Paňdžábština
gurmukhi (vespod)]] Paňdžábština (ਪੰਜਾਬੀ v gurmukhi, پنجابی v shahmukhi), je indoevropský jazyk patřící do podskupiny indoíránských jazyků do indoárijské jazykové rodiny. Používána je v historické oblasti Paňdžábu nacházející se na severu Indie a v Pákistánu. Mluvčích tohoto jazyka je něco kolem 100 miliónů. Paňdžábština se vyvinula z dialektu sanskrtu Prákrt, podobně jako hindština, ale na rozdíl od ní obsahuje více archaismů a nepravidelností. Pro psaní paňdžábštiny se používá především písmo gurmukhi (z úst zasvěcenců), které je velmi blízce spojeno se sikhismem.
V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma používaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.
V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu); mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.
V Pákistánu, kde paňdžábština není úředním jazykem, se obvykle zapisuje písmem shahmukhi, což je varianta perské úpravy arabského písma používaná také pro zápis urdštiny. Většina indických mluvčích ve státu Paňdžábu a sousedních státech Himáčalpradéš a Harijána používají písmo Dévanágarí.
V současnosti se paňdžábsky mluví ve všech moderních společnostech Indie (včetně severu); mimo Indický subkontinent je paňdžábština používána uvnitř velkých sikhských společenství v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě, USA, Mexiku, Chile, Argentině, Anglii, Polsku, Španělsku, Francii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku.
Státní území
-
Indie
Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí. -
Malajsie
Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální. -
Pákistán
Hlavním městem je Islámábád. Největším městem je přístav Karáčí, který byl až do roku 1960 hlavním městem. Karáčí má téměř 15 milionů obyvatel, tedy zhruba stejně jako bývalé Československo. I druhé největší město Láhaur má více obyvatel než Česko, asi 11 milionů. Pákistán je etnicky a jazykově různorodá země.