Čchung-čching (Chongqing Shi)
Čchung-čching se nachází v jihozápadní Číně, v hornaté oblasti na jihovýchodním okraji Sečuánské pánve, u soutoku řek Jang-c’-ťiang a Ťia-ling-ťiang. Sousedí s provinciemi Šen-si, Chu-pej, Chu-nan, Kuej-čou a S’-čchuan. Celková rozloha Čchung-čchingu je přibližně 82 400 km², a je tak největším ze čtyř čínských přímo spravovaných měst a 26. největším čínským administrativním celkem na provinční úrovni. Čchung-čching je také jediným přímo spravovaným městem ležícím hluboko ve vnitrozemí; další tři – Peking, Šanghaj a Tchien-ťin – se nachází u čínského východního pobřeží. Navzdory tomu je Čchung-čching významným, byť říčním, přístavem a klíčovou součástí ekonomického pásu podél Dlouhé řeky.
Město má bohatou historii sahající až do 1. tisíciletí př. n. l., přičemž svůj současný název získalo v roce 1189 za dynastie Sung. Během druhé světové války dočasně sloužilo jako hlavní město Čínské republiky, a bylo těžce bombardováno japonským letectvem. Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se Čchung-čching stal součástí provincie S’-čchuan. Status přímo spravovaného města získal 14. března 1997, kdy byl sloučen s dalšími třemi prefekturami a vyčleněn ze S’-čchuanu. V současnosti se Čchung-čching dělí 38 správních celků okresní úrovně, z toho 26 městských obvodů, 8 okresů a 4 autonomní okresy. Od roku 2010 má status národního centrálního města.
V současnosti je Čchung-čching významné ekonomické, dopravní a průmyslové centrum. Čchung-čching patří mezi nejstarší průmyslové oblasti v Číně, s dlouhou tradicí zejména v těžkém, zbrojním či automobilovém průmyslu. Ve městě sídlí Chang’an Automobile, jedna z předních čínských automobilek. Jako významný dopravní uzel Čchung-čching zaujímá důležité místo v čínské dálniční i železniční síti. Mezinárodní letiště Čchung-čching Ťiang-pej, obsluhující jak metropolitní oblast města, tak západní regiony celé země, patří mezi nejrušnější letiště v Číně. Čchungčchingské metro, s více než 460 km tratí, je 8. nejdelší systém metra na světě, a se dvěma linkami monorail zároveň také nejdelším systémem monorail v provozu. V Čchung-čchingu také sídlí několik významných univerzit, jako je Čchungčchingská univerzita, Jihozápadní univerzita, Čchungčchingská lékařská univerzita, Jihozápadní univerzita politických věd a práva, Čchungčchingská pedagogická univerzita a Čchungčchingská technologická univerzita.
Současný název města, Čchung-čching, znamená „Dvojitá slavnost“ (z čínských znaků 重 [čchung] „znovu, opakovaně; dvojitý“ a 庆 [čching] „slavnost, oslavovat“). Toto jméno město obdrželo v roce 1189, když jej nový císař Kuang-cung z dynastie Sung přejmenoval pro připomínku svých dvou korunovací: nejprve – ještě jako princ Čao Tun – na knížete z Kung-čou, a následně na čínského císaře. Obě tyto korunovace se konaly právě ve městě a pro císaře byly důvodem ke „dvojí slavnosti“. Z tohoto sousloví poté zkrácením vzešel název města.
Město si také vysloužilo řadu přezdívek. Kvůli místnímu podnebí zapříčiňující časté, přetrvávající mlhy, je nazýváno Město mlhy. Vzhledem k velmi hornatému terénu oblasti je nazýváno Horské město či Město hor.
Jednoznaková zkratka pro Čchung-čching, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je. Odvozená je z názvu řeky Jü-šuej, dnes zvané Ťia-ling-ťiang, která městem protéká. Oficiální zkratka Čchung-čchingu v latinském písmu je CQ.
Mapa - Čchung-čching (Chongqing Shi)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |