Mapa - Chuaj-nan (Huainan)

Chuaj-nan (Huainan)
Chuaj-nan  je městská prefektura v Čínské lidové republice. Leží v provincii An-chuej, kde patří svou rozlohou k nejmenším prefekturám.

V Chuaj-nanu žilo roku 2010 na ploše 2526 kilometrů čtverečních skoro dva a půl milionu obyvatel; roku 2015 byl k prefektuře přičleněn okres Šou, čímž se více než zdvojnásobila její rozloha a počet obyvatel zvedl o milion.

Chuaj-nan leží na řece Chuaj-che, přičemž v historii byla týmž jménem původně chápana oblast mezi Chuaj-che a Jang-c’-ťiang. Dnešní prefektura Chuaj-nan hraničí na jihu s Che-fejem, hlavním městem provincie, na jihozápadě s Lu-anem, na západě s Fu-jangem, na severozápadě s Po-čou, na severovýchodě s Peng-pu a na východě s Čchu-čou.

V prefektuře je významná těžba uhlí, jehož produkce byla v roce 2006 43,28 miliónu tun.

 
Mapa - Chuaj-nan (Huainan)
Mapa
Google Earth - Mapa - Chuaj-nan
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Chuaj-nan
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Chuaj-nan
OpenStreetMap
Anhui_2.gif
1274x943
www.ess.co.at
anhui70.gif
1202x972
d-maps.com
anhui17.gif
1202x972
d-maps.com
t9ba6u.jpg
1000x1045
i52.tinypic.com
148540-2013-neuheit-...
1000x690
www.coasterfriends.d...
148540d1357238429-20...
1000x690
www.coasterfriends.d...
Location_of_Huainan_...
800x600
upload.wikimedia.org
Location_of_Hefei_Pr...
600x800
upload.wikimedia.org
anhui.jpg
578x747
www.hiddenchina.net
30j1yf8.jpg
894x457
4.bp.blogspot.com
30j1yf8.jpg
894x457
4.bp.blogspot.com
tianzhu.jpg
894x457
4.bp.blogspot.com
28lxcea.jpg
894x450
1.bp.blogspot.com
28lxcea.jpg
894x450
1.bp.blogspot.com
nyhcmf.jpg
860x432
3.bp.blogspot.com
china_map.jpg
590x568
www.eapacific.com.au
anhui-map-876.jpg
600x551
portlanddebtsettleme...
huainan.jpg
720x362
1.bp.blogspot.com
3.jpg
620x400
www.building.am
20100724190206510.jp...
376x648
2.bp.blogspot.com
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko