Vlajka Tádžikistánu

Vlajka Tádžikistánu byla přijata 24. listopadu 1992 a skládá se ze třech vodorovných pruhů: červeného, bílého a zeleného (v poměru šířek 2:3:2, vlajka má poměr stran 1:2).

Ve středu bílého pruhu je znak se zlatou korunou a sedmi hvězdami.

Autory vlajky jsou Z. Chabibullajev, A. Zanevskij, I. Dodchudojevová, N. Ignatušinová a M. Sajdalijev.

Rozměry a umístění koruny a hvězdy jsou odvozeny od šířky bílého pruhu.

Jsou vepsány do obdélníku o výšce 4/5 šířky bílého pruhu a délce rovné šířce tohoto pruhu.

Warning: getimagesize(/Image/Map/MP1220409.gif): failed to open stream: No such file or directory in /home/mapnlee7/public_html/MAPNALL/article.php on line 532
Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán, je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil. osob. Jeho sousedi jsou Afghánistán na jihu, Uzbekistán na západě, Kyrgyzstán na severu a Čína na východě. Mezi tradiční vlasti Tádžiků patří současný Tádžikistán, i části Afghánistánu a Uzbekistánu. Hlavním a největším městem je Dušanbe.

Území, které nyní tvoří Tádžikistán, bylo dříve domovem několika starověkých kultur, včetně starověkého města Sarazm v neolitu a v době bronzové, a později bylo domovem království ovládaných lidmi různých vyznání a kultur, včetně Oxuské kultury, Andronovské kultury, buddhismu, nestoriánského křesťanství, védského náboženství, zoroastrianismu, manichaeismu a islámu. V této oblasti vládly četné říše a dynastie, včetně Achaemenovské, Sásánovské, Heftalitské, Samanidské a Mongolské říše. V době, kdy byl ovládán Tímúrovskou dynastií a Bucharským chanátem, vzkvétala na území Timuridská renesance. Oblast byla později podmaněna Ruskou říší a jejím následníkem Sovětským svazem. V rámci Sovětského svazu byly moderní hranice země zakresleny, až když byla součástí sovětského Uzbekistánu jako Tádžická autonomní sovětská republika, než se v roce 1929 stala plnohodnotnou sovětskou republikou.