Nepálština

Nepálština
Nepálština (nepálsky नेपाली, nepālī) je jazyk z pahárské větve indoárijských jazyků, kterým se mluví v Nepálu a některých regionech Indie (v indickém Sikkimu plní dokonce úlohu úředního jazyka). Gramaticky i slovní zásobou se podobá garhválštině, byl také ovlivněn sousedními tibetobarmskými jazyky.

Nepálštinu nelze zaměňovat s nevarštinou, která sama sebe nazývá नेपालभाषा nēpālbhāšā. Výraz Nepál původně označoval pouze údolí kolem Káthmándú a nevarština je tibetobarmský jazyk jeho obyvatel. Původním názvem pro nepálštinu je खस कुरा khas kurā, tedy jazyk Khasů, rolníků z údolí řek Karnálí a Bhérí v západním Nepálu. Tento název vznikl jako protiklad ke खाम कुरा khām kurā, skupině tibetobarmských nářečí používaných Khámy, tj. obyvateli vysočiny, která odděluje karnálsko-bhérskou kotlinu od údolí Kálí Gandakí ve středním Nepálu.

Při sjednocování Nepálu získávala khas kurá postupně na významu. Až do roku 1930 byl však Nepál znám pod jménem Gurkha a jazyk jeho vládnoucí vrstvy jako gurkhština. Teprve po rozšíření názvu Nepál na celou zemi se i jazyku začalo říkat nepálština.

V Bhútánu se nepálštině říká lhotshammikha, tedy „jižní“ jazyk lidu Lhotshampa.

Státní území
  • Nepál
    Nepál je vnitrozemský stát v Jižní Asii ve střední části Himálaje. Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a na jihu, východě i západě s Indií. Má rozlohu 147 181 km² a žije zde obyvatel. Hlavním a největším městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest, který je zároveň nejvyšší horou světa. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus. Dne 28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou, k faktické změně ve federaci však došlo až 20. září 2015, kdy nabyla účinnosti nová Ústava Nepálu. Dne 3. listopadu 2020 notifikovalo Ministerstvo zahraničních věcí Nepálu všem diplomatickým misím cizích států, že vláda Nepálu rozhodla užívat ve veškeré formální komunikaci namísto dosavadního názvu Nepálská federativní demokratická republika pouze krátký název Nepál. Rozhodnutí vlády Nepálu učiněné 27. září 2020 však nebylo předloženo ke schválení Federálnímu parlamentu Nepálu, což vyvolalo kontroverze.

    Pátan, hlavním městě jednoho ze tří středověkých névárských království]] Území dnešního Nepálu bylo postupně osidlováno tibetskými kmeny, které zde vytvářely vlastní knížectví. Ve 2. polovině 18. století sjednotili množství rozdrobených království Gurkhové okolo svého království v centrálním Nepálu. V roce 1792 byla po prohrané válce uzavřena smlouva mezi Nepálem a Čínou, dle které Nepál vyplácel Číně každých pět let tribut (až do r. 1908). V letech 1814–1816 zaútočila vojska Britské Východoindické společnosti na Nepál a donutila jej postoupit Británii části území v dnešní Indii (např. Sikkim, většina Teraje) dobytých nedlouho předtím nepálskými Gurkhy. Mírová smlouva zavazovala Brity platit Nepálu roční odškodné za odejmutá území, na druhé straně zavazovala Nepál neútočit znovu na tato území a zakazovala nepálskému králi najímat britské či evropské nebo americké vojáky, což znamenalo jisté omezení mezinárodní suverenity Nepálu. Samotný dnešní Nepál, na rozdíl od Indie, však Brity vojensky dobyt a ovládán nikdy nebyl. V roce 1846 převzala moc v zemi na 105 let dynastie Ránů, která podporovala britský vliv v zemi.