Beningšangul-Gumuz (Benishangul-Gumuz Region)
Hlavní etnické skupiny regionu jsou Bertové (25,4 %), Amharové (21,7 %), Gumuzové (20,8 %), Oromové (13,55 %) a další.
Podle údajů z roku 1994 vyznávalo 44,1 % obyvatel islám, 34,8% pravoslaví, 13,1 % tradiční náboženství a 5,8 % protestantství.
V roce 2007 žilo v Beningšangul-Gumuz 784 345 obyvatel.
Mapa - Beningšangul-Gumuz (Benishangul-Gumuz Region)
Mapa
Státní území - Etiopie
Etiopská vlajka |
Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První lépe zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství. Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století započala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, etiopským císařem Haile Selassie I. Ten byl poté svržen Mengistu Haile Mariamem, který v zemi nastolil komunistický režim. Konec tohoto režimu přišel spolu se zhroucením sovětského bloku a Mengistu musel v roce 1991 uprchnout ze země. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády pod vedením Etiopské lidové revoluční demokratické fronty stanul Meles Zenawi. Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim, který je u moci dodnes.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ETB | Etiopský birr (Ethiopian birr) | Br | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AM | Amharština (Amharic language) |
EN | Angličtina (English language) |
OM | Oromština (Oromo language) |
SO | Somálština (Somali language) |
TI | Tigrajština (Tigrinya language) |