- Kyperská vlajka

Vlajka Kypru je tvořena zlatou siluetou mapy ostrova v bílém poli umístěnou ve středu vlajky, pod kterou jsou zkřížené dvě olivové ratolesti.

Barvy vlajky mají napomoci dosažení mírového soužití mezi dvěma komunitami žijícími na ostrově, tedy mezi Řeky a Turky. Rovněž olivové ratolesti symbolizují mír. Barvy řecké a turecké vlajky (modrá a červená) byly proto záměrně opomenuty.

Kyperská vlajka byla přijata dne 16. srpna 1960, po dosažení nezávislosti na Velké Británii. Vybrána byla arcibiskupem Mgr. Makariosem, prvním prezidentem Kypru na podkladě návrhu vytvořeném učitelem základní školy. V březnu roku 2004 byla komisí složenou z kyperských Řeků i Turků vybrána ze stovek návrhů nová vlajka, která obsahovala jak řecké, tak i turecké barvy. Uprostřed pak byl umístěn žlutý (měděný) pruh, který sousedil jak nahoře, tak i dole s bílou barvou, což vycházelo z původní vlajky. Tento pruh symbolizoval celý ostrov. Nový návrh byl však odmítnut v lidovém hlasování.

Zlatá či žlutá barva mapy ostrova na vlajce je kvůli snadnější reprodukci. Původně měla být mapa v barvě mědi podle kovu, který dal ostrovu jméno (cuprum). Řecký výraz pro měď doslova znamený „kyperský kov“ a na ostrově jsou mědi značné zásoby. Rovněž francouzský výraz pro měď souvisí s Kyprem, slovo „cuivre“ pochází z latinského „'cyprium aes“ tedy „kyperský bronz“. Občané Kypru mají právo užívat neomezeně jak kyperskou, tak i řeckou či tureckou vlajku.

Kypr (, Kýpros; ), oficiálním názvem Kyperská republika ( , Kypriakī́ Dīmokratía; ), je euroasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci. Kypr byl zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí. Od 1. května 2004 je členem Evropské unie, 1. ledna 2008 se připojil k eurozóně.

Současná Kyperská republika vznikla v roce 1960. Kypr byl osídlen z Mykén ve 2. tisíciletí př. n. l. Od té doby byl navázán na vývoj na Peloponésu a po rozvinutí starořecké civilizace k ní volně přináležel. Dobyli ho postupně Asyřané, Egypťané, Peršané, Makedonská říše, ptolemaiovský Egypt, západořímská i východořímská (byzantská) říše, několik arabských chalífátů, francouzská dynastie Lusignanů, Benátská republika, načež následovala více než tři staletí osmanské nadvlády (1571 až 1878). V roce 1878 byl Kypr byl předán pod britskou správu na základě tzv. Kyperské konvence (tajná dohoda mezi Brity a Osmany), v roce 1914 byl k Británii oficiálně připojen. Když se britská koloniální moc ve 2. polovině 20. století začala drolit, začali turečtí Kypřané (již v 50. letech tvořili asi 18 % populace) usilovat o připojení k Turecku, zatímco řečtí politici žádali sjednocení s Řeckem. Vlády Řecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V návaznosti na rozpoutané nepokoje Británie Kypru v roce 1960 udělila nezávislost. 15. července 1974 se ujali moci řečtí nacionalisté a ve spolupráci s řeckou vojenskou juntou plánovali připojit Kypr k Řecku. Turecko reagovalo 20. července vojenskou invazí na severní Kypr. V následujícím období bylo přesunuto 150 000 kyperských Řeků ze severu na jih a 50 000 kyperských Turků z jihu na sever. V roce 1983 turečtí Kypřané vyhlásili jednostranně samostatný stát, Severokyperskou tureckou republiku. Jediný, kdo ho kdy uznal, však bylo Turecko. Situace zůstává předmětem trvalých sporů. Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotíri a Dekéleia patřících Spojenému království. De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova, 36 % plochy ostrova ovládají Turci, další 4 % jednotky OSN.