Mapa - Dušanbe (Dushanbe)

Dušanbe (což v perštině znamená pondělí ) je hlavní a největší město Tádžikistánu. Bydlí v něm asi 863 400 obyvatel. Do roku 1929 bylo město v ruštině známé jako Djušambe a od roku 1929 do roku 1961 jako Stalinabad po Stalinovi. Dušanbe se nachází v Hissarském údolí, ohraničené Hissarským hřbetem na severu a východě a hřbety Babatag, Aktau, Rangontau a Karatau na jihu. Leží v nadmořské výšce 750–900 m.

Ve starověku místo, kde leží moderní Dušanbe nebo poblíž, bylo osídleno různými říšemi a národy, včetně lidí moustérienských nástrojů, různých neolitických kultur, Achaimenovské říše, Řecko-baktrijského království, Kušánské říše a Hefalitů. Ve středověku se objevily další sídla poblíž současného Dušanbe, jako byl Hulbuk a jeho slavný palác. Od 17. století do počátku 20. století rostlo Dušanbe v tržní vesnici, kterou občas ovládali béjové z Hisoru, Balchu a nakonec Bucharský emirát. Brzy po ruské invazi v roce 1922 se město v roce 1924 stalo hlavním městem Tádžické autonomní sovětské socialistické republiky, což zahájilo rozvoj Dušanbe a také rychlý populační růst, který pokračoval až do tádžické občanské války na začátku 90. let 20. století. Po válce se město stalo hlavním městem nezávislého Tádžikistánu a pokračovalo ve svém růstu a rozvoji v moderní město.

Moderní kultura Dušanbe má své počátky ve 20. letech 20. století s nástupem sovětské hudby, opery, divadla, sochařství, filmu a sportu. Hudba, především před sovětskou invazí provozovaný šašmakam, ve městě zmizel kvůli ruskému vlivu a místním operním domům a orchestrům. Tádžické osobnosti, jako byl Sadriddin Ayni, významně přispěly k rozvoji literatury v Dušanbe, která během a po sovětském období prošla mnoha změnami. Počátek divadla a filmu byl ve 30. letech 20. století a byl silně ovlivněn sovětskými trendy. Architektura Dušanbe, kdysi neoklasicistní, přešla do minimalismu a nakonec do moderního stylu.

Hodně ze vzdělávacího systému města pochází z dob Sovětů a má dědictví státní kontroly; i dnes je největší univerzita v Dušanbe, Tádžická národní univerzita, financována vládou. Dušanbejské mezinárodní letiště je hlavní letiště sloužící městu. Mezi další formy dopravy patří síť trolejbusů rozvíjená od roku 1955, malá síť železnic a dále silnice, které procházejí městem. Elektřina ve městě je primárně vodní, vyráběná v Nureské přehradě; stárnoucí systém zásobování vodou pochází z roku 1932. Tádžikistánský systém zdravotní péče je soustředěn v Dušanbe, což znamená, že ve městě jsou hlavní nemocnice v zemi.

Dnešní jméno města vzniklo velmi jednoduše, prostě se upravil původní název vesnice, která stála na území dnešního města, která se jmenovala Ďiušambe. V letech 1929–1961 se město jmenovalo Stalinabad (česky: Stalinovo město). Od roku 1961 nese město tedy upravený název původní osady, změna proběhla v souladu se soudobou tádžickou výslovností, část Ďiuš se změnila na Duš, což znamená v tádžičtině pondělí.