté, co (podle legendy) využil lsti, žádaje o vstup do pevnosti v rouše františkánského mnicha. Monako Grimaldiovci definitivně ovládli v roce 1419, od 15. století převážně pod francouzskou ochranou (vláda tohoto rodu, s výjimkou několika kratších období, pokračuje dodnes). V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresu dohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V revolučním roce 1848 přišlo Monako o 95 % svého území, když dvě monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost a oddělila se od něj. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel III. Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením čtvrti Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií. Od roku 1949 do roku 2005 vládl kníže Rainier III., který liberalizoval ústavu a posílil práva Národní rady. Po jeho smrti vládne jeho syn Albert II. V letech 1963 až 1993 byla nejsilnější stranou Národní a demokratická unie (UND), od roku 1993 má absolutní většinu Campora. V témže roce se Monako stalo členem OSN.
  • Spojené království
    Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy. Zahrnuje ostrov Velká Británie, severovýchodní část ostrova Irsko, kde má pozemní hranici s Irskou republikou, a množství menších ostrovů. Obklopují ho Severní moře, Lamanšský průliv, Keltské moře, Svatojiřský průliv a Irské moře, s kontinentální Evropou je spojen železničním Eurotunelem. Zabírá plochu 242 500 km² a k roku 2017 v něm žilo cca 66 milionů lidí. Jde o konstituční monarchii, v jejímž čele stojí král Karel III. Premiérem je od října 2022 vůdce konzervativců Rishi Sunak. Tvoří ji čtyři země, Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, které je někdy označováno i jako provincie nebo region. S výjimkou Anglie mají tyto země vlastní parlamenty a vlády, působící v rámci pravomocí přidělených jim britským parlamentem. Dále pod Velkou Británii spadá 14 zámořských území. Britskými korunními závislými územími jsou Ostrov Man, Guernsey a Jersey, které jsou drženy britskou korunou (panovníkem) v přímém vlastnictví; nejsou tedy součástí Spojeného království, ale spolu s ním tvoří celek označovaný Britské ostrovy (British Islands).

    Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
  • Řecko
    Řecko ( nebo ), plným názvem Řecká republika, je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova. Rozkládá se jak na evropské pevnině, tak na četných ostrovech v Egejském, Krétském, Thráckém, Středozemním, Jónském a díky úplnému severu ostrova Korfu i v Jaderském moři. 227 řeckých ostrovů je obydlených a i díky nim má Řecko nejdelší pobřeží Středozemního moře v Evropě a 11. nejdelší pobřeží na světě. Tato spjatost s mořem formovala vždy řeckou kulturu, zároveň je ale 80 procent země hornatých. Sousedy na pevnině jsou Albánie, Severní Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním a největším městem jsou Athény. Úředním jazykem je řečtina. Země má okolo 10,7 milionu obyvatel.

    Řecko je kolébkou západní civilizace, zrodila se zde demokracie, filozofie, mnohé základní literární žánry, historiografie, hlavní vědecké a matematické principy či olympijské hry. S antickým starověkým Řeckem nicméně Řecko moderní nemá bezprostřední vazbu, složité dějiny ji přetnuly, i etnicky prošlo území Řecka od starověku značným vývojem. Spojnicí je především jazyk, byť i ten se v čase velmi proměnil. Podobně volné je napojení na další velkou kapitolu řeckých dějin, na pozdně antickou a středověkou Byzantskou říši. Jejím dědicem je nicméně Řecká pravoslavná církev, která sehrála velkou historickou úlohu při přenášení antické tradice (jakkoli pokřesťanštěné) do celé východní Evropy. Za počátek moderního Řecka je považována řecká osvobozenecká válka, jež probíhala v letech 1821–1830, a po níž Řekové setřásli osmanskou nadvládu.
  • Americké Panenské ostrovy
    Americké Panenské ostrovy je souostroví v Malých Antilách v Karibském moři, které je nezačleněným územím Spojených států amerických. Souostroví je geograficky součástí Panenských ostrovů. Americké Panenské ostrovy tvoří tři hlavní ostrovy: Svatý Tomáš (83 km²), Svatý Jan (52 km²), Saint Croix (218 km²) a přibližně 50 menších ostrovů se subtropickým podnebím. Je to jediné místo ve Spojených státech, kde se jezdí vlevo.

    Základem hospodářství Amerických Panenských ostrovů je cestovní ruch. Ostrovy navštíví okolo 2 milionů návštěvníků ročně, z nichž mnoho navštíví ostrovy při okružních plavbách. Výrobní sektor sestává z rafinérství, textilního průmyslu, výroby rumu, elektroniky a farmaceutiky. Zemědělský sektor je malý. Většina potravin je dovážena. Míra mezinárodního obchodu je nízká, ale rostoucí součást ekonomiky. Hovensa, jedna z největších rafinerií, je na ostrově St. Croix.
  • Anguilla
    Anguilla je zámořské území Velké Británie s autonomní správou.

    Panoramatický pohled na Sandy Ground
  • Antigua a Barbuda
    Antigua a Barbuda je ostrovní stát v Karibiku, který leží na třech ostrovech (Antigua 279,6 km², Barbuda 160,5 km² a Redonda 1,5 km²) v Malých Antilách. Pobřeží na východě Atlantiku a na západě Karibského moře je dlouhé 153 km.

    Lidé doby kamenné se dostali na Antiguu z Jižní Ameriky asi před 4000 lety. Když v roce 1493 objevil Antiguu Kryštof Kolumbus, byl prvním bělochem, kterého kdy domorodí Arawakové viděli. V roce 1620 ostrov zabrali Španělé, ale už v roce 1632 ho obsadili Britové a po krátkém období francouzské okupace zde bylo ustanoveno v roce 1667 britské panství. Na jižním pobřeží Antiguy vznikl v roce 1764 vojenský přístav English Harbour jako základna pro britskou karibskou flotu. Otroctví, využívané k pěstováním cukrové třtiny, bylo zrušeno v roce 1834. V únoru 1967 získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie a 1. 11. 1981 vyhlásila nezávislost pod názvem Antigua a Barbuda.
  • Aruba
    Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z konstitučních zemí Nizozemského království. Ostrov má rozlohu 180 km² a rozkládá se západně od Curaçaa a 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely. Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrova Jamanota dosahuje pouze nadmořské výšky 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů. Správním střediskem ostrova je město Oranjestad. V roce 2019 žilo na ostrově přibližně 112 tisíc osob.

    Prvními Evropany, kteří ostrov objevili, byli v roce 1499 Španělé. V průběhu 17. století se ostrov stal majetkem Nizozemí, když byl roku 1636 dobyt Nizozemci a od roku 1845 tvořila součást Nizozemských Antil. 1. ledna 1986 získal ostrov zvláštní status v rámci Nizozemského království. V roce 1928 postavila firma Royal Dutch Shell na Arubě první ropnou rafinérii. Zařízení bylo postaveno na západ od hlavního města Oranjestad, brzy přibylo další v oblasti nyní známé jako San Nicolas na východním konci Aruby. Tyto rafinérie zpracovávaly ropu z obrovských venezuelských ropných polí, což na ostrov přineslo prosperitu. Rafinérie na Arubě se stala jednou z největších na světě. Během druhé světové války bylo Nizozemsko okupováno nacistickým Německem. V roce 1940 se ropná zařízení na Arubě dostala pod kontrolu nizozemské exilové vlády v Londýně, což přimělo německé námořnictvo k několika útokům na tato zařízení, zejména v roce 1942. Zejména díky úsilí arubského politika Henny Emana získala Aruba v roce 1947 značnou nezávislost v rámci nizozemské koloniální říše a v srpnu 1947 i ústavu zvanou Staatsreglement. V roce 1954 byla v Nizozemsku přijata Charta Nizozemského království, která upravuje rámec vztahů mezi Nizozemskem a zámořskými územími. Vytvořila jednotku zvanou Nizozemské Antily, která spojila všechny holandské kolonie v Karibiku do jednoho správního celku. Toto uspořádání nemělo na Arubě pozitivní ohlas, protože nový celek tam byl vnímán jako ovládaný Curaçaem. V roce 1972 na konferenci v Nizozemské Guayaně navrhl arubský politik Betico Croes vytvoření společenství čtyř jednotek spojených personální unií nizozemským panovníkem: Aruba, Nizozemsko, Surinam a Nizozemské Antily. Založil stranu Movimiento Electoral di Pueblo, jejímž cílem byla větší autonomie, ale otevřeně hovořila i o tom, že konečným cílem je nezávislý stát. V roce 1976 s tímto výhledem Aruba přijala vlastní vlajku a státní hymnu. V březnu 1977 se konalo referendum, v němž 82% účastníků hlasovalo pro plnou nezávislost na Nizozemsku. Napětí se zvyšovalo, Croes ještě zintenzívnil tlak na nizozemskou vládu uspořádáním generální stávky v roce 1977. Poté byl přijat nizozemským předsedou vlády Joopem den Uylem, výsledkem byla dohoda na přípravě zprávy o možnostech nezávislosti nazvané Aruba en Onafhankelijkheid, achtergronden, modaliteiten, en mogelijkheden; een rapport in eerste aanleg (Aruba a nezávislost, pozadí, modality a příležitosti; předběžná zpráva). V březnu 1983 Nizozemci udělili Arubě autonomii v rámci království. V srpnu 1985 Aruba vypracovala ústavu. 1. ledna 1986, po volbách do svého prvního parlamentu, Aruba oficiálně vystoupila z Nizozemských Antil, a stala se jednou ze zemí Nizozemského království. Zároveň ohlásila, že počítá s plnou nezávislostí plánovanou na rok 1996. Roku 1986 rovněž zavedla vlastní měnu arubský florin (před tímto datem byl v oběhu gulden Nizozemských Antil). Ve stejném roce zemřel Croes, který byl vyhlášen za "Libertador di Aruba", velkého osvoboditele národa. Prvním premiérem v historii se ale nestal, ve volbách těsně před smrti byl poražen Henny Emanem z Arubanské lidové strany. Konec 80. let byl dobou kulminace nadšení z vize nezávislosti. Hodně však změnilo uzavření ropných rafinerií, hlavního zdroje relativního blahobytu Aruby. Od té doby začala Aruba sázet na cestovní ruch a začala zvažovat i negativní důsledky případné nezávislosti. V roce 1990 arubský premiér Nelsona Odubera požádal v nizozemském parlamentu o odklad přechodu na plnou nezávislost, a to bez určení nového termínu. Článek ústavy, který plánoval úplnou nezávislost Aruby, byl z ní vypuštěn v roce 1995. Aruba též zintenzivnila spolupráci s dalšími jednotkami Antil, zejména na rozvoji turistického ruchu.
  • Bahamy
    Bahamy, plným názvem Bahamské společenství, jsou ostrovní stát ležící jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby. Území státu tvoří část Lucayského souostroví: 30 větších, 700 menších (nazývaných dle velikosti cays nebo keys, odkud pramení také Lucayské souostroví) a cca 2400 korálových ostrovů. Leží v Atlantském oceánu.

    Taínové osídlili Bahamy zhruba v 10. století. Už toto osídlení způsobilo vymírání místních druhů. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel. Na počátku 17. století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly britskou kolonií.
  • Barbados
    Barbados je ostrovní unitární parlamentní republika a zároveň nejvýchodnější ostrov na východní hranici Karibiku. Leží ve východní části Malých Antil, známé jako Návětrné ostrovy. Tvoří jej izolovaně umístěný a korálovými útesy obklopený stejnojmenný ostrov. Leží asi 168 km od ostrovního státu Svatý Vincenc a Grenadiny a 400 km od státu Trinidad a Tobago. Je 34 km dlouhý a 23 km široký, zabírající plochu 432 km².

    Ostrov má rozlohu 432 km² a s výjimkou několika oblastí ve vnitrozemí jej tvoří nížiny. Nejvyšší bod na ostrově je Mount Hillaby (337 m n. m.) Původ ostrova je nevulkanický, hlavní horninu tvoří vápenec vzniklý činností korálů na mořském dně, nadzvedaném v důsledku podsouvání Jihoamerické desky pod Karibskou.
  • Belize
    Belize je malý stát na východním pobřeží Střední Ameriky. Na severozápadě sousedí s Mexikem a na západě a na jihu s Guatemalou. Formální hlavou státu je král Karel III., ale skutečnou moc má ve svých rukou parlament a vláda v čele s premiérem.

    [[Altun Ha - jedna z mnoha významných památek mayské kultury]] Ve 3. až 9. století bylo území součástí mayské říše a vzkvétala zde mayská kultura. O mezidobí až do roku 1520, kdy Španělé tuto oblast prohlásili za součást Guatemaly, není příliš mnoho informací. V 17. století se v zemi usadili britští dřevorubci, kteří zde začali těžit dřevo pro stavbu lodí Královského námořnictva, a území pak postupně ovládli Britové, kteří ho v roce 1862 přejmenovali na Britský Honduras s hlavním městem Belize City.
  • Bermudy
    Bermudské ostrovy jsou zámořským územím Spojeného království v Atlantiku u jihovýchodního pobřeží Spojených států ve střední části Severoamerické pánve. Bermudy jsou pojmenovány podle svého objevitele Juana Bermúdeze, který je neobydlené objevil roku 1503.

    Satelitní snímek Nacházejí se přibližně 1070 km východojihovýchodně od mysu Hatteras v Severní Karolíně u západního okraje Sargasového moře. Bermudy se skládají ze 181 ostrovů a ostrůvků, největším z nich je Main Island, který je označován také jako Bermuda. K dalším velkým patří St. George's Island, St. David's Island a Somerset Island.
  • Britské Panenské ostrovy
    Tortola Britské Panenské ostrovy jsou zámořské území Spojeného království sestávající z více než 50 ostrovů souostroví Panenské ostrovy.

    Britské Panenské ostrovy zahrnují přes 50 malých karibských ostrovů. 15 stále obydlených ostrovů je situováno na západě v sousedství Amerických Panenských ostrovů. Na severu ostrovů leží Atlantský oceán a na jihu Karibské moře.
  • Dominika
    Dominika, plným názvem Dominické společenství, je ostrovní stát ležící v Karibiku mezi dvěma francouzskými zámořskými departementy. Na severu je Guadeloupe a na jihu se rozkládá Martinik.

    Dominika kolem roku 1780 Ostrov byl v 17. století osídlen Francouzi. Po vleklých bojích mezi Francií a Velkou Británií, které se odehrávaly v Karibiku celé 17. a 18. století, připadl ostrov Britům. Mezi roky 1958 a 1962 byla součástí Západoindické federace, autonomii získal ostrov roku 1967 a úplnou nezávislost pak v roce 1978. V 80. letech 20. století proběhly dva nezdařené pokusy o převrat. Hlavou státu je prezident, který na základě voleb jmenuje předsedu vlády. Zákonodárné shromáždění jmenuje prezidenta.
  • Grenada
    Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km² (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110 000. Hlavním městem je Saint George's s 4 300 obyvateli.

  • Grónsko
    Mapa Grónska

    Grónsko je autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem země je řízena vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk. Z velké části se rozprostírá na stejnojmenném ostrově ležícím na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou.
  • Kajmanské ostrovy
    Kajmanské ostrovy je zámořské území Velké Británie, souostroví, nacházející se v západní části Karibiku, asi 160 km jižně od Kuby a severozápadně od Jamajky. Jeho součástí jsou ostrovy Grand Cayman, Little Cayman a Cayman Brac. Hlavním městem je George Town.

    10. května 1503 objevil tyto dosud neobydlené ostrovy Kryštof Kolumbus během své 4. výpravy. Pojmenoval je Las Tortugas (želví ostrovy ), podle množství želv, které zde viděl. Současné jméno jim dal v roce 1586 anglický mořeplavec a korzár Francis Drake, opět podle plazů, které spatřil na zdejším pobřeží - leguánů, které ovšem mylně považoval za kajmany.
  • Kanada
    Kanada ( a, anglická výslovnost , francouzská výslovnost ) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad), Dánskem (východ) na přibližně kilometrové hranici na Hansově ostrově a Tichým oceánem (západ).

    Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Inuity jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.
  • Karibské Nizozemsko
    Karibské Nizozemsko ( Caribisch Nederland, v papiamentu Hulanda Karibe) je souhrnné pojmenování pro 3 ostrovy v Karibiku, které mají status „speciálních municipalit Nizozemska“ (možný též český výraz „zvláštní správní obvod“, nizozemsky „bijzondere gemeenten“). Jedná se o ostrovy Bonaire, Svatý Eustach a Saba. Bonaire se nachází v blízkosti ostrovů Aruba a Curaçao při venezuelském pobřeží, zatímco Saba a Svatý Eustach náleží do skupiny tzv. Závětrných ostrovů.

    Karibské Nizozemsko vzniklo 10. října 2010, kdy zanikly Nizozemské Antily a tyto 3 ostrovy získaly nové postavení v rámci Nizozemska. Za zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, imigrační politiku, daňový systém, policii, vzdělávací a sociální systém je zodpovědná Národní kancelář pro Karibské Nizozemsko (nizozemsky Rijksdienst Caribisch Nederland).
  • Kostarika
    Kostarika (, český doslovný překlad Bohaté pobřeží), plným názvem Kostarická republika, je republika ve Střední Americe. Sousedními státy jsou na severu Nikaragua (délka hranice 300 km ) a na jihu Panama (363 km ). Západní pobřeží Kostariky omývají vody Tichého oceánu, východní Karibské moře. Celková délka kostarického pobřeží je 1 466 km (z toho 212 km na Karibiku a 1 254 km na Pacifiku).

    Poprvé bylo území Kostariky prozkoumáno španělskými conquistadory a objeviteli v raném 16. století, kolonizace se odehrála až v roce 1563. Po dobu španělské nadvlády byla Kostarika součástí guatemalského generálního kapitanátu. V první polovině 19. století byla Kostarika spolu s ostatními státy sjednocena v Unii středoamerických států, na které vyhlásila v roce 1821 a později v roce 1838 samostatnost.
  • Montserrat
    Montserrat je ostrov v Karibském moři, objevený v roce 1493 Kryštofem Kolumbem, který jej pojmenoval podle vápencové hory a katalánské národní svatyně Montserrat. Montserrat je zámořským územím Velké Británie. Jeho hlavní město Plymouth muselo být opuštěno kvůli katastrofální erupci kompozitní sopky Soufrière (18. července 1995).

    Mapa ostrova V době Kolumbova připlutí byl ostrov obydlen Arawaky a Kariby. Kolumbus na ostrov připlul v roce 1493 a nazval jej Santa María de Montserrat podle kláštera Montserrat v Katalánsku ve Španělsku. Ostrov přešel pod britskou kontrolu v roce 1632, když sem připlula skupina irských katolíků, prchajících před náboženskou persekucí. Během 17. a 18. století byli na ostrov přiváženi otroci (podobně jako na ostatní karibské ostrovy) a základem ekonomiky se stala produkce cukru, rumu a bavlny. V 60. letech 17. století se přes ostrov přehnala anglicko-francouzská válka o vliv v koloniích, která zničila většinu plantáží. K válečné pohromě se navíc přidal silný hurikán, který způsobil další škody. Ekonomika ostrova se zotavila až počátkem 18. století.
  • Nikaragua
    Nikaragua je stát ve Střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).

    Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozápadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430 km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, většina území státu leží v úmoří Atlantského oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). V karibském moři leží nikaragujské ostrovy Cayos Miskitos a Corn Islands.
  • Panama
    První mapa Panamy jako nezávislé země (1903)

    Panama, plným názvem Panamská republika, je stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou na východě Kolumbie a na západě Kostarika. Počet obyvatel přesahuje 3 miliony, z nichž téměř polovina žije v hlavním městě Panamá. Světový význam má Panamský průplav mezi Atlantským a Tichým oceánem.
  • Portoriko


  • Spojené státy americké
    [[Miami na Floridě]] Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy , zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.

    S rozlohou 9,8 milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě). S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii). Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
  • Svatá Lucie
    Svatá Lucie je ostrovní ministát v Karibském moři v souostroví Malých Antil (patří mezi Návětrné ostrovy) mezi Martinikem a Svatým Vincencem. Společně s Barbadosem, Martinikem, Dominikou a dalšími státy tvoří tzv. pás ostrovů Malých Antil. Pevninská část území zahrnuje 616 km². Hlavním městem je Castries, kde žije přibližně třetina veškeré populace ostrova.

    Velký a Malý Piton se tyčí nad rybářským městečkem Soufrière Nejpůsobivější jsou staré sopečné kužely Gros Piton a Petit Piton, jejichž vrcholy jsou zalesněné. Oba se nacházejí na západním pobřeží ostrova. Oblast vrcholků Pitons byla v roce 2004 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Hory protíná několik krátkých řek, které pak v určitých oblastech tvoří široká, úrodná údolí. Ostrov má nádherné pláže a je obklopen průzračným a teplým mořem. Délka pobřeží ostrova je 158 km.
  • Svatý Kryštof a Nevis
    Svatý Kryštof a Nevis, plným názvem Federace Svatý Kryštof a Nevis, je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách (patří mezi Závětrné ostrovy).

    Svatý Kryštof byl pojmenován podle Kolumbova křestního patrona (i když sám Kolumbus nejspíš ostrov nazval podle svatého Jakuba). Nevis je poangličtěná zkrácená verze španělského názvu Nuestra Señora de las Nieves, tj. „Panna Maria Sněžná“; toto jméno se vztahuje k zázraku, k němuž mělo dojít ve čtvrtém století v Římě.
  • Svatý Martin
    Svatý Martin je pojmenování pro jižní část ostrova Svatý Martin, která patří pod správu Nizozemského království. Severní část (Saint-Martin) je zámořským společenstvím Francie. Ostrov je součástí Závětrných ostrovů Malých Antil.

    Do 10. října 2010 tvořil Sint Maarten společně s dalšími čtyřmi ostrovy Nizozemské Antily. Po tomto datu získal status „konstituční země Nizozemského království“.
  • Svatý Vincenc a Grenadiny
    Svatý Vincenc a Grenadiny je ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky.

    Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincenc (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena. Většími ostrůvky jsou Bequia, Canouan, Mustique, Union Island. Podnebí je horké a vlhké. Velice časté jsou hurikány.
  • Trinidad a Tobago
    Trinidad a Tobago, plným názvem Republika Trinidad a Tobago, je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu a dalších 20 malých ostrovech.

    Většinu povrchu Trinidadu tvoří ploché či mírně zvlněné roponosné sedimenty. Na pobřeží jsou četné bažiny. Jih ostrova je obklopen korálovými útesy. Značnou část ostrova pokrývá deštný prales.
  • Turks a Caicos
    Turks a Caicos (anglicky Turks and Caicos) je zámořské území Velké Británie skládající se ze dvou skupin tropických ostrovů v karibské oblasti, jihovýchodně od Bahamských ostrovů.

    Území patří geograficky k Lucayskému souostroví. Třicítka ostrovů má celkovou rozlohu 616 km² (při přílivu, při odlivu je rozloha ostrovů 948 km²). Má převážně nížinatý charakter, s vápencovým podložím a rozsáhlými mangrovovými bažinami. Počasí je slunečné a relativně suché, časté jsou však hurikány. Ostrovy mají omezené zdroje pitné vody, a tak se do nádrží zachytává voda dešťová. Hlavními přírodními zdroji jsou mořští raci (Panulirus interruptus) a mušle.
  • Americká Samoa
    Americká Samoa ( s výslovností ) je nezačleněné území Spojených států amerických nacházející se v jižním Tichém oceánu jihovýchodně od Samoy. Americká Samoa se rozkládá na 5 ostrovech a dvou korálových atolech v souostroví Samojských ostrovů. Ty se nachází západně od Cookových ostrovů, severně od Tongy, a asi 500 kilometrů jižně od Tokelau. Západním směrem se nachází ostrovy Wallis a Futuna.

    Podle sčítání obyvatelstva z roku 2010 žilo na ostrovech celkem 55 519 lidí. Hlavním městem je Pago Pago, avšak úřad vlády se nachází ve Fagatogu. Obě města se nacházejí na největším ostrově Tutuila. Celková rozloha území je 199 km². Americká Samoa je nejjižnější položené území Spojených států a spolu s neobydleným Jarvisovým ostrovem jediné americké území na Jižní polokouli.
  • Austrálie
    Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz, ), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem. Austrálie je největší zemí Oceánie a šestou největší zemí na světě podle celkové rozlohy (7 617 930 kilometrů čtverečních). Její populace, skládající se z 26 milionů lidí je vysoce urbanizovaná a vysoce koncentrovaná na východním pobřeží. Hlavním městem je Canberra a největším Sydney. Další důležité městské oblasti v zemi jsou Melbourne, Brisbane, Perth a Adelaide.

    Austrálci osídlovali Austrálii (kontinent) po asi 65 000 let před prvním příjezdem průzkumníku Spojených provincií nizozemských (dnešního Nizozemska) na začátku 17. století, kteří území pojmenovali jako Nové Holandsko. V roce 1770 si východní část Austrálie vyžádalo Království Velké Británie a původně se usadila tím, že transpontovala trestance do kolonie Nový Jižní Wales od 26. ledna 1788, což je datum, které se stalo australským národním dnem. Populace v následujících desetiletích neustále rostla a v době zlaté horečky v padesátých letech byla většina kontinentu prozkoumána evropskými osadníky a bylo založeno dalších pět samosprávných kolonií koruny. Dne 1. ledna 1901 se šest kolonií federovalo a vytvořilo Australské společenství. Austrálie si od té doby udržuje stabilní liberálně demokratický politický systém, který funguje jako federální parlamentní konstituční monarchie a zahrnuje šest států a deset teritotií.
  • Cookovy ostrovy
    Mapa Cookových ostrovů Cookovy ostrovy (,, v češtině také Mangaiské ostrovy či Herveyovy ostrovy) je svrchovaný stát volně přidružený k Novému Zélandu, který zodpovídá za jeho zahraniční politiku a obranu.

    Leží na stejnojmenné skupině ostrovů v Tichém oceánu v oblasti měřící asi 1500 km ze severu na jih a 900 km ze západu na východ. Na severovýchodě sousedí se souostrovím Kiribati (asi 400 km), na východě leží Společenské ostrovy a souostroví Tufuai (300 až 500 km), obojí patřící pod Francouzskou Polynésii. Nejbližšími ostrovy na západě jsou Niue (asi 700 km), Tonga (asi 1100 km) a Samoa (asi 500 km). Ostrovy tvoří severní skupina (největších ostrovů je 7), má celkem 28 km čtverečních a jižní skupina – 212 km čtverečních (8 největších ostrovů).
  • Federativní státy Mikronésie
    Federativní státy Mikronésie, zkráceným názvem Mikronésie , je federativní republika a suverénní stát ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházející se severovýchodně od Papuy Nové Guineje v Tichém oceánu.

    Mikronésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou Spojených států. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení se Spojenými státy americkými. Poručenský status OSN ukončila RB OSN v roce 1990.
  • Fidži
    Fidži, plným názvem Fidžijská republika, je stát v Oceánii. Jeho nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu (asi 800 km na západ), Samoa (asi 700 km na severovýchod) a Tonga (asi 500 km na východ). Od Austrálie leží asi 2600 km na východ, od Nového Zélandu asi 1800 km na sever.

    Dva největší ostrovy jsou Viti Levu a Vanua Levu. Hlavní město Suva na jihovýchodě Viti Levu je zároveň největším městem. Další města jsou Nadi na západním pobřeží Viti Levu, u kterého je umístěno mezinárodní letiště, a Lautoka asi 30 km severně od Nadi.
  • Guam
    Guam (anglická výslovnost ; v jazyce Chamorro: Guåhån; oficiální název The Territory of Guam) je nejjižnějším ostrovem souostroví Mariany, ležícím v severozápadní části Tichého oceánu. Spadá mezi autonomní ostrovní území Spojených států amerických a jedná se o jedno z pěti amerických teritorií se zavedenou civilní vládou.

    Hlavní město ostrova je Hagåtña a nejlidnatějším městem pak Dededo. Guamané jsou od narození americkými občany. V roce 2015 činila populace ostrova 161 785 lidí. Guam má povrch 544 km² a hustotu obyvatel 297 na km². Jedná se o největší ostrov souostroví Mariany i celé Mikronésie. Nejvyšším bodem ostrova je hora Mount Lamlam čnící do výšky 406 m n. m.
  • Kiribati
    Kiribati, plným názvem Republika Kiribati, je ostrovní stát v Tichém oceánu. Skládá se z 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o celkové rozloze 811 km², které se rozprostírají v délce 4 000 km a zaujímají tak výhradní ekonomickou zónu o rozloze 3,5 milionů km². Ostrovy leží na obou stranách rovníku a 180. poledníku. Žije na nich něco přes 100 000 obyvatel. Vzhledem k velmi malé nadmořské výšce by stát v případě vzestupu mořské hladiny patřil k nejohroženějším na světě. S tím je ohrožena i přiléhající výlučná ekonomická zóna na mořské bohatství.

    Představuje jediný stát světa ležící svým vlastním územím na všech čtyřech polokoulích (severní, jižní, západní, východní), při započtení závislých území však toto splňují také Spojené státy, Velká Británie, Francie a Norsko.
  • Marshallovy ostrovy
    Marshallovy ostrovy (výslovnost [maršalovy]), plným názvem Republika Marshallovy ostrovy, je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném souostroví v Mikronésii ve střední části Tichého oceánu – 4400 km jihovýchodně od Japonska, 4900 km východně od Filipín, 3000 km severovýchodně od Papuy Nové Guineje, 4800 km severně od Nového Zélandu a 3800 km jihozápadně od Havaje. Zdejší atoly Bikini, Eniwetok a Kwajalein prosluly jako pokusné střelnice americké armády.

    Vlastní souostroví, sestávající ze tří desítek roztroušených atolů, se táhne mezi 4° až 13° severní šířky a 161° až 174° východní délky. Severně odtud leží ostrov Wake, na severozápad od Marshallových ostrovů se rozkládají Severní Mariany a ostrov Guam, na západ a jihozápad Federativní státy Mikronésie, na jihu a jihovýchodě je jejich sousedem Kiribati a směrem k severovýchodu se mezi Marshallovými a Havajskými ostrovy prostírají tisíce a tisíce kilometrů širého oceánu, v nichž je jedinou výspou atol Johnston.
  • Menší odlehlé ostrovy Spojených států amerických
    Menší odlehlé ostrovy USA je území definované v ISO 3166-1, skládající se z několika ostrovních celků pod správou USA. Všechny ostrovy leží v Tichém oceánu s výjimkou ostrova Navassa, který leží v Karibském moři. Jejich celková plocha souše je 42 km², nejvyšší bod je bezejmenné místo na Navasse (77 m n. m.) Žádný z ostrovů kromě Midway není trvale osídlen. Celkem 7 z 9 (skupin) ostrovů bylo zabráno Američany v letech 1857 až 1859 kvůli guánu. Celkem 6 (skupin) ostrovů jsou dnes přírodní rezervace pod U. S. Fish and Wildlife Service (Správou ryb a divoké zvěře Spojených států), 1 je nestátní přírodní rezervace (Palmyrra v soukromém vlastnictví The Nature Conservancy) a 2 jsou využívány armádou resp. námořnictvem (Kingmanův útes a ostrov Wake). Všechny až na Palmyru mají status nezačleněného území.

    Tato území jsou společně označována dvoupísmennou zkratkou UM. Jsou seskupována ze statistických důvodů. Nemají společnou kulturu ani politickou historii. Jediným rysem společným opravdu všem uvedeným celkům je skutečnost, že se jedná o prakticky neobydlené ostrovy pod americkou svrchovaností. Ostrov Navassa si rovněž nárokuje Haiti a Wake je nárokován Marshallovými ostrovy.
  • Nauru
    Nauru, plným názvem Republika Nauru , je stát na stejnojmenném korálovém ostrově. Jedná se o nejmenší ostrovní stát a zároveň republiku na světě, ležící v jižním Tichém oceánu v ostrovní skupině Mikronésie. Mezi ministáty z hlediska rozlohy zastupuje třetí pozici, a to za Vatikánem a Monakem. Nauru je členem britského Commonwealthu.

    Nauru se stalo známé těžbou fosfátů, která po jistou dobu zajistila jeden z největších důchodů na hlavu obyvatelstva na světě. V důsledku nekontrolované těžby a pochybné finanční politiky je dnes většina ostrova neobyvatelná a stát stojí před finančním bankrotem a ztrátou nezávislosti.
  • Niue
    Niue je nezávislý stát volně přidružený k Novému Zélandu, který zodpovídá za jeho obranu a zahraniční politiku. Rozkládá se na stejnojmenném korálovém ostrově, který leží v Tichém oceánu ve vzdálenosti 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu a východně od Tongy. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Vedle vlastních polynéských Niuesanů zde žije mnoho polynéských přistěhovalců z Tongy a Samoy a též bílí usedlíci z Nového Zélandu, v menší míře i Evropané. Hlavním městem státu je město Alofi.

    Ostrov byl objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím, o rok později byl přičleněn k britskému závislému území Nový Zéland. Po osamostatnění Nového Zélandu roku 1907 zůstal pod jeho správou, od roku 1946 jako součást Cookových ostrovů, tehdy rovněž závislých na Novém Zélandu.
  • Norfolk
    Norfolk (anglicky Norfolk Island, norfolsky Norfuk Ailen) je malý ostrov v jižním Tichém oceánu. Leží na, 1400 km východně od Austrálie na kontinentálním fragmentu Zélandie, 740 km severozápadně od Nového Zélandu a 750 km jižně od Nové Kaledonie. Spolu se dvěma sousedními ostrovy tvoří Norfolk jedno z vnějších teritorií Austrálie.

    Symbolem ostrova, vyobrazeným i na jeho vlajce, je jehličnan blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla), endemit, který ve volné přírodě roste pouze zde, i když se v jiných částech světa pěstuje jako pokojová rostlina.
  • Nový Zéland
    Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližší sousední stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie.

    Nový Zéland není součástí australského kontinentu, protože se nenachází na jeho kontinentálním šelfu; je však částí ponořeného kontinentu Zélandie. Zélandie společně s Austrálií tvoří širší region Australasie, jenž je součástí Oceánie.
  • Palau
    Palau, plným názvem Republika Palau, je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceánu asi 500 km východně od Filipín. Tvoří nejzápadnější součást souostroví Karolíny. Do roku 1994 bylo Palau poručenským územím OSN pod správou USA. Republika Palau je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město Koror, hlavním městem je však sídlo Ngerulmud ve státě Melekeok na ostrově Babeldaob. První zaznamenaná mapa tohoto ostrovu byla zakreslena českým misionářem Pavlem Kleinem na základě popisu Palaunů, kteří ztroskotali na samarském pobřeží ve Filipínách.

    Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku 1000 př. n. l. pravděpodobně z Filipín, Indonésie, Nové Guineje a Polynésie Před obdobím kolonialismu měli Palauané komplexní matriarchální společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví klanu dědily ženy.
  • Papua Nová Guinea
    Papua Nová Guinea či Papua-Nová Guinea (, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), plným názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii. Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií. Žije zde přibližně 7 milionů obyvatel.

    lov lebek]] Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. V roce 1545 přistál u ostrova španělský objevitel Inigo Ortiz de Retez, který ostrov pojmenoval Nová Guiena, protože mu tropický prales a domorodé obyvatelstvo, hlavně Papuánci a Melanésané, připomínalo krajinu i obyvatelé Guineji v západní Africe. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělily Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989–1998 probíhaly krvavé boje mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.
  • Pitcairnovy ostrovy


  • Samojské ostrovy
    mapa souostroví Samojské ostrovy (též Samojské souostroví) je skupina ostrovů v Polynésii v Pacifiku. Nachází se 2 900 km od Nového Zélandu a 4 000 km od Havaje. Souhrnná rozloha je více než 3 000 km². Na ostrovech žije přibližně 250 000 obyvatel. Souostroví sestává z 16 hlavních ostrovů (největší a nejvíce zalidněné jsou Upolu, Savai'i a Tutuila). Nejvyšší bod souostroví (Silisili; 1858 m n. m.) se nachází na ostrově Savai'i.

    Souostroví je rozděleno do dvou administrativních celků: Mezi těmito regiony probíhá datová hranice.
  • Severní Mariany
    Severní Mariany (, chamorro: Sankattan Siha Na Islas Mariånas, karolínsky: Commonwealth Téél Falúw kka Efáng llól Marianas) jsou nezačleněným územím a Společenstvím Spojených států tvořeným patnácti ostrovy v souostroví Mariany ležící v západní části Tichého oceánu. Nejjižnějším ostrovem v souostroví Mariany je ostrov Guam, který je sám o sobě dalším ostrovním územím USA.

    Ministerstvo vnitra Spojených států amerických uvádí, že rozloha ostrovů dosahuje 475,26 km². V roce 2010 bydlelo na ostrovech 53 883 obyvatel. Většina obyvatel žije na ostrovech Saipan, Tinian a Rota. Ostrov Pagan byl naopak evakuován kvůli vulkanické erupci. Administrativním centrem je vesnice Capitol Hill na severozápadě Saipanu. Jako hlavní město někdy je uváděn celý ostrov Saipan.
  • Tokelau
    Mapa Tokelau Tokelau je skupina tří tropických korálových atolů v jižním Tichém oceánu: Atafu, Nukunonu a Fakaofo. Politicky jde o nesamosprávné koloniální území Nového Zélandu. Příležitostně se ještě používá i staré koloniální jméno, The Union Islands (anglicky Sjednocené ostrovy). Před rokem 1976 zněl úřední název Tokelau Islands (Ostrovy Tokelau). Výbor pro dekolonizaci při Organizaci spojených národů vede Tokelau na svém seznamu nesamosprávných území.

    Tokelau leží asi 500 km severně od Samoy, 3400 km na severoseverovýchod od Nového Zélandu, 3660 km jihozápadně od havajského Honolulu a asi 10 000 km na západ od pobřeží Peru. Atol Nukunonu leží 100 km jihovýchodně od Atafu, Fakaofo leží dalších 70 km na východ od Nukunonu.
  • Tonga
    Tonga, plným názvem Království Tonga, je stát v Oceánii. Království se rozkládá na souostroví Tonga v jižním Pacifiku. Skládá se ze 177 různě velkých ostrovů; 36 z nich je obydlených. Největším ostrovem je Tongatapu s rozlohou 257 km². Leží cca na 1/3 cesty mezi Novým Zélandem a Havají. Souostroví se táhne v severojižně orientovaném pásu dlouhém asi 800 km. Nejsevernější ostrov leží necelých 300 km od Samoy. Na západě se nachází asi 500 km daleko Fidži, na východě leží po 450 km Niue a po 1100 až 1500 km Cookovy ostrovy. Nový Zéland leží 1770 km na jihojihozápad.

    Tonžané jsou potomky polynéských námořníků, kteří tuto oblast pravděpodobně osídlili zhruba kolem 10. století př. n. l. V roce 1616 obeplul část ostrovů nizozemský mořeplavec Jacob Le Maire. Na ostrovech však přistál až Nizozemec Abel Tasman v roce 1643. Roku 1773 a 1777 je navštívil Brit James Cook a nazval je Přátelské ostrovy, protože ho zdejší obyvatelé při jeho návštěvě srdečně přivítali. V 19. století tu zuřila občanská válka, při níž bojovaly o moc různé skupiny ostrovanů. Boje skončily v roce 1845, kdy byly ostrovy sjednoceny v jediné Tonžské království. V letech 1900 až 1970 byla Tonga pod nadvládou Velké Británie, přestože místní králové a královny stále hráli důležitou roli ve vnitřních záležitostech země. V roce 1958 byla rozšířena autonomie a roku 1970 byla vyhlášena nezávislost. Po vyhlášení nezávislosti zůstala Tonga královstvím v rámci britského Společenství národů, což je sdružení nezávislých států, jež kdysi tvořily součást britského impéria. V posledních letech došlo ke zlepšení styků mezi jednotlivými ostrovy a k rozvoji turistiky. Obyvatelé souostroví Tonga, Tonžané, jako samostatný polynéský národ v počtu asi 100 tisíc lidí, se sice teprve formují, ale svou zeměpisnou polohou a historickým významem mají centrální úlohu a jsou nyní příkladem ostatním polynéským etnikům.
  • Tuvalu
    Tuvalu (dříve Lagunové ostrovy, později Elliceovy ostrovy) je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Domorodý název Tuvalu vznikl asi v 18. století po osídlení většiny ostrovů a znamená v tuvalštině shluk nebo skupina osmi (podle počtu, do té doby, osídlených, ostrovů). Hlavní město Tuvalu je Funafuti. Po Vatikánu má druhý nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

    Nejvyšší nadmořská výška ostrovů je 5 metrů a do budoucna jsou ohroženy zvedáním hladiny světových oceánů. Obyvatelé se během příštích desetiletí mohou odstěhovat na Nový Zéland nebo Niue – malý ostrov v Tichém oceánu (nezávislý, ale přidružený k Novému Zélandu), jenž není ohrožen zvedáním hladiny oceánů, nebo na fidžijský ostrov Kioa, který si již Tuvalané pronajímají.
  • Východní Timor
    Východní Timor či Timor Leste (v jazyce tetum Timór-Leste, dříve Timór Lorosa'e, ), plným názvem Demokratická republika Východní Timor, je malý stát na východě ostrova Timor v souostroví Malé Sundy.

    Má přes milion obyvatel.
  • Šalomounovy ostrovy
    Šalomounovy ostrovy či Šalamounovy ostrovy jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních. Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, zahrnujícího i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy Nové Guiney), do nějž se však neřadí ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.

    Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, první evropský kontakt učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N. z HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státy a Japonským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.
  • Argentina
    Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je Buenos Aires. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi a mluví španělsky.

    Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na americkém kontinentu a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem G 20. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu Mercosur a politické společenství Unie jihoamerických národů, jež mělo být vytvářeno podle vzoru Evropské unie, v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.
  • Brazílie


  • Falklandy
    Falklandy, též Malvíny, jsou zámořské území Velké Británie. Leží na jižní polokouli v Atlantském oceánu asi 500 km východně od pobřeží Argentiny.

    Ostrovy byly objeveny člověkem patrně před více než 1000 lety. Neobydlené ostrovy byly objeveny anglickým mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592. První kolonie, avšak francouzská, byla založena až v roce 1764. Roku 1766 zde vznikla i britská osada Port Egmont. Ostrovy byly poté krátce ve španělském držení do doby, než je roku 1820 na 13 let ovládly Spojené provincie Río de la Plata. Roku 1833 ostrovy obsadili Britové, kteří zde vládnou a žijí dosud.
  • Guyana
    Guyana, plným názvem Guyanská kooperativní republika, je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.

    Holandská Guiana 1667–1814 Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Aravaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovali ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.
  • Surinam
    Surinam, plným názvem Surinamská republika, je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

    Surinam vede hraniční spory s Francouzskou Guyanou (území na pravém břehu horního toku řeky Maroni) i Guyanou (region Tigri), která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.