Jazyk - Maďarština

Jazyk  >  Maďarština

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska. Maďarsky mluví celkem zhruba 13,3 milionů lidí, což je více než polovina současných mluvčích celé uralské jazykové rodiny.

Maďarština se řadí do uralské jazykové rodiny, a to do její ugrofinské větve, spolu s jazyky, kterými se hovoří na severovýchodě Evropy (např. finština, estonština). Přes jistou podobnost mluvnického systému a společné kořeny slovní zásoby však je příbuznost s těmito jazyky dosti vzdálená – asi jako slovanských jazyků s jazyky keltskými či íránskými. Nejbližšími jejími příbuznými jsou jazyky nepočetných západosibiřských Chantů a Mansijců, čili jazyky obsko-ugrické. Maďarská jazyková oblast je izolovaná – v okolí se hovoří zcela odlišnými indoevropskými jazyky (slovanskými, románskými a germánskými). Maďarština není s žádným jazykem příliš srozumitelná. Areálově maďarština spadá do jazykového svazu dunajského.

Státní území

Maďarsko

Maďarsko (, v letech 1989–2011 oficiálně Maďarská republika, ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a divného jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.

Rakousko

Rakousko, oficiální název Rakouská republika, Republik Österreich, je vnitrozemská spolková republika ležící ve střední Evropě. Skládá se z devíti spolkových zemí. Hraničí s Lichtenštejnskem a Švýcarskem na západě, s Itálií a Slovinskem na jihu, s Maďarskem a Slovenskem na východě a s Českem a Německem na severu. Jeho hlavním městem je Vídeň.

Rakousko je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy a Evropské unie. Je součástí Schengenského prostoru a Eurozóny. Největší města jsou Vídeň, Štýrský Hradec, Linec, Salzburg a Innsbruck.

Rumunsko

Rumunsko je stát na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře.

S celkovou rozlohou 238 397 kilometrů čtverečních a 20 miliony obyvatel je Rumunsko 12. největším a 7. nejlidnatějším členským státem Evropské unie. Jeho hlavním a největším městem je Bukurešť, kde žije 1,8 milionu obyvatel, což z ní činí šesté největší město v EU. Rumunsko má 47. největší ekonomiku na světě podle nominálního hrubého domácího produktu. Od roku 2000 zaznamenává značný ekonomický růst, od roku 2017 dokonce největší v EU (spolu s Irskem).

Slovensko

Slovensko, oficiálním názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem, na jihozápadě s Rakouskem, na západě s Českem a na severu s Polskem. V roce 2017 zde žilo 5 441 899 lidí. Hlavním městem je Bratislava, úředním jazykem je slovenština.

Slovensko je členem OSN, NATO (od 29. 3. 2004), OBSE (od 1. ledna 1993), WTO, MMF, Světové banky, Rady Evropy (od 30. června 1993), EU (od 1. 5. 2004), EEA, Eurozóny (od 1. ledna 2009), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007), OECD, Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur.

Srbsko

Srbsko (, oficiálně Srbská republika, Република Србија) je republika v centru Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad. Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora, kdy Černohorci rozhodli těsnou většinou pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006. Dne 17. února 2008 pak došlo k jednostrannému vyhlášení samostatnosti provincie Kosovo, což vedlo k napětí na mezinárodním i vnitropolitickém poli. Srbsko sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Albánií, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie.

Počátky srbského státu jsou spojeny se dvěma historickými územími, s vnitrozemskou Raškou a s přímořskou Dukljou (Zetou). Kromě nich existovalo v raném středověku několik dalších nezávislých předstátních útvarů (Mačva, Braničevsko). Sjednocený srbský stát vznikl poměrně pozdě, až ve vrcholném středověku.

Ukrajinská sovětská socialistická republika

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem, přičemž mezi těmito dvěma moři se nachází poloostrov Krym. Hlavní město Kyjev leží na Dněpru, největší ukrajinské řece.

Ukrajina získala nezávislost roku 1991 po rozpadu Sovětského svazu; zároveň je zakládajícím členem Společenství nezávislých států. Ukrajina je unitární stát, který se dělí na 24 oblastí, dvě města se zvláštním statusem (Kyjev a Sevastopol) a autonomní republiku Krym. Poloostrov Krym včetně města Sevastopolu byl v březnu 2014 anektován Ruskou federací.

Černá Hora

Černá Hora (: Црна Гора, černohorsky Crna Gora do 22. října 2007 Republika Černá Hora) je republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře sousedící s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. Má rozlohu 13 812 km² a čítá 666 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je Podgorica (173 000 obyvatel). Černá Hora je od června 2017 členem Severoatlantické aliance a je kandidátskou zemí Evropské unie.

Jazyk

Hungarian language (English)  Lingua ungherese (Italiano)  Hongaars (Nederlands)  Hongrois (Français)  Ungarische Sprache (Deutsch)  Língua húngara (Português)  Венгерский язык (Русский)  Idioma húngaro (Español)  Język węgierski (Polski)  匈牙利语 (中文)  Ungerska (Svenska)  Limba maghiară (Română)  ハンガリー語 (日本語)  Угорська мова (Українська)  Унгарски език (Български)  헝가리어 (한국어)  Unkarin kieli (Suomi)  Bahasa Hongaria (Bahasa Indonesia)  Vengrų kalba (Lietuvių)  Ungarsk (Dansk)  Maďarština (Česky)  Macarca (Türkçe)  Мађарски језик (Српски / Srpski)  Ungari keel (Eesti)  Maďarčina (Slovenčina)  Magyar nyelv (Magyar)  Mađarski jezik (Hrvatski)  ภาษาฮังการี (ไทย)  Madžarščina (Slovenščina)  Ungāru valoda (Latviešu)  Ουγγρική γλώσσα (Ελληνικά)  Tiếng Hungary (Tiếng Việt) 
 mapnall@gmail.com