Haiphong (Thành Phố Hải Phòng)
Haiphong (česky někdy přepisováno též Haifong podle výslovnosti; ) je třetím největším městem Vietnamu po Ho Či Minově Městě (Saigonu) a Hanoji. Toto severovietnamské průmyslové město obývá obyvatel a je zároveň i významným námořním přístavem.
Založení obydlené osady, z níž po staletích vyrostlo město Haiphong, bývá přisuzováno národní hrdince Lê Chân, která se aktivně účastnila národního povstání proti čínské nadvládě, vedeného sestrami Trungovými v letech 40–43 n. l. V té době prý bylo místo pojmenováno An Biên. V bezprostřední blízkostí místa se později odehrály důležité bitvy o udržení vietnamské nezávislosti – šlo o střety v ústí řeky Bach Dang v letech 938 a 981 proti čínské flotile a v r. 1288 pak proti flotile mongolské, kde se vyznamenal vojevůdce Tran Hung Dao.
Jméno Haiphong odráží právě významnou roli, již místo sehrálo z hlediska národní obrany (hải = moře; phòng = obrana). Díky své poloze v deltě Rudé řeky a blízkosti k čínské hranici se město stalo během staletí důležitým přístavem s čilým obchodním ruchem. Po nastolení francouzské správy ke konci 19. století se město změnilo v nejdůležitější námořní základnu Francouzů v tehdejší Francouzské Indočíně. Přes poválečné vyhlášení nezávislosti a založení Vietnamské demokratické republiky v září 1945 se právě Haiphong, jakožto důležitý strategický bod, stal předmětem sporu s Francií, která si nadále nárokovala zdejší celní kontrolu. Spor posléze vyústil v listopadu 1946 v bombardování města, při němž bylo zabito několik tisíc civilistů. Další bombardování utrpěl Haiphong v době konfliktu s USA, zejména v roce 1972, kdy Američané chtěli tento nejdůležitější severovietnamský námořní přístav vyřadit z provozu.
Založení obydlené osady, z níž po staletích vyrostlo město Haiphong, bývá přisuzováno národní hrdince Lê Chân, která se aktivně účastnila národního povstání proti čínské nadvládě, vedeného sestrami Trungovými v letech 40–43 n. l. V té době prý bylo místo pojmenováno An Biên. V bezprostřední blízkostí místa se později odehrály důležité bitvy o udržení vietnamské nezávislosti – šlo o střety v ústí řeky Bach Dang v letech 938 a 981 proti čínské flotile a v r. 1288 pak proti flotile mongolské, kde se vyznamenal vojevůdce Tran Hung Dao.
Jméno Haiphong odráží právě významnou roli, již místo sehrálo z hlediska národní obrany (hải = moře; phòng = obrana). Díky své poloze v deltě Rudé řeky a blízkosti k čínské hranici se město stalo během staletí důležitým přístavem s čilým obchodním ruchem. Po nastolení francouzské správy ke konci 19. století se město změnilo v nejdůležitější námořní základnu Francouzů v tehdejší Francouzské Indočíně. Přes poválečné vyhlášení nezávislosti a založení Vietnamské demokratické republiky v září 1945 se právě Haiphong, jakožto důležitý strategický bod, stal předmětem sporu s Francií, která si nadále nárokovala zdejší celní kontrolu. Spor posléze vyústil v listopadu 1946 v bombardování města, při němž bylo zabito několik tisíc civilistů. Další bombardování utrpěl Haiphong v době konfliktu s USA, zejména v roce 1972, kdy Američané chtěli tento nejdůležitější severovietnamský námořní přístav vyřadit z provozu.
Mapa - Haiphong (Thành Phố Hải Phòng)
Mapa
Státní území - Vietnam
Vietnamská vlajka |
V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Đằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
VND | Vietnamský dong (Vietnamese đồng) | â‚« | 0 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
FR | Francouzština (French language) |
KM | Khmerština (Central Khmer language) |
VI | Vietnamština (Vietnamese language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |