Mapa - Zivcici (Živčići)

Svět >  Evropa >  Bosna a Hercegovina >  Zivcici

Zivcici (Živčići)

 

Mapa - Zivcici (Živčići)

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 44° 23' 59" N / 18° 39' 21" E | Časové pásmo : UTC+1:0 / UTC+2 | Měna : BAM | Telefon : 387  

Mapa

Google-Mapa-Zivcici
Google
Google Earth-Mapa-Zivcici
Google Earth
Nokia-Mapa-Zivcici
Nokia
OpenStreetMap-Mapa-Zivcici
OpenStreetMap
Mapa-Zivcici-Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa-Zivcici-Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa-Zivcici-OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa-Zivcici-OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa-Zivcici-OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa-Zivcici-CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa-Zivcici-CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa-Zivcici-OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa-Zivcici-Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa-Zivcici-Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite

Státní území - Bosna a Hercegovina

Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина), někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvatel (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum. Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí, resp. Bosna, a má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chovatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významných etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Mapa  
Mapa-Bosna a Hercegovinaimage.jpg
image.jpg
1409x1428
Mapa-Bosna a HercegovinaMap_of_Dioceses_in_Bosnia_and_Herzegovina_EN.png
Map_of_Dioceses_in_B...
2038x1939
Mapa-Bosna a HercegovinaBosnia_and_Herzegovina_Regions_map.png
Bosnia_and_Herzegovi...
2000x2523
Mapa-Bosna a Hercegovinaimage.jpg
image.jpg
1409x1428
Mapa-Bosna a Hercegovina1063px-Bosnia_and_Herzegovina_location_map.svg.png
1063px-Bosnia_and_He...
1063x1014
Neighbourhood - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora 

Facebook

 mapnall@gmail.com