Jazyk - Nizozemština

Jazyk  >  Nizozemština

Nizozemština

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě. Někdy se používá nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko. Vlámština je naproti tomu souhrnný pojem pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku. Pro spisovnou nizozemštinu existuje jednotná norma. Základem jazyka bylo hornofranské nářečí (dolní němčina), ze kterého se tento jazyk vyvíjel již před 12. stol. V lexikologii i morfologii má hodně společných znaků s němčinou, liší se od ní ale zejména ve výslovnosti a pravopisu.

rozšíření nizozemštiny:

Nizozemštinou se hovoří:

* v Nizozemsku (14 mil. mluvčích)

* v severní Belgii – Vlámsku (5,6 mil. mluvčích – zhruba 60 % obyvatel) – úřední jazyk vedle francouzštiny a němčiny

* v severní Francii – departement Nord-Pas-de-Calais – jazyk vlámské menšiny

* mimo Evropu (asi 5 mil. mluvčích)

* na ostrovech Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Svatý Eustach a Svatý Martin (Nizozemské Antily)

* v Surinamu

* v Indonésii

Státní území

Indonésie

Indonésie je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Státním zřízením země je republika s voleným prezidentem a parlamentem. Hlavním městem Indonésie je Jakarta. Na pevnině hraničí Indonésie s Papuou Novou Guineou, Východním Timorem a Malajsií. Na moři sousedí se Singapurem, Filipínami, Austrálií, Palau, Thajskem a indickým územím Andamany a Nikobary.

Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království Šrívidžaja obchodovalo s Čínou a Indií. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a hinduistická a buddhistická království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její přírodní bohatství. Muslimští obchodníci přinesli islám a evropští kolonialisté spolu v době zámořských objevů bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na Molukách. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost. Turbulentní moderní historie země byla ovlivněna přírodními katastrofami, korupcí, separatismem, demokratizací a obdobími prudkých ekonomických změn.

Belgie

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na východě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře (66 km).

Belgie byla v minulosti součástí historického území zvaného Nizozemí. V současnosti je součástí významné jednotky regionální spolupráce a geopolitického uskupení zvaného Benelux, které tvoří spolu s Nizozemskem a Lucemburskem. Belgie je jednou ze šesti zakladatelských zemí Evropské unie (tato takzvaná Inner Six vykazuje dodnes vyšší kohezi než celá unie a působí jako širší geopolitické uskupení ). Belgické hlavní město Brusel je také sídlem Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu. Belgie přijala euro a je součástí schengenského prostoru. Patří rovněž k zakládajícím členům Severoatlantické aliance (NATO). Také NATO má své hlavní sídlo v Bruselu.

Nizozemsko

Nizozemsko, někdy označované i jako Nizozemí nebo Holandsko, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království, která leží v severozápadní Evropě na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije 16 986 475 obyvatel. S hustotou zalidnění 408 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15. místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace – Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Oficiálním hlavním městem je Amsterdam. Většinu funkcí hlavního města však plní Haag, který je sídlem nizozemského krále, parlamentu a vlády. Vedle Nizozemců (či Holanďanů), kteří tvoří převážnou většinu obyvatelstva, žijí v zemi také původní menšiny Frísů a Němců. V Nizozemsku také žijí imigranti ze stávajících a bývalých nizozemských zámořských území Surinamu, Nizozemských Antil a Indonésie. Další poměrně početné jsou komunity přistěhovalců z Maroka a jiných arabských zemí, z Turecka a mnoha asijských zemí.

Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795–1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806–1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království, spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od roku 1890 existuje Nizozemsko v té podobě, jak je známe dnes.

Aruba

Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z autonomních zemí Nizozemského království. Ostrov má rozlohu 193 km 2 a rozkládá se západně od Curaçaa a 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely.

Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrova (Jamanota) dosahuje pouze nadmořské výšky 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů. Správním střediskem ostrova je město Oranjestad. Na ostrově bydlí populace čítající přibližně 103 000 lidí (podle údajů z června 2009).

Curaçao

Curaçao (, papiamentsky Kòrsou) je ostrov, který leží v jižní části Karibského moře přibližně 65 kilometrů od pobřeží Venezuely, patří do jižní části Závětrných ostrovů a je součástí Malých Antil. Až do 10. října 2010 byl ostrov součástí Nizozemských Antil. V současnosti je Curaçao jednou ze 4 zemí Nizozemského království (další jsou Nizozemsko, Aruba a Svatý Martin). Dříve byl formálně nazýván Curaçao and Dependencies (1815–1954) a Country of Curaçao (nizozemsky: Land Curaçao; papiamentsky: Pais Kòrsou). Skládá se z hlavního ostrova Curaçao a neobydleného ostrova Klein Curaçao („Malé Curaçao“). Na ostrově žije asi 150 000 obyvatel na celkem 444 čtverečních kilometrech. Hlavním městem je Willemstad.

Curaçao stejně jako zbytek tzv. ABC ostrovů a Trinidadu a Tobaga leží na kontinentálním šelfu Jižní Ameriky. Nejvyšším bodem je Sint Christoffelberg s 375 metry.

Karibské Nizozemsko

Karibské Nizozemsko ( Caribisch Nederland, v papiamentu Hulanda Karibe) je souhrnné pojmenování pro 3 ostrovy v Karibiku, které mají status „speciálních municipalit Nizozemska“ (možný též český výraz „zvláštní správní obvod“, nizozemsky „bijzondere gemeenten“). Jedná se o ostrovy Bonaire, Svatý Eustach a Saba. Bonaire se nachází v blízkosti ostrovů Aruba a Curaçao při venezuelském pobřeží, zatímco Saba a Svatý Eustach náleží do skupiny tzv. Závětrných ostrovů.

Karibské Nizozemsko vzniklo 10. října 2010, kdy zanikly Nizozemské Antily a tyto 3 ostrovy získaly nové postavení v rámci Nizozemska. Za zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, imigrační politiku, daňový systém, policii, vzdělávací a sociální systém je zodpovědná Národní kancelář pro Karibské Nizozemsko (nizozemsky Rijksdienst Caribisch Nederland). Karibské Nizozemsko obdrželo nový mezinárodní ISO 3166 kód: BQ

Svatý Martin

Svatý Martin je pojmenování pro jižní část ostrova Svatý Martin, která patří pod správu Nizozemského království. Severní část (Saint-Martin) je zámořským společenstvím Francie.

Do 10. října 2010 tvořil Sint Maarten společně s dalšími čtyřmi ostrovy Nizozemské Antily. Po tomto datu získal status „konstituční země Nizozemského království“.

Surinam

Surinam, oficiálně Republika Surinam je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

Surinam vede hraniční spory s Francouzskou Guyanou i Guyanou, která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Jazyk

Dutch language (English)  Lingua olandese (Italiano)  Nederlands (Nederlands)  Néerlandais (Français)  Niederländische Sprache (Deutsch)  Língua neerlandesa (Português)  Нидерландский язык (Русский)  Idioma neerlandés (Español)  Język niderlandzki (Polski)  荷蘭語 (中文)  Nederländska (Svenska)  Limba neerlandeză (Română)  オランダ語 (日本語)  Нідерландська мова (Українська)  Нидерландски език (Български)  네덜란드어 (한국어)  Hollannin kieli (Suomi)  Bahasa Belanda (Bahasa Indonesia)  Olandų kalba (Lietuvių)  Nederlandsk (Dansk)  Nizozemština (Česky)  Felemenkçe (Türkçe)  Холандски језик (Српски / Srpski)  Hollandi keel (Eesti)  Holandčina (Slovenčina)  Holland nyelv (Magyar)  Nizozemski jezik (Hrvatski)  ภาษาดัตช์ (ไทย)  Nizozemščina (Slovenščina)  Nīderlandiešu valoda (Latviešu)  Ολλανδική γλώσσα (Ελληνικά)  Tiếng Hà Lan (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com