Burjatsko (Respublika Buryatiya)
Na přelomu našeho letopočtu představovalo Přibajkalí severní část státu Hunů (čínsky 匈奴 Siung-nu), starého kočovného národa, který od roku 220 př. n. l. do 2. století n. l. obýval Mongolskou náhorní plošinu. Podle hojně rozšířeného názoru došla část Hunů do Evropy, kde se smísili s Uhry a vytvořili tak nový národ, v Evropě známý jako národ Hunů.
Po rozpadu státu Hunů v 1. století n. l. převzal kontrolu nad Přibajkalím mongolský kmen Xianbi (93-234). Ve 4. -6. století bylo území Burjatska součástí mongolského Žužanského (Žuanžuanského) chanátu (330–555). V roce 924 byl mongolským státem Liao (907–1125) zničen Kyrgyzský chanát (840–924). V roce 1206 se území etnického Burjatska kolem Bajkalu stalo součástí Mongolské říše.
Ve 13.–16. století značná část mongolských kmenů, včetně Merkitů, Bajatů, Tumatů a Bargů, odtáhla z území dnešního Burjatska, a část se jich přidala k jiným mongolským kmenům. Ve XIV. století se Mongolská říše rozpadla na jednotlivé státy. Dnešní etnické Burjatsko bylo až do 17. století součástí mongolského státu Severní Jüan.
Počátkem 17. století pronikl z Mongolska na sever k burjatskému obyvatelstvu Zabajkalí tibetský buddhismus školy Gelugpa, který se později (koncem 17. – počátkem 18. století) rozšířil na celé území Zabajkalí.
Po celém území dnešního Mongolska, Vnitřního Mongolska a Burjatska kočovaly až do 17. století mongolské kmeny. Když bylo v 17. století Burjatsko připojeno k Rusku, objevily se v této oblasti v důsledku kočovného způsobu života různé mongolské kmeny (Echirit-Bulagati, Chorinci, Sartuulové, Songolové, Hongodorové a další), což následně vedlo ke vzniku různých dialektů burjatského jazyka, ale i k odlišnostem v národních krojích, tradicích apod.
Po zavedení rusko-čínské hranice (1729) byly výše uvedené burjatsko-mongolské kmeny odříznuty od hlavního proudu mongolských kmenů a staly se základem budoucího burjatského národa. Podle údajů o sčítání lidu v roce 1897 žilo v Zabajkalí 180 tisíc Burjatů a 160 tisíc z nich vyznávalo buddhismus.
V roce 1917 byla zřízena první národní autonomie Burjatů – stát Burjat-Mongolsko. V roce 1918 byla Zabajkalská oblast prohlášena Zabajkalským sjezdem sovětů za gubernii.
Sovětská vláda byla na burjatském území ustavena v únoru 1918, ovšem už v létě téhož roku byla svržena. Za podpory japonských vojsk vznikla v Zabajkalí vojenská diktatura atamana Semjonova. V letech 1919–1920 působilo na burjatském území několik národních a „bílých“ vlád – stát Burjat-Mongolsko, teokratický Balagatský stát, Velký panmongolský stát. 2. března 1920 dobyla Rudá armáda za pomoci partyzánů město Věrchněudinsk. Západní Burjatsko se stalo součástí RSFSR, východní Burjatsko součástí Dálněvýchodní republiky (DVR). Od dubna do října roku 1920 byl Věrchněudinsk hlavním městem DVR.
V roce 1921 byla v rámci Dálněvýchodní republiky vytvořena Burjat-mongolská autonomní oblast (s územními správními jednotkami neboli ajmaky: Anginským, Barguzinským, Chorinským a Čitským; centrem správního území bylo město Čita). 9. ledna 1922 byla zřízena Mongolsko-burjatská autonomní oblast v rámci RSFSR (s ajmaky Tunkinským, Alarským, Echirit-Bulagatským, Bochanským a Selenginským; centrem správního území byl Irkutsk).
Mapa - Burjatsko (Respublika Buryatiya)
Mapa
Státní území - Rusko
Ruská vlajka |
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RUB | Ruský rubl (Russian ruble) | ₽ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KV | Komi (Komi language) |
RU | Ruština (Russian language) |
TT | Tatarština (Tatar language) |
CE | Čečenština (Chechen language) |
CV | Čuvaština (Chuvash language) |