Mapa - Chmelnycká oblast (Khmelnytskyi Oblast)

Chmelnycká oblast (Khmelnytskyi Oblast)
Chmelnycká oblast (někdy též ) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země; její severní část spadá do historického území Volyně, většina do regionu Podolí.

Na jihu je oblast ohraničena řekou Dněstr; v oblasti pramení další významná řeka, Jižní Buh. Povrch tvoří převážně Volyňská vysočina a Podolská vysočina, na jihu členěná hlubokými kaňony Dněstru a jeho přítoků (Smotryč, Zbruč), kde se nachází také národní park Podilski tovtry. Sever oblasti patří k povodí Dněpru, kam odvádí vodu řeka Sluč. Nadmořská výška se pohybuje mezi 121 a 401 m n. m.

Krajina v NP Podilski Tovtry V době carského Ruska spadal sever území pod Volyňskou gubernii, jih pod Podolskou. Chmelnycká oblast byla ustavena 22. září 1937 jakožto Podolskokamenecká oblast; později bylo sídlo oblasti přesunuto z Kamence, historického centra Podolí, do města Proskuriv, které bylo r. 1954 přejmenováno na Chmelnyckyj. Kromě Chmelnyckého a Kamence jsou většími městy železniční uzel Šepetivka a města Slavuta a Starokosťantyniv.

Oblast je v rámci Ukrajiny průměrně rozlehlá (20 645 km²) a osídlená (59 os./km²); žije zde přes 1 220 000 obyvatel (2022), z nichž asi 95 % tvoří Ukrajinci a mluvčí ukrajinštiny. Do roku 2020 se dělila na 20 rajónů, poté byl jejich počet redukován na tři.

Z východu na západ prochází středem oblasti hlavní železniční trať Lvov – Žmerynka (Oděsa/Kyjev). Na severu oblasti, poblíž města Netišyn, se nachází Chmelnycká jaderná elektrárna. 2/3 celé jižní oblasti patří do národopisné oblasti Podolí a na sveru pak 1/3 kraje tvoří historická Volyň.

S oblastí sousedí na západě Ternopilská oblast, na severozápadě Rovenská oblast, na sevrerovýchodě Žytomyrská oblast, na východě Vinnycká oblast a na jihu leží Černovická oblast.

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti 1 228 829 obyvatel.

Oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,228 milionů osob žilo ve městech 713,3 tisíc lidí (58 %), zatímco na venkově 515, 5 tisíc lidí (42 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesá. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti. Za rok 2021 se narodilo 8 681 živě narozených dětí, zemřelo však 23 506 lidí, z nichž 88 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 37 živě narozených. Celkový úbytek obyvatel byl 14 958 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 10,1 ‰.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 93,9 % Ukrajinců, 3,6 % Rusů a 1,6 % Poláků. 95,2 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 4,1 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu. 
Mapa - Chmelnycká oblast (Khmelnytskyi Oblast)
Mapa
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko