Umaň (Uman)
Sídlo vzniklo v 16. století, kdy okolní území připadlo Polsku (1569). Leželo v nárazníkovém pásmu Divokých polí, která byla napadána Tatary. Městská práva získal Umaň roku 1616. Současně zde vznikla významná pevnost. V roce 1768 zde proběhla tzv. Umaňská řež, při níž ukrajinští kozáci a zfanatizovaní vesničané pobili 20 000 Poláků, uniatů a Židů; v čele kozáků stáli Maksym Zalizňak a Ivan Honta. Přesto zde zůstala až do 20. století významná židovská menšina, která, ač již nepočetná, funguje dodnes.
Umaňská synagoga Roku 1793 se Umaň stal součástí ruského podílu na dělení Polska; o tři roky později byl otevřen slavný park Sofijivka. Později byl Umaň součástí SSSR, resp. Ukrajinské SSR. Během druhé světové války proběhla v okolí města bitva u Umaně (červenec–srpen 1941). Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Umaň stal jedním z bombardovaných měst ruskými vojsky.
Ve městě se nachází hrob slavného chasidského rabína Nachmana z Braclavi. Dále je zde synagoga, několik kostelů a stará tržnice.
Mapa - Umaň (Uman)
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka |
Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
UAH | Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) | â‚´ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HU | Maďarština (Hungarian language) |
PL | Polština (Polish language) |
RU | Ruština (Russian language) |
UK | Ukrajinština (Ukrainian language) |