Khmerština

Khmerština
Khmerština nebo kambodžština je jazyk Khmerů a oficiální jazyk Kambodže. Po vietnamštině je druhým nejrozšířenějším jazykem z austroasijské jazykové rodiny, počet mluvčích převyšuje deset milionů. Vývoj khmerštiny poměrně výrazně poznamenal sanskrt i páli.

Khmerština je považována za nejstarší jazyk monkhmerské jazykové rodiny, zároveň se předpokládá, že byl prvním jazykem této rodiny s písemnou formou – nejstarší známý nápis pochází z roku 611. Jelikož se tento jazyk vyvíjel poblíž rozšířenějších a dříve ustálenějších jazyků, existuje v něm řada výpůjček a to především z vietnamštiny a thajštiny.

Khmérština používá vlastní khmerské písmo spadající mezi písma typu abugida. Od ostatních okolních jazyků se odlišuje tím, že nejde o tonální jazyk.

Hlavními navzájem srozumitelnými dialekty jsou:

* Battambang používaný v severní Kambodži.

* Phnom Penh používaný v kambodžském hlavním městě a okolních provinciích.

* Severní khmerština známá také jako Khmer Surin používaná domorodými khméry v severovýchodním Thajsku.

* Khmer Krom nebo jižní khmerština používaná původní khmérskou populací v deltě Mekongu.

* Kardamová khmerština jež je archaickou formou používanou malou populací v kardamových horách v západní Kambodži.

Státní území
  • Khmerská republika
    Khmerská republika byl název pro státní útvar v dnešní Kambodži v letech 1970–1975.

    V roce 1970 premiér Lon Nol provedl státní převrat a svrhl krále Norodoma Sihanouka. Vyhlásil republiku a byl de facto vazalem USA. V zemi ovšem vypukla občanská válka, rozpoutaná komunistickými Rudými Khméry v čele s Pol Potem. Po skončení Vietnamské války se Američané stáhli a Lon Nol přišel o spojence. Vietnamská armáda, která měla během války v Kambodži své základny, odešla, a Rudí Khmérové získávali moc nad zemi. V roce 1975 Lon Nol uprchl do USA a Rudí Khmérové se zmocnili vlády a vyhlásili Demokratickou Kampučiu.
  • Vietnam
    Vietnam (česká výslovnost [vjetnam], ), plným názvem Vietnamská socialistická republika (česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 97 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátou nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj, největším Ho Či Minovo město s 9 miliony obyvatel. Oficiálním jazykem je vietnamština.

    V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Đằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky.