Francouzština

Benin, plným názvem Beninská republika, je stát v západní Africe ležící u Guinejského zálivu, který byl do roku 1975 známý pod názvem Dahome (, také Dahomé). Na západě hraničí s Togem, na severozápadě s Burkinou Faso, na severu s Nigerem a na východě s Nigérií. Na území o rozloze 112 622 km² tu žije 10,6 milionů obyvatel (údaj z roku 2014). Hlavním městem je Porto Novo, sídlem vlády je však největší město Cotonou.

Mapa Dahomského království, 1793

Burkina Faso je vnitrozemský stát ležící v Západní Africe. Do roku 1984 se tento stát jmenoval republika Horní Volta, poté byl přejmenován na Burkina Faso, což znamená v překladu republika Země spravedlivých. Hraničí se šesti státy: Mali na severu, Nigerem na východě, Beninem na jihovýchodě, Togem a Ghanou na jihu a s Pobřeží slonoviny na jihozápadě. Na území o rozloze 274 200 km² žije více než 20 miliónů obyvatel. Hlavním městem je Ouagadougou.

Burundi, plným názvem Burundská republika, je stát ve střední Africe. Burundi hraničí na severu s Rwandou, na západě s Demokratickou republikou Kongo a na východě a jihu s Tanzanií. Jihozápadní hranice státu je tvořena jezerem Tanganika. Hlavním městem Burundi je Gitega, země je administrativně rozčleněna na 17 provincií. Ekonomickým centrem je bývalé hlavní město Bujumbura.

Džibutsko, plným názvem Džibutská republika, je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Eritrea na severu, Etiopie na západě a jihu a Somálsko na jihovýchodě. Je to jedna z nejmenších zemí Afriky ležící ve východní části kontinentu ve strategické poloze při průlivu Bab-al-Mandab spojujícím Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu.

Jezero [[Assal]] Území Džibutska je rozděleno na dvě části hluboce zaříznutým zálivem – Tadjoura. Ve středu země se nacházejí písčité sníženiny, na jihu se zvedá čedičové plató a na severu téměř 2000 metrů vysoké Danakilské vrchy. Zlomy paralelní s Rudým mořem vytvořily prolákliny až 150 metrů pod hladinou moře vyplněné solnými jezery. Často se projevuje postvulkanická činnost. Celá oblast je bezvodá, přičemž do moře ústí jen suchá vádí s podzemní vodou. Džibutsko patří s průměrnou roční teplotou vyšší než 30 °C mezi nejteplejší země světa. Minimální srážky spadnou na podzim a v zimě, a to zejména v horách na severu. Vegetaci tvoří pouštní křoviny a na horách se uchovaly malé porosty řídkých lesů. Zvěř představují šakalové, stepní rysové a antilopy, také četní plazi a hmyz. V centrální části ve vzdálenosti 70 km západně od hlavního města Džíbútí, na území regionů Tadjoura a Dikhil, se nachází nejslanější jezero na světě – jezero Assal. To je také zároveň nejnižším bodem afrického kontinentu (−153 m)

Gabon (dříve také Gabun), plným názvem Gabonská republika , je stát na západním pobřeží Afriky. V roce 2018 měl Gabon 2,119 milionu obyvatel. V roce 2009 zde žilo téměř 1 500 000 obyvatel. Na severozápadě sousedí s Rovníkovou Guineou (322 km), na severu s Kamerunem (279 km) a na východě s Republikou Kongo (1523 km). Nezávislost na Francii získal v roce 1960.

Předtím, než sem roku 1471 začali připlouvat Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií. Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.

Guinea, plným názvem Guinejská republika, je republika, nacházející se na západním pobřeží Afriky při pobřeží Atlantského oceánu. Kromě úředního názvu République de Guinée se běžně užívá název Guinée Conakry. Sousedí se státy Pobřeží slonoviny, Guinea-Bissau, Libérie, Mali, Senegal a Sierra Leone.

Topografie Guinejské pobřeží je značně členité a porostlé mangrovníkovými porosty. Při pobřeží je pás nížin. Nejrozsáhlejší oblastí je vysočina ve středu země s masivem Futa Džalon vysokým 1538 m n. m. Na severovýchodě je jednotvárná náhorní rovina, kterou odděluje údolí Nigeru od jihovýchodní vysočiny s nejvyšší horou Nimba (1752 m n. m.). Většina území je zalesněna (58 %), obdělávají se asi jen 4 % rozlohy země. Východní část náleží povodí Nigeru, ve Fouta Djalonu pramení řeky Sénegal a Gambia.

Kamerun, plným názvem Kamerunská republika, je prezidentská republika v rovníkové Africe. Leží u Guinejského zálivu, mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Republikou Kongo, Gabonem a Rovníkovou Guineou. Hlavní město Kamerunu je Yaoundé, avšak největším městem je Douala. V roce 2020 zde žilo asi 26,5 milionů obyvatel.

Mapa Kamerunu Název země pochází z označení Rio dos Camarões („řeka krevet“), které dal řece Wouri roku 1472 portugalský mořeplavec Fernão do Pó podle hojného výskytu korýšů druhu Lepidophthalmus turneranus.

Komory, plným názvem Komorský svaz (,, do prosince 2001 Islámská federativní republika Komory), je ostrovní federativní republika v Indickém oceánu, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží východní Afriky. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů vulkanických Komorských ostrovů, jimiž jsou Ngazidja, Nzwani a Mwali (francouzsky Grande Comore, Anjouan, resp. Mohéli). Součástí státu není čtvrtý ostrov Mahoré (Mayotte), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v referendech konaných v letech 1974 a 1976 opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s Francií. Po konání referend se otázka Mayotte dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé Mayotte začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova. Název ostrovů pochází z arabského „al-qamar“, znamenajícího „měsíc“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed.

Úředními jazyky jsou komorština (Shikomor, bantuský jazyk), arabština a francouzština. Komory jsou členem OSN, Africké unie, Frankofonie, Organizace islámské konference, Arabské ligy a Komise Indického oceánu a dalších mezinárodních organizací.

Konžská demokratická republika (do roku 2018 standardizovaným českým názvem Demokratická republika Kongo), označovaná též jako Kongo (Kinshasa) či Kongo-Kinshasa, je stát ve střední Africe, podle rozlohy druhý největší na kontinentu (po Alžírsku) a 11. největší na světě. Jeho 92 milionů obyvatel z něj činí čtvrtý nejlidnatější stát v Africe (po Nigérii, Etiopii a Egyptu) a patnáctý na světě. Úředním jazykem je francouzština a jde tedy o největší frankofonní stát světa. Hlavním a největším městem je Kinshasa. Jeho sousedy jsou Angola, Burundi, Středoafrická republika, Konžská republika, Rwanda, Jižní Súdán (od 9. července 2011, do té doby Súdán), Tanzanie, Uganda a Zambie. Přístup k moři má prostřednictvím krátkého úseku pobřeží v západním výběžku svého území.

První významným státem na území Konžské demokratické republiky bylo Konžské království, které existovalo od 14. do 19. století kolem ústí řeky Kongo, a kde došlo ke spontánní christianizaci po kontaktu s prvními Evropany, Portugalci. Roku 1885 získal zemi jako osobní vlastnictví belgický král Leopold II. Obyvatelstvo bylo přinuceno vyrábět kaučuk, přičemž 10 milionů lidí zemřelo na následky vykořisťování a další miliony byly zmrzačeny. Pod mezinárodním tlakem musel král roku 1908 stát předat Belgii. Kongo dosáhlo nezávislosti 30. června 1960. Brzy však vypukla tzv. konžská krize, v níž se nejlépe zorientoval Joseph-Désiré Mobutu, který se později přejmenoval na Mobutu Sese Seka. Po státním převratu se ujal moci a zemi přejmenoval v roce 1971 na Zair. Vládl jako krutý diktátor, na počátku 90. let však začala jeho moc slábnout. Destabilizace celé oblasti v důsledku rwandské genocidy v roce 1994 vedla v roce 1996 k invazi vedené Rwandou. Tato první konžská válka svrhla Mobutua. Novým prezidentem se stal Laurent-Désiré Kabila, který změnil název země na Demokratická republika Kongo. Napětí mezi prezidentem Kabilou a přítomnými rwandskými vojáky vedlo ke druhé konžské válce v letech 1998 až 2003, do které se nakonec zapojilo devět afrických zemí, a v níž zahynulo 5,4 milionů lidí. Laurent-Désiré Kabila byl roku 2001 zavražděn, ve funkci ho nahradil jeho syn Joseph, který vládl značně autoritářsky. Po všeobecných volbách v roce 2018, v prvním mírovém přechodu moci v zemi od získání nezávislosti, Kabilu vystřídal jako prezident Félix Tshisekedi.

Konžská republika, označovaná též jako Kongo (Brazzaville) či Kongo-Brazzaville, je prezidentská republika ve střední Africe mezi Gabonem, Středoafrickou republikou, Kamerunem, Konžskou demokratickou republikou a Angolskou exklávou Cabinda. Hlavním městem je Brazzaville. Rozloha státu je 342 000 km² a žijí tu 4 miliony lidí. Země prošla nespočetnými převraty mezi marxistickými diktátory. V letech 1997 až 1999 tu zuřila občanská válka.

[[Marien Ngouabi změnil název země na Konžská lidová republika a v roce 1977 byl zavražděn Země získala nezávislost na Francii 15. srpna 1960. Jejím prvním prezidentem byl Fulbert Youlou, který však byl moci zbaven již v roce 1963. Na jeho místo usedl Alphonse Massemba-Débat, předseda Národní revoluční rady. Ten byl sesazen při převratu v roce 1968, po kterém nový prezident Marien Ngouabi Kongo učinil první lidovou republikou v Africe.

Madagaskar (zastarale Malgašsko), plným názvem Madagaskarská republika, je stát ležící na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu při jihovýchodním pobřeží kontinentální Afriky a na nejbližších přilehlých ostrůvcích. Samotný Madagaskar je největší ostrov v Africe a 4. největší na světě. Od nejbližší pevniny (Mosambik) ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv a jeho flóra a fauna je díky dlouhodobé izolaci z 90 % endemická. V širším okolí Madagaskaru se nachází řada ostrůvků pod správou Francie (Réunion, Tromelin, Mayotte, Juan da Nova, Bassas da India aj.) a dále na severozápadě ostrovní stát Komory, severně Seychely a východně Mauricius.

Madagaskar osídlili lidé před více než 10 000 lety. Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, jež mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

Mali, plným názvem Republika Mali, je poloprezidentská republika, nacházející se v oblasti Sahelu a jižní Sahary. Hraničí na severu s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s Burkinou Faso a Pobřežím slonoviny, na západě s Guineí, Senegalem a Mauritánií. Žije zde 17 mil. obyvatel na ploše 1,2 mil. km². Téměř celý sever země je poušť, jen na jihu je trochu obdělávatelné půdy. Po puči v březnu 2012 se stal prozatímním prezidentem Dioncounda Traoré. Zákonodárným sborem je Národní shromáždění, které má 147 křesel.

Mali má na rozdíl od mnoha jiných moderních afrických států dlouhou a především dobře popsanou historii jako tradiční státní útvar. Do doby 2000 – 1300 př. n. l. je datováno archeologicky doložené polokočovné osídlení u města Gao.

Maroko, plným názvem Marocké království (,, berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla a na jihu sporné území Západní Sahara, které Maroko považuje za integrální součást svého území.

[[Bitva o Grand Port mezi francouzskými a britskými námořními silami (20. až 27. srpna 1810)]] Mauricius (francouzsky: Maurice, mauricijskou kreolštinou: Moris), plným názvem Mauricijská republika, je ostrovní stát v Indickém oceánu asi 2 000 km jihovýchodně od afrického kontinentu, na východ od Madagaskaru. Je tvořen hlavním ostrovem Mauriciem, ostrovy Rodrigues a Saint Brandon a Agalegskými ostrovy. Ostrovy Mauricius a Rodrigues jsou spolu s blízkým Réunionem (francouzský zámořský departement) součástí Maskarénských ostrovů. Hlavní a největší město Port Louis se nachází na Mauriciu, kde se soustředí většina populace. Země se rozkládá na ploše 2 040 kilometrů čtverečních a má výlučnou ekonomickou zónu o rozloze 2,3 milionu kilometrů čtverečních.

Kolem roku 975 objevili arabští námořníci neobydlený ostrov a nazvali ho Dina Arobi. Nejstarší potvrzený objev byl v roce 1507 portugalskými námořníky, kteří se jinak o ostrovy příliš nezajímali. Nizozemci se ho zmocnili v roce 1598 a pokusili se ho kolonizovat. Francie převzala kontrolu v roce 1715 a ostrov přejmenovala na Isle de France. V roce 1810 se ostrova zmocnila Velká Británie a o čtyři roky později Francie postoupila Mauricius a jeho državy Británii. Jako britská kolonie byl Mauricius tvořen ostrovy Rodrigues, Agaléga, St. Brandon, Tromelin, Čagoskými ostrovy a do roku 1906 i Seychelami. Suverenita nad Tromelinem je sporná, protože nebyla konkrétně zmíněna v Pařížské smlouvě. Mauricius zůstal primárně plantážní kolonií Spojeného království až do své nezávislosti v roce 1968.

Mauritánie či Mauretánie, plným názvem Mauritánská islámská republika, je islámská prezidentská republika, která se nachází na západním pobřeží Afriky. Na ploše 1 mil. km² žijí 3 miliony lidí. Prezident Maavíja uld Sídí Ahmed Tajá, který stál v čele státu od roku 1982, byl 3. srpna 2005 sesazen vojenským převratem. Po přechodném období vlády plukovníka Alího Uld Mohammeda Fála jej nahradil demokraticky zvolený prezident Sídí Uld Abdalláh, který byl zajat při vojenském převratu dne 6. srpna 2008.

Od 8. století byla součástí Ghanské říše. Tu v roce 1076 dobyli berberští Almorávidé a založili zde rozsáhlou říši, zasahující až do Španělska. Almoravidovská říše se rozpadla v roce 1147 a jih se stal součástí říše Mali. Sever byl pod silným vlivem arabského Maroka. Ve válce Šar Bubu (1644 až 1677) získali arabští beduíni kmene Banu Maqtil původem z Jemenu po porážce Berberů zbytek území. V oblasti vznikl kastovní systém na jehož vrcholu stály arabské válečnické kmeny. Postupně došlo k arabizaci Berberů a černošského obyvatelstva v oázách tzv. Haratinů. Od 15. století byla Mauritánie častým cílem evropských obchodníků (Portugalci, Španělé, Angličané, Nizozemci a hlavně Francouzi). V 16. a 17. století se na jihu Mauritánie ustavily emiráty Trarza, Brakna a Tagant. Roku 1740 vznikl na severu emirát Adrar. Jména všech těchto někdejších emirátů nesou 4 ze 13 moderních mauritánských regionů.

Mayotte je zámořský region a zároveň zámořský departement Francie v Indickém oceánu. Je jedním ze 4 hlavních ostrovů Komorského souostroví o rozloze 376 km². Jeho správním střediskem je Mamoudzou.

Obyvatelstvo vyznává islám a v letech 1974 a 1976 hlasovalo proti začlenění do nově vzniklé Komorské federativní islámské republiky (dnes Komorský svaz). Obyvatelé jsou občany Francie. Mayotte je plnohodnotnou součástí Francie, i proto není území řazeno mezi Nesamosprávná území v seznamu Spojených národů (United Nations list of Non-Self-Governing Territories) a není proto z mezinárodněprávního hlediska závislým územím.

Niger, plným názvem Nigerská republika, je prezidentská republika nacházející se téměř uprostřed saharské Afriky mezi státy Mali, Alžírsko, Libye, Čad, Nigérie, Benin a Burkina Faso. Na území o rozloze 1,2 mil. km² žilo v roce 2020 okolo 24 milionů obyvatel. Země nemá přístup k moři, ale protéká jí řeka Niger, podle které se také jmenuje. Většinu území tvoří poušť nebo polopoušť (Sahel), přičemž podnebí je celoročně velice horké. V roce 2020 vyhodnotila OSN Niger jako nejméně rozvinutou zemi na světě. a registruje nejvyšší porodnost na světě (přes 7 dětí na jednu ženu).

Ukazuje se, že lidé sídlili na území Nigeru už v prehistorických dobách. Ve 3. tisíciletí př. n. l., kdy do severních oblastí začala zasahovat poušť, pastevci odešli a na jejich bývalých územích se začali usazovat kočovní Tuaregové.

Pobřeží slonoviny, plným názvem Republika Pobřeží slonoviny, je stát v západní Africe. Jeho sousedy jsou Burkina Faso, Ghana, Guinea, Libérie a Mali. Leží na pobřeží Guinejského zálivu.

V říjnu 1985 vláda požádala, aby země byla označována jako Côte d'Ivoire ve všech jazycích. Podle místního zákona nesmí být název země překládán z francouzštiny, tento zákon však platí jen v zemi samotné. Tento zákon, udržující jméno z dob francouzské koloniální říše, prosadil tehdejší prezident Félix Houphouët-Boigny v rozporu se snahami jiných afrických států, které se po získání nezávislosti snažily zbavit se koloniálního dědictví i tím, že často hledaly své názvy ve vlastní minulosti.

Rovníková Guinea, plným názvem Republika Rovníková Guinea, je přímořský stát ve Střední Africe. Leží asi 200 km severně od rovníku mezi republikami Kamerun a Gabon, na západě přiléhá ke Guinejskému zálivu, v němž nejbližším sousedem je Svatý Tomáš a Princův ostrov. Dřívější španělská kolonie na tomto území se jmenovala Španělská Guinea (od r. 1926, předtím Río Mbini), po získání nezávislosti přijal nový stát jméno odrážející blízkost rovníku a Guinejského zálivu. Jedná se o jediný stát pevninské Afriky, kde je španělština oficiálním jazykem (krom autonomních Španělských severoafrických držav v sousedství Maroka).

Je to 11. nejmenší země Afriky, její rozloha činí pouze 28 051 km². Hospodářsky je ale významnější díky objevení značných zásob ropy v pobřežním šelfu. Ačkoliv je Rovníková Guinea nominálně nejbohatším státem v Africe (nejvyšší poměr HDP na hlavu, dokonce vyšší než některé evropské země), ve skutečnosti je to rozvojový stát s velmi nerovnoměrně rozdělenými statky a řadou dalších nepříznivých charakteristik: kolem 57 % obyvatel nemá ani přístup k čisté pitné vodě, dětská úmrtnost je 14. nejvyšší na světě, počet nemocných AIDS je 15. nejvyšší na světě a průměrná délka života je necelých 63 let. Ropné bohatství země zůstává v rukou hrstky členů mocenských špiček včetně samotného prezidenta-diktátora.

Mapa Rwandy Rwanda, plným názvem Rwandská republika, je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Hlavním městem je Kigali. Rozloha je 26 338 km2 Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282 a 12,786 milionu v prosinci 2019. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory, vedoucí až ke genocidě v roce 1994. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.

Senegal, plným názvem Senegalská republika , je stát v západní Africe. Jeho sousedy jsou Gambie, Guinea, Guinea-Bissau, Mali, Mauritánie. Na západě je země omývána Atlantským oceánem. Hlavním městem je Dakar, nejzápadnější město Afriky a nejvýznamnější přístav regionu. Jde o zhruba milionovou metropoli, někdy nazývanou "Paříž Afriky". Celý Senegal má okolo 15 milionů obyvatel. Geografickou zvláštností Senegalu je úzký izolovaný pás území, jen 30 kilometrů široký, ale 300 kilometrů dlouhý, který se na jihu vklíňuje do území Senegalu a patří Gambii. Země je významná těžbou fosfátů. Největší etnikem státu jsou Wolofové, kteří tvoří zhruba 43 % procent populace. Dalšími významnými etniky jsou Sererové (15 %), Fulbové (14 %), Diolové (10 %) a Tukulérové (10 %). Úředními jazyky jsou wolofština a též francouzština (vzhledem ke koloniální minulosti). Drtivá většina obyvatel (asi 94 %) vyznává islám, který se na území začal šířit ze severu Afriky v 11. století, po rozpadu Ghanské říše. Významnými státními útvary na území Senegalu byly v minulosti Říše Mali (1230–1600) a Wolofská říše (1350–1900). Od 17. století oblast kolonizovali Francouzi, v roce 1840 se území stalo součástí francouzské kolonie Senegambie, od roku 1904 pak Francouzské západní Afriky. V roce 1958 získal Senegal nezávislost. Nejprve ji využil ke vstupu do krátkodeché federace s Mali, od roku 1960 byl samostatným státem. Další federalizační pokus se objevil v roce 1982, kdy se Senegal spojil s Gambií, ale federace se rozpadla roku 1989. Klíčovou roli při ustavování senegalské politiky sehrál otec zakladatel státu Léopold Sédar Senghor (vládl 1960–1980), jehož levicový Senegalský pokrokový svaz byl od roku 1966 jedinou povolenou stranou. Demokracie byla zavedena roku 1999.

Nejvyšší místo v Senegalu (581 či 638 m n. m., souřadnice: ) se nachází na státní hranici mezi Senegalem a Guineou. Je to bezejmenný kopec poblíž lokality Nepen Diakha asi 40 km jihozápadně od města Kédougou. Senegalská část leží na území oblasti Kédougou v departementu Salémata, guinejská na území oblasti Labé v prefektuře Mali. Jako nadmořská výška kopce byla tradičně uváděna hodnota 581 m, avšak novější mapy již uvádí 638 m n. m.. Horu odvodňují toky, patřící do povodí řeky Gambie. Poblíž Dakaru se nachází malý ale významný ostrov Gorée. Díky bohaté (a také kontroverzní) historii je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Seychely (výslovnost [sejšely]), plným názvem Seychelská republika, je stát na stejnojmenném souostroví v Indickém oceánu, východně od afrického kontinentu a severně od Madagaskaru.

Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech, rozesetých v několika skupinách na ploše zhruba 1100 krát 800 km severovýchodně od Madagaskaru. Ostrovy jsou dvojího druhu – vlastní Seychelské ostrovy nebo též Vnitřní ostrovy (Mahé, Praslin, La Digue, Silhouette aj.), ležící na severovýchodě státu, jsou tvořeny masivními žulovými skalisky, zatímco ostatek souostroví, souhrnně označovaný jako Vnější ostrovy, představují ploché korálové atoly (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabry). Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na Vnějších ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají vodní zdroje pitné vody, žijí pouze 2 % seychelského obyvatelstva.

Sjednocená arabská republika (SAR, arab. الجمهورية العربية المتحدة, al-Gumhūrīyah al-‘Arabīyah al-Muttaḥidah) byl název krátkodobého federativního státu zformovaného unií Egypta a Sýrie (Jemenské království připojení nerealizovalo) v roce 1958. Po vystoupení Sýrie z unie v roce 1961 si tento název ponechal Egypt až do roku 1971, kdy se přejmenoval na Egyptskou arabskou republiku.

Středoafrická republika , zkratkou SAR, je vnitrozemský stát ve střední Africe. Hraničí s Čadem na severu (délka hranice 1 197 km), Súdánem na severovýchodě, (od 9. července 2011) i Jižním Súdánem na východě (1 165 km), Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu (1 577 km a 467 km) a Kamerunem na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 4 miliony a rozloha dosahuje 623 000 km².

Hlavním městem a centrem republiky je město Bangui. Se slumovou aglomerací zde žije přes 800 000 lidí. Dalšími významnými městy v zemi jsou Bimbo, Bambari, Bangassou, Bérbérati, Bonar a Bossangoa. Mezi nejpočetnější etnika se počítají Gbajové, Bandové, Manzové a Sarové, ti přesáhli hranici 10 %. Úředním jazykem je francouzština, avšak nejpoužívanější jazyk je sangoština.

Togo, plným názvem Tožská republika, je stát v západní Africe ležící na pobřeží Atlantského oceánu (Beninský záliv), tzv. Zlatonosné pobřeží. Rozlohou 56 785 km² se řadí mezi menší státy afrického kontinentu. Na západě hraničí s Ghanou (877 km), na severu s Burkinou (126 km) a na východě s Beninem (644 km). Pobřeží na jihu je dlouhé jen 56 km.

R. Hellgrewe, 1908)]] Pobřeží Toga se od konce 15. století postupně stalo cílem zájmu Portugalců, Nizozemců, Francouzů a Angličanů, zejména obchodníků s otroky. Počátkem 18. století vytvořily kmene Ewe v jižní části země kmenový svaz, sever se stal součástí domorodých království Dagomba a Gondža. Od 2. poloviny 19. století zesílilo pronikání německých kolonizátorů, roku 1884 byl nad jižní částí Toga vyhlášen německý protektorát Togoland, v roce 1905 se z celého území stala německá kolonie. Hned po vypuknutí 1. světové války Togo obsadila francouzská a britská vojska. V roce 1922 bylo Togo vyhlášeno mandátním územím Společnosti národů pod správou Francie (východní část směrem k Dahome) a Velké Británie (západní část směrem ke Zlatonosnému pobřeží). Krátce před tím bylo určitými kruhy uvažováno o zřízení československé kolonie na území Toga, jednalo se však spíše o pouhé úvahy bez politické podpory relevantních aktérů. Během 2. světové války byla francouzská část do roku 1942 loajální vichistickému režimu, poté Svobodné Francii. Vznikl také Výbor tožské jednoty, který významně přispěl k úsilí za dosažení nezávislosti. V roce 1946 se Togo stalo poručenským územím v britské a francouzské správě. O deset let později se v Brity spravované části uskutečnil plebiscit, na jehož základě došlo k jejímu připojení ke Zlatonosnému pobřeží (Ghana). Francouzské části byla přiznána vnitřní samospráva.

Severní Tunisko Tunisko, plným názvem Tuniská republika, je stát v severní Africe. Jeho název je odvozen od pojmenování hlavního města Tunisu. Na rozloze 163,610 km² žije v roce 2018 přes 11,5 milionu lidí.

Tunisko bylo osídleno Féničany ve 12. století př. n. l. V 6.–5. století př. n. l. velký městský stát Kartágo (odvozeno z fénického názvu pro „Nové město“) ovládal většinu západního Středomoří. Tři punské války mezi Římem a Kartágem (druhá byla nejslavnější, vedená římským vojevůdcem Scipionem Africanem proti Hannibalovi) vedly ke kompletnímu zničení Kartága v roce 146 př. n. l. S výjimkou období let 439–533 n. l., kdy území dobyli Vandalové, bylo Kartágo částí římského impéria, než ho zabrali Arabové (648–669 n. l.). Vládly zde různé arabské a berberské dynastie, následované Turky, kteří zabrali toto území v letech 1570–1574 a do 19. století z něj učinili součást Osmanské říše. Koncem 16. století zde byly základny pirátů. Francouzští vojáci obsadili zemi v roce 1881 a tuniský bej podepsal smlouvu ustanovující francouzský protektorát. Během druhé světové války zde mezi roky 1942 a 1943 probíhaly těžké boje mezi Spojenci a mocnostmi Osy. Ty skončily drtivou porážkou Německa a Itálie.

Čad (arabsky تشاد, Tšād, francouzsky Tchad), plným názvem Čadská republika, je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.

Francouzská jižní a antarktická území (fr. Terres australes et antarctiques françaises, zkratka TAAF) je úřední název pro francouzské zámořské teritorium, které je přidruženým územím Evropské unie. Je tvořeno několika neobydlenými souostrovími, ostrovy a ostrůvky v západním a jižním Indickém oceánu a formálně též francouzským antarktickým nárokem (Adélina země). Geograficky patří zčásti do Antarktidy a zčásti do Afriky.

Území se skládá z pěti distriktů, z nichž čtyři jsou tvořeny skupinami ostrovů (Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam, Crozetovy ostrovy, Kergueleny a Roztroušené ostrovy) a jeden zaledněným územím v Antarktidě (Adélina země). Zámořské teritorium vzniklo 6. dubna 1955, přičemž Roztroušené ostrovy byly do něho zařazeny až v únoru 2007. Francouzská jižní a antarktická území spravuje prefekt, sídlící v Saint-Pierre na ostrově Réunion (tedy mimo území TAAF), který podléhá francouzskému ministru pro zámoří (fr. Le Ministre de l’Outre-Mer). Protože území není trvale obydleno (nemá své občany), není zde volená samospráva.

Khmerská republika byl název pro státní útvar v dnešní Kambodži v letech 1970–1975.

V roce 1970 premiér Lon Nol provedl státní převrat a svrhl krále Norodoma Sihanouka. Vyhlásil republiku a byl de facto vazalem USA. V zemi ovšem vypukla občanská válka, rozpoutaná komunistickými Rudými Khméry v čele s Pol Potem. Po skončení Vietnamské války se Američané stáhli a Lon Nol přišel o spojence. Vietnamská armáda, která měla během války v Kambodži své základny, odešla, a Rudí Khmérové získávali moc nad zemi. V roce 1975 Lon Nol uprchl do USA a Rudí Khmérové se zmocnili vlády a vyhlásili Demokratickou Kampučiu.

Laos, plným názvem Laoská lidově demokratická republika, je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho sousedy jsou Vietnam, Kambodža, Thajsko, Myanmar a Čína. Většina obyvatel Laosu náleží k etnické skupině Lao, kromě ní zde ale žije snad až 120 národnostních menšin. Laos je socialistický stát s vedoucí úlohou jedné strany.

V laoštině je stát nazýván Muang Lao (ເມືອງລາວ) nebo Pathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“. Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království do Francouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (ve francouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).

Libanon, plným názvem Libanonská republika , je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě a severu se Sýrií, na jihu s Izraelem. Jako stát nacházející se v historicky významném území Blízkého východu je Libanon, i přes svou malou rozlohu, význačný pro svou bohatou historii a etnicky a nábožensky rozmanité obyvatelstvo. Se svou rozlohou 10,4 tisíce kilometrů čtverečních je Libanon nejmenším uznaným suverénním státem na asijské pevnině.

Libanon se nachází ve významné oblasti Levanty, kde se v minulosti nacházela řada státních útvarů a rozlišných civilizací. První důkazy osídlení území dnešního Libanonu pochází již z doby před více než sedmi tisíci lety. Jednalo se o domovinu Féničanů (území Fénicie), jejichž civilizace území dominovala téměř tři tisíce let (3200 až 539 př. n. l.). V roce 64 př. n. l. se území stalo součástí Římské říše a po vzniku křesťanství bylo jedním z prvních míst, kam se toto náboženství rozšířilo. V oblasti pohoří Libanon vznikla maronitská katolická církev, přičemž maronité si své náboženství a identitu udrželi i poté, co se území stalo součástí Rášidského chalífátu. Následně však v oblasti vznikla nábožensko-etnická skupina Drúzů, která se vedle maronitských křesťanů stala na několik století jednou ze dvou dominantních demografických skupin v oblasti. Po křížových výpravách bylo území rozděleno mezi Jeruzalémské království a Tripolské hrabství, Maronité se následně stali součástí katolické církve.

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavním městem je historicky významný Damašek. Zemí protékají řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře.

Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku občanské války a s ní spojeného masového exodu poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují sunnité. Významnou náboženskou menšinu tvoří ší'ité, především alavité, jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy křesťanské církve, které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu. Největší etnickou menšinou jsou Kurdové.

Vietnam (česká výslovnost [vjetnam], ), plným názvem Vietnamská socialistická republika (česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 97 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátou nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj, největším Ho Či Minovo město s 9 miliony obyvatel. Oficiálním jazykem je vietnamština.

V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Đằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky.

Belgie, plným názvem Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě. Belgie hraničí s Francií (620 km) na jihu, s Lucemburskem (148 km) a Německem (167 km) na východě a s Nizozemskem (450 km) na severu. Ze severozápadu omývá Belgii Severní moře (66 km). Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a má 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi na světě a 6. nejhustěji osídlenou zemi v Evropě. Hlavním a největším městem je Brusel, dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych a Bruggy. Belgie je demokratickou zemí s parlamentním systémem.

Belgie byla v minulosti součástí historického území zvaného Nizozemí. V současnosti je součástí významné jednotky regionální spolupráce a geopolitického uskupení zvaného Benelux, které tvoří spolu s Nizozemskem a Lucemburskem. Belgie je jednou ze šesti zakladatelských zemí Evropské unie (tato takzvaná Vnitřní šestka vykazuje dodnes vyšší kohezi než celá unie a působí jako širší geopolitické uskupení ). Belgické hlavní město Brusel je také sídlem Evropské komise, Evropské rady a Evropského parlamentu. Belgie přijala euro a je součástí schengenského prostoru. Patří rovněž k zakládajícím členům Severoatlantické aliance (NATO). Také NATO má své hlavní sídlo v Bruselu.

Francie, plným názvem Francouzská republika , je stát, jehož většina území (někdy označovaná jako metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě. Francouzskou republiku tvoří i tzv. zámořská Francie, která zahrnuje území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii. Francouzi metropolitní Francii kvůli jejímu geografickému tvaru často přezdívají (šestiúhelník). K Francii patří také ostrov Korsika. Metropolitní Francie sahá od Středozemního moře na jihu k Lamanšskému průlivu a Severnímu moři na severu, od Rýna na východě k Atlantskému oceánu na západě. Sousedí s Belgií a Lucemburskem na severu, Německem na severovýchodě, Švýcarskem a Itálií na východě a Andorrou, Monakem a Španělskem na jihu.

Francie má 67 milionů obyvatel (65 milionů metropolitní Francie) a je tak čtvrtou nejlidnatější zemí Evropy a druhou nejlidnatější zemí Evropské unie (po Německu). Rozlohou je největším státem EU. Francouzská ekonomika je šestá největší na světě podle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) a desátá největší podle HDP v paritě kupní síly. Francie je členskou zemí Severoatlantické aliance a je jedním ze zakládajících členů Evropské unie a Organizace spojených národů. Je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, jednou z osmi uznaných jaderných mocností a členem sdružení osmi nejvyspělejších států světa G8. Francie je též členem eurozóny.

Itálie, plným názvem Italská republika , je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva samostatné městské státy: Vatikán (0,44 km²) a San Marino (39 km²). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem zvané Campione d'Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Hlavním městem sjednocené Itálie je od roku 1870 Řím. Itálie je členem Organizace spojených národů (OSN), Severoatlantické aliance (NATO), Rady Evropy, Evropské unie (EU), Eurozóny, Schengenského prostoru.

Itálie patří ke státům s vysokým hrubým domácím produktem v přepočtu na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je vysoká, avšak existují značné rozdíly mezi severem a jihem země. Zatímco severní část Itálie je ekonomicky na úrovni Německa či Francie, jižní Itálie je spíše na úrovni Španělska nebo Řecka. To lze vysvětlit rozdíly ve struktuře hospodářství. Zatímco sever Itálie má vysoce rozvinutý průmysl, je jih země doposud charakterizován méně výkonným zemědělstvím, má horší infrastrukturu a je značně závislý na sezónní turistice.

Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící na západě a severu s Belgií, na východě s Německem a na jihu s Francií. S rozlohou 2 586 kilometrů čtverečních je jedním z nejmenších suverénních států v Evropě. V roce 2022 mělo Lucembursko 634 730 obyvatel. To je sice jedna z nejmenších státních populací v Evropě, na druhou stranu je Lucembursko zemí s nejvyšším tempem populačního růstu v Evropě. Cizinci již tvoří téměř polovinu obyvatel. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština. Lucemburská kultura je úzce propojena se svými sousedy a bývá označována za směsici francouzské a německé kultury. Většina obyvatel je římskokatolického vyznání.

Lucembursko je zastupitelská demokracie a konstituční monarchie. V čele stojí velkovévoda a Lucembursko je tak posledním suverénním velkovévodstvím na světě. Od roku 2000 je velkovévodou Jindřich I. Lucemburský.

Monako, plným názvem Monacké knížectví , je městský stát ležící na středomořském pobřeží francouzské riviery – Azurového pobřeží. Monako má rozlohu 2,02 km2 s počtem obyvatel 37 800. Je to nejmenší stát západní Evropy. Jde o druhý nejmenší stát na světě (po Vatikánu) a současně zemi s druhou největší hustotou osídlení (19 009 obyvatel na km²). Jeho jediným sousedem je Francie. Pevninská hranice činí 4,4 km a hranice s pobřežím je dlouhá 4,1 km. Nejlidnatější a nejslavnější čtvrtí tohoto městského státu je Monte Carlo. Monako je díky svým daňovým zákonům oblíbené mezi bohatými lidmi, ale často ho vyhledávají i turisté. Patří k hlavním ekonomickým mocnostem ve Středomoří. V roce 2014 tvořili milionáři 30 % populace, což je více než v Ženevě nebo Curychu. Stát nemá daň z příjmu a i jiné daně jsou nízké, často je Monako označované za daňový ráj. Stát je konstituční monarchií. Kníže (v současnosti Albert II.) má nicméně značný politický vliv, nesouměřitelný s jinými konstitučními monarchiemi. Rod Grimaldiů vládne v Monaku již od roku 1297. Úředním jazykem je francouzština, významnou roli hraje ale i jazyk monégasque a italština, neboť Itálie je blízkou, byť nikoli sousední zemí. Monako je členem Mezinárodní organizace frankofonie. Nezávislost na Francii Monako získalo roku 1861. Francie dnes zajišťuje jen vojenskou ochranu státu, jinak je zahraniční politika Monaka samostatná (byť vlastní hlas v OSN získalo až v roce 1993). K největším společenským událostem v zemi patří každoročně závod Formule 1, Grand Prix Monaka. Místní fotbalový klub AS Monako, který hraje francouzskou ligu, sehrává roli neformální státní reprezentace (kterou jinak Monako v žádném sportu nemá). Monako není členem Evropské unie, ale podílí se na řadě eurounijních politik (např. celní unie) a užívá také jako svou měnu euro.

V 5. století př. n. l. byla na území dnešního Monaka založena fénická obchodní stanice, kterou Římané nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus. V 6. století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Roku 1162 obdrželi janovští kupci v Monaku právo skladu. Na konci 13. století padla monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldiho, poté, co (podle legendy) využil lsti, žádaje o vstup do pevnosti v rouše františkánského mnicha. Monako Grimaldiovci definitivně ovládli v roce 1419, od 15. století převážně pod francouzskou ochranou (vláda tohoto rodu, s výjimkou několika kratších období, pokračuje dodnes). V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresu dohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V revolučním roce 1848 přišlo Monako o 95 % svého území, když dvě monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost a oddělila se od něj. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel III. Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením čtvrti Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií. Od roku 1949 do roku 2005 vládl kníže Rainier III., který liberalizoval ústavu a posílil práva Národní rady. Po jeho smrti vládne jeho syn Albert II. V letech 1963 až 1993 byla nejsilnější stranou Národní a demokratická unie (UND), od roku 1993 má absolutní většinu Campora. V témže roce se Monako stalo členem OSN.

Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.

S rozlohou přibližně 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli je to nejmenší stát na světě, pokud jde o počet obyvatel i rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv, které podepsali kardinál Pietro Gasparri jménem Svatého stolce a předseda vlády Benito Mussolini jménem Italského království. Smlouvy o Vatikánu hovoří jako o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756–1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870.

Řecko ( nebo ), plným názvem Řecká republika, je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova. Rozkládá se jak na evropské pevnině, tak na četných ostrovech v Egejském, Krétském, Thráckém, Středozemním, Jónském a díky úplnému severu ostrova Korfu i v Jaderském moři. 227 řeckých ostrovů je obydlených a i díky nim má Řecko nejdelší pobřeží Středozemního moře v Evropě a 11. nejdelší pobřeží na světě. Tato spjatost s mořem formovala vždy řeckou kulturu, zároveň je ale 80 procent země hornatých. Sousedy na pevnině jsou Albánie, Severní Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním a největším městem jsou Athény. Úředním jazykem je řečtina. Země má okolo 10,7 milionu obyvatel.

Řecko je kolébkou západní civilizace, zrodila se zde demokracie, filozofie, mnohé základní literární žánry, historiografie, hlavní vědecké a matematické principy či olympijské hry. S antickým starověkým Řeckem nicméně Řecko moderní nemá bezprostřední vazbu, složité dějiny ji přetnuly, i etnicky prošlo území Řecka od starověku značným vývojem. Spojnicí je především jazyk, byť i ten se v čase velmi proměnil. Podobně volné je napojení na další velkou kapitolu řeckých dějin, na pozdně antickou a středověkou Byzantskou říši. Jejím dědicem je nicméně Řecká pravoslavná církev, která sehrála velkou historickou úlohu při přenášení antické tradice (jakkoli pokřesťanštěné) do celé východní Evropy. Za počátek moderního Řecka je považována řecká osvobozenecká válka, jež probíhala v letech 1821–1830, a po níž Řekové setřásli osmanskou nadvládu.

Švýcarsko (zastarale Švýcary,), plným názvem Švýcarská konfederace , je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Švýcarsko leží mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu, Jurou na severu a jižními Alpami. Švýcarsko sousedí s následujícími státy, se kterými má suchozemské hranice: s Itálií je hranice dlouhá 734,2 km, s Francií 571,8 km, s Německem 345,7 km, s Rakouskem 165,1 km (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem 41,1 km. Celková délka švýcarských hranic je 1857,9 km.

V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.

Guadeloupe je zámořský departement a zároveň zámořský region Francie ležící v Karibském moři přibližně 600 km severně od Jižní Ameriky a 600 km východně od Dominikánské republiky. Jedná se o větší dvojostrov a několik menších ostrovů v Závětrných ostrovech Malých Antil. Jako integrální část Francie je Guadeloupe součástí Evropské unie s postavením tzv. „nejvzdálenějšího regionu“.

Francie formálně zabrala Guadeloupe (pojmenovaný po Panně Marii Guadeloupské ve Španělsku) roku 1635, kdy se stal její kolonií. Do roku 1775 byl s výjimkou krátkých období britské a švédské okupace spravován v rámci Francouzských Malých Antil. Už v roce 1797 se stal francouzským departementem, v roce 1946 zámořským departementem a v roce 2003 i zámořským regionem. Do roku 2007 z něj byla spravována dnešní francouzská zámořská společenství Svatý Martin a Svatý Bartoloměj.

Haiti, plným názvem Republika Haiti, je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z etnologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým státem v Latinské Americe, prvním postkoloniálními černochy vedeným státem a jediným státem, který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiťané jsou jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.

Kanada ( a, anglická výslovnost , francouzská výslovnost ) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad), Dánskem (východ) na přibližně kilometrové hranici na Hansově ostrově a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Inuity jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Martinik (francouzsky Martinique) je zámořský region a zámořský departement Francie (č. 972), ležící na stejnojmenném ostrově v Karibském moři. Je součástí souostroví Malých Antil a nachází se mezi ostrovy Dominika a Svatá Lucie. Hlavním městem ostrova je Fort-de-France. Ostrov má rozlohu 1128 km², v roce 2009 na něm žilo 396 404 obyvatel a hustota osídlení dosahovala hodnoty 351 obyvatele na km². Žije zde 90 % černochů, 5 % bělochů a 5 % jiných etnik. Úředním jazykem je francouzština, používá se zde však i antilská kreolština.

Prvními Evropany, kteří narazili na Martinik, byli námořníci Kryštofa Kolumba. 15. června roku 1502 zde námořníci našli jen hrstky karibských indiánů, kteří ostrov nazývali Madinina, tedy ostrov květin. Příliv kolonistů tradiční domorodou kulturu brzy smetl ze světa.

Saint Pierre a Miquelon (francouzsky Saint-Pierre-et-Miquelon) je francouzské zámořské společenství sestávající z několika malých ostrovů u východního pobřeží Kanady nedaleko Newfoundlandu. Je to poslední zbytek bývalé kolonie Nová Francie.

Ostrov Saint Pierre je obklopen menšími ostrovy, mezi nimi Grand Colombier, Petit Colombier a Île aux Marins (Île aux Chiens). Celková plocha ostrovů je 242 km², celková délka pobřeží je 120 km.

[[Miami na Floridě]] Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy , zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.

S rozlohou 9,8 milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě). S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii). Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.

Svatý Bartoloměj ( Saint-Barthélemy) je ostrov v Karibském moři, který patří do souostroví Malé Antily.

Od 22. února 2007 je zámořským společenstvím Francie.

Saint-Martin (francouzsky oficiálně Collectivité de Saint-Martin) je zámořské společenství Francie ležící v severní části ostrova Svatý Martin, patřícího do karibského souostroví Malé Antily.

Do 22. února 2007 bylo součástí francouzského zámořského departementu Guadeloupe.

Svatý Vincenc a Grenadiny je ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky.

Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincenc (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena. Většími ostrůvky jsou Bequia, Canouan, Mustique, Union Island. Podnebí je horké a vlhké. Velice časté jsou hurikány.

Trinidad a Tobago, plným názvem Republika Trinidad a Tobago, je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu a dalších 20 malých ostrovech.

Většinu povrchu Trinidadu tvoří ploché či mírně zvlněné roponosné sedimenty. Na pobřeží jsou četné bažiny. Jih ostrova je obklopen korálovými útesy. Značnou část ostrova pokrývá deštný prales.

Francouzská Polynésie ( Polynésie française) je zámořské společenství Francie v Oceánii tvořené 118 ostrovy rozesetými po území velkém asi jako celá Evropa.

Vědci se dnes všeobecně shodují, že právě Francouzská Polynésie je územím, které bylo osídleno lidmi jako jedno z posledních míst planety. Prvními ostrovy, které byly ve Francouzské Polynésii osídleny, byly Markézské ostrovy. Stalo se tak teprve ve druhém století před naším letopočtem. Z Francouzské Polynésie pochází aerolinie AirTahiti a Air Tahiti Nui.

Nová Kaledonie je francouzské zámořské území v Tichém oceánu. Má rozlohu 18 576 km² a v roce 2020 zde žilo přes 271 000 obyvatel. Hlavním městem je Nouméa. Oficiálním jazykem je francouzština, ale široce se využívá melanéština a některá polynéská nářečí.

Podnebí je tropické s ročním úhrnem srážek cca 2 500 mm v nižších polohách, na horách 2 000 až 4 000 mm. Hojnější srážky jsou od prosince do dubna. Průměrné teploty se pohybují mezi 18 a 23 °C.

Wallis a Futuna (francouzsky Wallis et Futuna) je francouzské zámořské společenství tvořené skupinou tří vulkanických tropických ostrovů (Wallis (Uvea), Futuna a Alofi) s rozptýlenými útesy v jižním Tichém oceánu mezi Fidži a Samoou.

Správním střediskem ostrovů je Mata-Utu.

Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je Buenos Aires. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi a mluví španělsky.

Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na americkém kontinentu a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem G 20. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu Mercosur a politické společenství Unie jihoamerických národů, jež mělo být vytvářeno podle vzoru Evropské unie, v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií. Žije zde přibližně 294 tisíc obyvatel (leden 2021).

Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).