Mapa - Mezinárodní letiště Tribhuvan (Tribhuvan International Airport)

Nepálská vlajka

Nepál je vnitrozemský stát v Jižní Asii ve střední části Himálaje. Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a na jihu, východě i západě s Indií. Má rozlohu 147 181 km² a žije zde obyvatel. Hlavním a největším městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest, který je zároveň nejvyšší horou světa. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus. Dne 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou, k faktické změně ve federaci však došlo až 20. září 2015, kdy nabyla účinnosti nová Ústava Nepálu. Dne 3. listopadu 2020 notifikovalo Ministerstvo zahraničních věcí Nepálu všem diplomatickým misím cizích států, že vláda Nepálu rozhodla užívat ve veškeré formální komunikaci namísto dosavadního názvu Nepálská federativní demokratická republika pouze krátký název Nepál. Rozhodnutí vlády Nepálu učiněné 27. září 2020 však nebylo předloženo ke schválení Federálnímu parlamentu Nepálu, což vyvolalo kontroverze.

Pátan, hlavním městě jednoho ze tří středověkých névárských království]] Území dnešního Nepálu bylo postupně osidlováno tibetskými kmeny, které zde vytvářely vlastní knížectví. Ve 2. polovině 18. století sjednotili množství rozdrobených království Gurkhové okolo svého království v centrálním Nepálu. V roce 1792 byla po prohrané válce uzavřena smlouva mezi Nepálem a Čínou, dle které Nepál vyplácel Číně každých pět let tribut (až do r. 1908). V letech 1814–1816 zaútočila vojska Britské Východoindické společnosti na Nepál a donutila jej postoupit Británii části území v dnešní Indii (např. Sikkim, většina Teraje) dobytých nedlouho předtím nepálskými Gurkhy. Mírová smlouva zavazovala Brity platit Nepálu roční odškodné za odejmutá území, na druhé straně zavazovala Nepál neútočit znovu na tato území a zakazovala nepálskému králi najímat britské či evropské nebo americké vojáky, což znamenalo jisté omezení mezinárodní suverenity Nepálu. Samotný dnešní Nepál, na rozdíl od Indie, však Brity vojensky dobyt a ovládán nikdy nebyl. V roce 1846 převzala moc v zemi na 105 let dynastie Ránů, která podporovala britský vliv v zemi.