Perak
Státním zřízením je Perak konstituční monarchií v čele se sultánem, který je hlavou Islámu na území státu a disponuje výkonnými pravomocemi. Pozice perackého sultána není na rozdíl od většiny malajských sultánů klasicky dědičná, ale vládnoucí sultán jmenuje šestičlennou následnickou linii, resp. obsazuje uprázdněné posty v této linii, mužskými příslušníky vládnoucí dynastie. Každodenní záležitosti má na starosti vláda (předseda vlády a deset ministrů), kterou jmenuje sultán ze členů nejsilnější parlamentní strany. Státní parlament (Dewan Undangan Negeri Perak), který má 59 členů volených na pět let, v jednomandátových obvodech. Volby do státního parlamentu se konají souběžně s federálními volbami.
Perak patří k heterogennějším státům Malajsie. Obyvatelstvo státu tvoří z 53 % tvoří Malajci, 28 % Číňané, 11 % Indové a další. Většina populace vyznává sunnitský islám (55 %), který je státní náboženství. Další rozšířená náboženství jsou buddhismus (25,4 %), hinduismus (10,9 %), křesťanství (4,3 %), taoismus (1,7 %) a tradiční čínské náboženství (0,8 %).
Přibližně polovinu státu, především v jihozápadní části tvoří nížina, zatímco na severu a východě se nachází pohoří Titiwangsa, ve kterém u hranic s Thajskem pramení řeka Perak, která je s délkou 400 km druhou nejdelší řekou v Malajsii.
Největším sektorem místní ekonomiky jsou služby (61 %), následovány průmyslem (22 %) a zemědělstvím a těžbou surovin (16 %).
Peracký sultanát byl založen v roce 1528 sultánem Muzaffarem Šáhem, jedním ze synů svrženého posledního malackého sultána. Druhý syn malackého sultána založil Johorský sultanát na samém jihu poloostrova. Sultán Peraku Abdalláh Muhammad Šáh II. požádal v roce 1873 Brity o pomoc v boji o moc v sultanátu a poté s nimi následujícího roku uzavřel Pangkorskou smlouvu. Ve smlouvě jim mj. odstoupil území Dinding (města Lumut a Sitiawan při ústí řeky Perak a přilehlý ostrov Pangkor). Došlo tak k upevnění britské moci nad sultanátem. V roce 1895 vytvořil Perak společně s dalšími Brity ovládanými sultanáty Selangor, Negeri Sembilan a Pahangem tzv. Federované malajské státy. V letech 1941 až 1945 byl společně s celým Malajskem pod japonskou okupací. Po druhé světové válce v roce 1946 došlo ke sloučení Federovaných malajských států s Malakkou a Penangem (předtím součást kolonie Průlivových osad) a sultanátů Johor, Kedah, Kelantan, Perlis a Terengganu do Malajské unie, která se o dva roky později přeměnila na Malajskou federaci. Sloučením federace se Singapurem, Sarawakem a Sabahem vznikla v roce 1963 Malajsie, jejíž spolkovým státem se stal Perak.
Mapa - Perak
Mapa
Státní území - Malajsie
Malajsijská vlajka |
Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
MYR | Malajsijský ringgit (Malaysian ringgit) | RM | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
ML | Malajálamština (Malayalam language) |
MS | Malajština (Malay language) |
PA | Paňdžábština (Panjabi language) |
TA | Tamilština (Tamil language) |
TE | Telugština (Telugu language) |
TH | Thajština (Thai language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |