Indonéština
Indonéština (bahasa Indonesia) je úřední jazyk Indonésie. Indonéština je upravenou podobou malajštiny. Oficiálně byla úředním jazykem stanovena při vyhlášení nezávislosti Indonésie v roce 1945, i když úředním jazykem ji vyhlásila již Přísaha indonéské mládeže z roku 1928.
Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí na světě. Ačkoliv indonéština není rodným jazykem většiny Indonésanů, její znalost mezi nimi dosahuje téměř 100 %. Většina Indonésanů mluví kromě indonéštiny i dalšími regionálními jazyky nebo místními nářečími (např. javánštinou, sundštinou aj.) Ve Východním Timoru, který byl v letech 1975–1999 indonéskou provincií, je indonéština uznána ústavou jako jeden ze dvou pracovních jazyků (tím druhým je angličtina) spolu s úředními jazyky tetumštinou a portugalštinou.
Indonéštinu lze do jisté míry považovat za otevřený jazyk. V průběhu století indonéštinu obohacovala slova z cizích jazyků, např. ze sanskrtu, čínštiny, arabštiny, perštiny, portugalštiny, nizozemštiny a angličtiny, a to především prostřednictvím obchodních kontaktů a mezinárodních médií.
Vzhledem k této povaze indonéštiny se někteří domnívají, že postrádá dostatečnou odbornou slovní zásobu. Jiní lingvisté však tuto domněnku považují za nesprávnou, jelikož většina přejatých slov má i domácí ekvivalent. Například slovo asimilasi (z nizozemského slova assimilatie) může indonéština vyjádřit slovem penggabungan. Mnoho slov, která označují moderní vynálezy, předměty nebo myšlenky, často dostane poindonéštěnou podobu (např. počítač se řekne komputer, z anglického computer), i když i některé z těchto výrazů mají indonéský ekvivalent (např. mobilní telefon může být buď pon-sel/ telepon seluler (z anglického cellular-telephone), HP (vyslovováno há-pé, což je zkratka z anglického hand phone) nebo telepon genggam (doslova „telefon, který se drží v ruce“). Používání domácích a přejatých slov v indonéštině je stejně běžné (podobně jako v angličtině).
Mnoho aspektů indonéské gramatiky je v počátečních fázích výuky poměrně jednoduchých, což z indonéštiny činí jeden z nejsnadnějších jazyků ke studiu. V indonéštině se slovesa nečasují, neexistují koncovky množného čísla, členy, zájmena třetí osoby nerozlišují mezi rody. Indonéština není tonální jazyk jako např. čínština, thajština nebo vietnamština a používá latinku, což přispívá k snazšímu studiu.
Nepřítomnost časů je v indonéštině nahrazena používáním modálních slov a příslovcí času, která určují, kdy se činnost vyjádřená slovesem odehrává. V indonéštině dále existuje poměrně složitý systém předpon a přípon, které mění význam slov.
Indonésie je čtvrtou nejlidnatější zemí na světě. Ačkoliv indonéština není rodným jazykem většiny Indonésanů, její znalost mezi nimi dosahuje téměř 100 %. Většina Indonésanů mluví kromě indonéštiny i dalšími regionálními jazyky nebo místními nářečími (např. javánštinou, sundštinou aj.) Ve Východním Timoru, který byl v letech 1975–1999 indonéskou provincií, je indonéština uznána ústavou jako jeden ze dvou pracovních jazyků (tím druhým je angličtina) spolu s úředními jazyky tetumštinou a portugalštinou.
Indonéštinu lze do jisté míry považovat za otevřený jazyk. V průběhu století indonéštinu obohacovala slova z cizích jazyků, např. ze sanskrtu, čínštiny, arabštiny, perštiny, portugalštiny, nizozemštiny a angličtiny, a to především prostřednictvím obchodních kontaktů a mezinárodních médií.
Vzhledem k této povaze indonéštiny se někteří domnívají, že postrádá dostatečnou odbornou slovní zásobu. Jiní lingvisté však tuto domněnku považují za nesprávnou, jelikož většina přejatých slov má i domácí ekvivalent. Například slovo asimilasi (z nizozemského slova assimilatie) může indonéština vyjádřit slovem penggabungan. Mnoho slov, která označují moderní vynálezy, předměty nebo myšlenky, často dostane poindonéštěnou podobu (např. počítač se řekne komputer, z anglického computer), i když i některé z těchto výrazů mají indonéský ekvivalent (např. mobilní telefon může být buď pon-sel/ telepon seluler (z anglického cellular-telephone), HP (vyslovováno há-pé, což je zkratka z anglického hand phone) nebo telepon genggam (doslova „telefon, který se drží v ruce“). Používání domácích a přejatých slov v indonéštině je stejně běžné (podobně jako v angličtině).
Mnoho aspektů indonéské gramatiky je v počátečních fázích výuky poměrně jednoduchých, což z indonéštiny činí jeden z nejsnadnějších jazyků ke studiu. V indonéštině se slovesa nečasují, neexistují koncovky množného čísla, členy, zájmena třetí osoby nerozlišují mezi rody. Indonéština není tonální jazyk jako např. čínština, thajština nebo vietnamština a používá latinku, což přispívá k snazšímu studiu.
Nepřítomnost časů je v indonéštině nahrazena používáním modálních slov a příslovcí času, která určují, kdy se činnost vyjádřená slovesem odehrává. V indonéštině dále existuje poměrně složitý systém předpon a přípon, které mění význam slov.
Státní území
-
Indonésie
Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Státním zřízením země je republika s voleným prezidentem a parlamentem. Hlavním městem Indonésie je Jakarta. Na pevnině hraničí Indonésie s Papuou Novou Guineou, Východním Timorem a Malajsií. Na moři sousedí se Singapurem, Filipínami, Austrálií, Palau, Thajskem a indickým územím Andamany a Nikobary.
Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království Šrívidžaja obchodovalo s Čínou a Indií. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a hinduistická a buddhistická království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její přírodní bohatství. Muslimští obchodníci přinesli islám a evropští kolonialisté spolu v době zámořských objevů bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na Molukách. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost. Turbulentní moderní historie země byla ovlivněna přírodními katastrofami, korupcí, separatismem, demokratizací a obdobími prudkých ekonomických změn. -
Východní Timor
Východní Timor či Timor Leste (v jazyce tetum Timór-Leste, dříve Timór Lorosa'e, ), plným názvem Demokratická republika Východní Timor, je malý stát na východě ostrova Timor v souostroví Malé Sundy.
Má přes milion obyvatel.