Mapa - Opština Radoviš

Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, ), plným názvem Republika Severní Makedonie, je stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Jde přibližně o severní (resp. severozápadní) třetinu větší zeměpisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu přibližně 26 000 km²; geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.

Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.