Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku. Početné jazykové menšiny žijí v severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, na Faerských ostrovech a v Grónsku. Je blízce příbuzná s norštinou a švédštinou, s nimiž je do jisté míry vzájemně srozumitelná.

Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku 1000 a v porovnání s nimi prošla největšími změnami. V období Hansy, která založila pobočky i v Dánsku, převzala z dolnoněmčiny celou řadu slov, a to nejenom slovník oborů a řemesel, které přišly s Hansou do Dánska (jakož i do celé Skandinávie), ale dolnoněmecká slova pronikla až do základního slovníku. Během jazykového vývoje se značně zjednodušila gramatika, především skloňování a časování. Současná dánština má převažující charakter analytického jazyka.

Dánština je indoevropský jazyk, který patří do severogermánské větve germánských jazyků. Spolu se švédštinou a bokmålem (jedna z variant norštiny) se řadí mezi východoskandinávské jazyky, zatímco norština (resp. varianta označovaná jako nynorsk), faerština a islandština se řadí mezi západoskandinávské. Toto rozdělení vyplývá z fonologických rozdílů, které mají základ již v době nářečního štěpení staré severštiny. Ve východoskandinávských jazycích například zanikly původní dvojhlásky, zatímco západoskandinávské jazyky tyto dvojhlásky zachovaly.

Jiné rozdělení řadí dánštinu spolu se švédštinou a norštinou mezi kontinentální skandinávské jazyky, které mají v současnosti charakter analytických jazyků. Ostrovní skandinávské jazyky (faerština, islandština) si uchovaly charakter flektivních jazyků.

• Dánsko

  Dánsko je stát ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Grónsko (největší ostrov na světě) a Faerské ostrovy jsou území, jež leží v Atlantském oceánu, disponují autonomií, nejsou členy Evropské unie a každé z nich deleguje dva zástupce do dánského parlamentu (Folketing). Pro vztah kontinentálního Dánska a obou autonomních území je používán polooficiální termín Rigsfællesskabet.
  
  Dánsko bez autonomních území má rozlohu 42 924 km² (tato rozloha se však v čase mírně mění, kvůli erozi pobřeží), s nimi 2 210 579 km². Je nejjižnější ze severských států, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a Bornholm a více než čtyřmi stovkami dalších menších ostrovů. Po celém území má nízkou nadmořskou výšku a je velmi rovinaté.

  Mapa - Dánsko 
• Faerské ostrovy

  Faerské ostrovy (,, znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantském oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánského království.
  
  vlevo Osídlení je doloženo kolem roku 500. Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.–9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci – resp. v rámci dánsko-norské personální unie – se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují Faerské ostrovy poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).

  Mapa - Faerské ostrovy 
• Island

  Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Severního Atlantského oceánu. Populace 372 520 lidí na rozloze 103 125 km² z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. Reykjavík a okolní oblasti na jihozápadě země obývají přes dvě třetiny populace. Zatímco rozlohou jde o středně velký evropský stát, z hlediska počtu obyvatel je Island možno označit za mikrostát (má méně obyvatel než např. Lucembursko).
  
  Ostrov se nachází přímo na středoatlantském hřbetu, následkem čehož je geologicky i vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí se nalézá náhorní plošina, která se vyznačuje pískovými a lávovými poli, horami a ledovci; přes úzké pobřežní nížiny stéká do moře mnoho ledovcových řek. Klima Islandu je velmi oteplováno Golfským proudem a i přes vysokou zeměpisnou šířku na dotyku severního polárního kruhu má ostrov jen mírně chladné podnebí s malými teplotními výkyvy během roku.

  Mapa - Island 
• Grónsko

  Mapa Grónska
  
  Grónsko je autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem země je řízena vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk. Z velké části se rozprostírá na stejnojmenném ostrově ležícím na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou.

  Mapa - Grónsko