Mapa - Džalalabadská oblast (Jalal-Abad oblast)

Džalalabadská oblast (Jalal-Abad oblast)
Džalalabadská oblast (také známá jako Džalalabat, ) je jedna ze sedmi oblastí v Kyrgyzstánu. Ústředním městem regionu je město Džalal-Abad. Oblast je obklopena (ve směru hodinových ručiček od severu) regiony Talas, Chuy, Naryn, Osh a státem Uzbekistán. Džalalabadská oblast byla založena 21. listopadu 1939. Dne 27. ledna 1959 se stala součástí Ošské oblasti, ale 14. prosince 1990 znovu získala svůj status oblast. Džalalabadská oblast se skládá z 8 okresů, 5 měst, 8 městských osad a 415 obcí.

Džalalabadská oblast má rozlohu 33 647 kilometrů čtverečních (16,9% z celkové rozlohy země).

Na jihu této oblasti leží Ferganská kotlina. Zbytek oblasti je hornatý. Jedna z hlavních silnic v této oblasti, M41, vede z Biškeku do Oše a má velké množství zatáček. Další silnice vede po jižní hranici oblasti téměř k západnímu cípu a pak se otáčí na severovýchod od údolí Chatkalské kotliny k Kyzyl-Adyru v Talaské oblasti. Další významná silnice (v zimě uzavřená) vede z Kazarmanu do Narynu.

Nedílnou součástí energetického systému v oblasti je vodní elektrárna Toktogul, která dodává elektřinu a vodu do Kyrgyzstánu a také do sousedních zemí.

 
Mapa - Džalalabadská oblast (Jalal-Abad oblast)
Státní území - Kyrgyzstán
Vlajka Kyrgyzstánu
Kyrgyzstán, plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii. Je druhým nejmenším z pěti středoasijských republik a zaujímá plochu 0,9 % tehdejšího Sovětského svazu. Jeho sousedé jsou Kazachstán na severu, Uzbekistán na západě a jihozápadě, Tádžikistán na jihozápadě a Čína na východě. Na území 200 tisíc km² žije přibližně 6,5 milionů obyvatel, z nichž 74% tvoří Kyrgyzové, dále Uzbeci (15 %) a Rusové (5,5 %); celkem 90 % obyvatel jsou muslimové. Hlavním a největším městem je Biškek.

Zaznamenaná historie Kyrgyzstánu sahá přes 2000 let a zahrnuje různé kultury a říše. Ačkoli Kyrgyzstán byl díky velmi hornatému terénu, který pomohl zachovat jeho starodávnou kulturu, geograficky izolován, ležel na křižovatce několika velkých civilizací jako součást Hedvábné stezky a dalších obchodních a kulturních cest. I když byl Kyrgyzstán dlouho obýván řadou nezávislých kmenů a klanů, pravidelně podléhal cizí nadvládě. Mezi obdobími samosprávy jej ovládali Turkuti, Ujgurská říše a Kitani, než jej ve 13. století dobyli Mongolové. Následně získal nezávislost, ale byl napaden Kalmyky, Mandžuy a Uzbeky. V roce 1876 se stala součástí ruského impéria a po ruské revoluci v roce 1917 zůstal součástí Sovětského svazu pod názvem Kyrgyzská sovětská socialistická republika. Po demokratických reformách Michala Gorbačova v SSSR byl v roce 1990 zvolen prezidentem sovětské socialistické republiky kandidát podporující nezávislost Askar Akajev. Dne 31. srpna 1991 vyhlásil Kyrgyzstán nezávislost na Moskvě a následně byla ustanovena demokratická vláda. Suverenitu jako národní stát získal až po definitivním rozpadu Sovětského svazu v prosinci 1991.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
KGS Kyrgyzský som (Kyrgyzstani som) с 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KY Kyrgyzština (Kirghiz language)
RU Ruština (Russian language)
UZ Uzbečtina (Uzbek language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Kazachstán 
  •  Tádžikistán 
  •  Uzbekistán 
  •  Čína 
Územní jednotka
Státní území, State, Region,...
Město, Vesnice,...