Korsičtina

Korsičtina
Korsičtina (Corsu) je románský jazyk, používaný na Korsice spolu s francouzštinou, jež je oficiálním jazykem. Podobným dialektem hovoří také mluvčí v oblasti Gallury na Sardinii. V mnoha prvcích je velmi podobná italštině a částečně také italským dialektům Toskánska. Mnoho lingvistů ji tak považuje za poddialekt toskánského dialektu.

Podle klasifikace UNESCO hrozí korsičtině v současnosti nebezpečí vymření. V nedávných letech byla proto v rámci diskusí o větší autonomii Korsiky probírána i témata ochrany jazyka.

Zahrnuje několik dialektů: severní korsičtinu, používanou v oblasti Bastie a Corte, a jižní korsičtinu z okolí měst Sartene a Porto-Vecchio. Přechodem mezi nimi je dialekt používaný v okolí hlavního města Korsiky (a rodiště Napoleona Bonaparta) Ajaccia. Dialekty z Calvi a Bonifacia mají blízko k janovskému dialektu italštiny, známému také jako ligurština.

Na Sardinii v oblasti Gallury včetně města Tempio Pausania a ostrova La Maddalena je používána „gallurština“, jež je přechodovým dialektem příbuzným jižní korsičtině.

Korsičtina je nosnou složkou korsické kultury, která je velmi bohatá na přísloví. V korsickém jazyce vznikla také rozmanitá vícehlasá písňová tvorba, jejíž tradice sahá až do 16. století a vychází z kořenů podobných tradicím na italské pevnině.

Státní území
  • Francie
    Francie, plným názvem Francouzská republika , je stát, jehož většina území (někdy označovaná jako metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě. Francouzskou republiku tvoří i tzv. zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Francouzi metropolitní Francii kvůli jejímu geografickému tvaru často přezdívají (šestiúhelník). K Francii patří také ostrov Korsika. Metropolitní Francie sahá od Středozemního moře na jihu k Lamanšskému průlivu a Severnímu moři na severu, od Rýna na východě k Atlantskému oceánu na západě. Sousedí s Belgií a Lucemburskem na severu, Německem na severovýchodě, Švýcarskem a Itálií na východě a Andorrou, Monakem a Španělskem na jihu.

    Francie má 67 milionů obyvatel (65 milionů metropolitní Francie) a je tak čtvrtou nejlidnatější zemí Evropy a druhou nejlidnatější zemí Evropské unie (po Německu). Rozlohou je největším státem EU. Francouzská ekonomika je šestá největší na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a desátá největší podle HDP v paritě kupní síly. Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8. Francie je též členem eurozóny.
  • Itálie
    Itálie, plným názvem Italská republika , je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva samostatné městské státy: Vatikán (0,44 km²) a San Marino (39 km²). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem zvané Campione d'Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Hlavním městem sjednocené Itálie je od roku 1870 Řím. Itálie je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Rady Evropy, Evropské unie (EU), Eurozóny, Schengenského prostoru.

    Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.