Jazyk - Bengálština

Bengálština (বাংলা bāṇlā) je indoárijský jazyk rozšířený v jižní Asii. Je jedním z následovníků sanskrtu, pálijštiny a prákrtů. Je nejvýchodnějším jazykem indoevropské jazykové rodiny, k jejíž indoíránské větvi je řazena společně se sousední ásámštinou.

S více než 200 miliony mluvčích je pátým nejpoužívanějším jazykem na světě. Zároveň je čtvrtým nejrozšířenějším jazykem z hlediska počtu rodilých mluvčích. Po hindštině jde také o druhý nejčastější jazyk Indie (nepočítaje angličtinu).

Díky bengálské renesanci v 19. a 20. století bylo mnoho děl z nejznámější indické literatury napsáno právě v bengálštině. V tomto jazyce byla vytvořena například díla Rabíndranátha Thákura – prvního Asijce jemuž byla udělena Nobelova cena. Bengálci bylo vedeno také mnoho reformních náboženských, filozofických a politických hnutí té doby.

Dnes ji používá cca 207 000 000 lidí. Další 4 000 000 ji používají jako druhý jazyk. Lidé mluvící bengálsky žijí kromě hlavních oblastí (Bangladéš, Indie) i v zemích jako Malawi, Spojené arabské emiráty, Spojené království, USA, Saúdská Arábie, Singapur či Nepál.

Bangladéš

Bangladéš, oficiálním názvem Bangladéšská lidová republika, je stát v jižní Asii v historickém Bengálsku, po němž nese název. Přestože se můžeme setkat s tím, že je o Bangladéši hovořeno v ženském rodě, podle Ústavu pro jazyk český je jediné přípustné skloňování podle mužského rodu. Jeho sousedy jsou Indie a Myanmar (Barma). Hlavním městem je Dháka. S počtem obyvatel 158 milionů se tato chudá rozvojová země řadí k nejlidnatějším státům světa. Oficiálním jazykem je bengálština. Většina obyvatel vyznává islám.

Bangladéš znamená „bengálská země“ či „Bengálsko“. Od 2. století př. n. l. tvořil součást Maurjovské říše. Později byl součástí Indie. Od 13. století se zemí velice rychle šíří islám. Roku 1760 se stalo Bengálsko britskou kolonií, ve které vládli hinduističtí vládci. To zvyšovalo napětí mezi muslimy a hinduisty v zemi. V roce 1905 bylo Bengálsko rozděleno na západní hinduistickou a východní muslimskou část. Rozdělení se setkalo s odporem, a tak bylo Bengálsko v roce 1915 opět sjednoceno.

Indie

Indie, oficiálním názvem Indická republika ( Republic of India; भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým, demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí.

Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí.