Mapa - Izmajil (Izmail)

Izmajil (Izmail)
Izmajil (ukrajinsky Ізмаїл; rusky a bulharsky Измаил; rumunsky Ismail, Izmail; turecky İşmasıl nebo též Hacidar) je historické město v Budžaku, v Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny. Město leží při Kilijském (nejsevernějším) rameni delty Dunaje, jež tvoří hranici s Rumunskem. Poblíž leží jezero Jalpuh a asi 80 km na východně pobřeží Černého moře. Žije zde obyvatel mnoha národností.

A. D. Kivšenko (1851–1897): Dobytí Izmajilu, 1790]]

Pevnost Izmajil byla založena janovskými obchodníky ve 12. století. Krátce patřila Moldavskému knížectví, avšak nejdéle sloužila Osmanské říši (1484–1809). V 16. století se pevnost stala opěrným bodem impéria pro celý Budžak a postupně zde vznikalo město. Po úspěšném ruském obléhání (1790), jemuž velel Alexandr Suvorov, připadlo město Ruskému impériu, které tak získalo přístup k Dunaji.

Rusové Izmajil v 19. století přestavěli; tehdy vznikl zdejší Pokrovský chrám a další kostely. Nejstarší dochovanou stavbou je mešita z 15. a 16. století, která byla později přeměněna na pravoslavný kostel a následně na muzeum. V letech 1918–1940 náležel Izmajil a celý Budžak Rumunsku. V letech 1940–1954 bylo město sídlem samosprávné Izmajilské oblasti, která byla následně přičleněna k Oděské oblasti, kam patří dodnes.

 
Mapa - Izmajil (Izmail)
Mapa
Google Earth - Mapa - Izmajil
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Izmajil
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Izmajil
OpenStreetMap
Mapa - Izmajil - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Izmajil - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Izmajil - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Izmajil - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Izmajil - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Izmajil - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Izmajil - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Izmajil - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Izmajil - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Izmajil - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko