Demonstrace v Hongkongu (2019)
Demonstrace v Hongkongu 2019, známé také jako demonstrace proti vydávacímu zákonu (tzv. extradition bill), jsou protesty a demonstrace probíhající v Hongkongu od roku 2019, které začaly s cílem stáhnout pozměňovací návrh zákona na vydávání lidí do ciziny navržený hongkongskou vládou. Kdyby byl schválen, umožnil by lokálním správám zadržet a vydat zločince na území, s nimiž Hongkong nemá dohody o vydávání, včetně Tchaj-wanu a především Číny. Byly vzneseny obavy, že návrh zákona postaví obyvatele a návštěvníky Hongkongu pod jurisdikci pevninské Číny, což podkope politickou nezávislost regionu a občanské svobody. Představitelem demonstrantů je student, aktivista a politik za stranu Demosistō, Joshua Wong.
Ani poté, co šéfka hongkongské samosprávy Carrie Lamová tento zákon předběžně stáhla z projednávání, masové demonstrace neustaly. Lidé požadují její odstoupení a nové demokratické reformy, které omezí vlivy pevninské Číny. Jedná se o největší protesty v Hongkongu, demonstrací se zúčastnil více než milion lidí. Jedná se o největší politickou krizi v Hongkongu za poslední desítky let. Kvůli nepokojům byl několikrát přerušen provoz hongkongského letiště, byly uzavřeny školy či došlo k ochromení vlakových uzlů. V listopadu 2019 uvedl zdejší vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung: „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu“.
V listopadu propukly další vlny demonstrací proti pročínskému režimu v Hongkongu, které vyústily ve větší násilnosti. V první půlce listopadu byli ze strany policie střeleni již tři osoby. Od 10. listopadu začali lidé vycházet do ulic v době polední pauzy a blokovali tak ulice v době jejich nejvyšší vytíženosti, na silnicích byly stavěny tzv. malé Stonehenge (malé útvary z cihel), které blokují silnici od průjezdu aut. Dne 11. listopadu byl zapálen propekingský demonstrant. 12. listopadu se demonstranti pokusili o zablokování hlavních silničních tras v Hongkongu a zabránění vstupu ozbrojených policejních složek do budov univerzit Hongkongské univerzity a Polytechnické Hongkongské univerzity. 15. listopadu zemřel 70letý muž po zasažení "tvrdým předmětem", vypáleným údajně ze strany demonstrujících. V témže dni začali vznikat na silnicích a na univerzitách barikády, proti postupu policejních jednotek, vytvořené prodemokratickými demonstranty. V pěti kampusech univerzity se nacházelo kolem 200 osob, v předešlý den jich bylo kolem tisíce. O den později se do situace zapojila i čínská armáda, nezasáhla však oficiálně do potlačování protestů. 17. listopadu se situace vyostřila poté, co se policie pokusila vstoupit na demonstranty opevněný kampus Polytechnické Hongkongské univerzity. Policisté tuto snahu odůvodňovali podezřením, že protestanti používají univerzitní kampus jako "továrnu na zbraně". Policie během střetu s demonstranty použila slzný plyn a vodní kanóny s modrým barvivem, demonstranti jim odporovali pomocí arzenálu luků, cihel, dlažebních kostek, deštníků, molotovových koktejlů, praků či katapultů. . Policii se nakonec podařilo univerzitu obklíčit a všem uvězněným vzkázala že kromě novinářů budou při odchodu všichni zatčeni a to včetně dobrovolných mediků. Zbývající studenti se proto snažili z obléhané univerzity uniknout, aniž by byli chyceni policií. Mnoho z nich uniklo díky nepozornosti police, která opustila již dříve dobytý koridor, kam se proto mohli demonstranti slanit a odjet na přistavených skútrech. 18. listopadu dorazily na místa protestů i čínská bojová vozidla pěchoty. Obrovská soudržnost lidí odporujících režimu se projevila, když lidé vytvořili více než kilometrový řetěz pro zásobení obklíčených studentů jídlem a materiálem. V noci z 18. na 19. listopadu bylo zjištěno, že do situace aktivně zasahuje Čínská lidová armáda. V průběhu 19. listopadu se snažili poslední studenti, pravděpodobně jich byly stovky, utéci z obklíčené univerzity prostřednictvím slaňování, útěku skrze kanalizaci (20. listopadu se pokus opakoval) či probíhání skrze policejní blokádu. Zajatí studenti dle prohlášení reportérů vykřikovali svá jména, aby mohli být při zatýkání médii identifikování a prohlašovali, že nebudou páchat sebevraždu. Důvod pro takové prohlášení je takový, že v případě jejich úmrtí při zatčení se jedná o vraždu ze strany ozbrojených složek. Poslední demonstrující byli zatčeni v Polytechnické univerzitě 19. listopadu. Opevnění demonstrantů na univerzitě trvalo tři dny.
Kvůli opakovanému násilnému a podlému chování ze strany policie začali demonstranti policii označovat jako #HKPoliceTerrorists. Důvody pro toto označení jsou mimo jiné
* maskování police za demonstranty,
* zatýkání zdravotníků ,
* střelba ostrými náboji s využitím zbraní AR-15 dle ohrožení od policie samotné,
* užívání nadměrného množství slzného plynu proti demonstrantům, zábleskových granátů, gumových projektilů a tzv. bean bag rounds (méně zraňující olověné střelivo do brokovnice), poté, co slíbili bezproblémový odchod vyčerpaným studentům z kampusu PolyU,
* zraňování protestujících prostřednictvím vodních kanónů s modrým škodlivým barvivem,
* schovávání se do vozů záchranné služby, aby mohli proniknout mezi demonstranty, kteří ochotně pouštěli sanitní vozy,
