Jazyk - Angličtina

Jazyk  >  Angličtina

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie. Je třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem na světě.

Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština většiny populace figuruje mimo jiné v těchto zemích:

* Spojené království

* Irsko

* Spojené státy americké

* Austrálie

* Nový Zéland

* Kanada

* a jiné

Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků (Indie, Kanada, Jihoafrická republika).

Státní území

Botswana

Botswana je vnitrozemský stát na jihu Afriky sousedící s Jihoafrickou republikou na jihu, Namibií na západě, Zambií na severu a Zimbabwe na severovýchodě. Hranice Botswany, Namibie, Zimbabwe a Zambie se stýkají téměř v jednom bodě. Jedná se o v pořadí třetí hospodářsky nejvyspělejší stát Afriky. V letech 1885 až 1966 se nazývala Bečuánsko.

Na území dnešní Botswany původně žili Sanové. Od 15. století je začali vytlačovat bantuští Bečuánci. Sanové byli nuceni ustoupit do pouště Kalahari. Na počátku 19. století začala v jižní části země působit Londýnská misionářská společnost. Bylo zde zřízeno několik stanic. Botswanu v té době poznával i známý cestovatel D. Livingstone.

Etiopie

Etiopie (amharsky ኢትዮጵያ, Itjopja), plným názvem Etiopská federativní demokratická republika (amharsky የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ, Je’Itjop’ja federalawi dimokrasijawi ripeblik), též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe. Sousedí na severu s Eritrejí, na východě s Džibutskem a Somálskem, na jihu s Keňou a se Súdánem a Jižním Súdánem na západě. Podle odhadů z roku 2010 žije v Etiopii 82 101 998 lidí. Hlavním městem je Addis Abeba, úředním jazykem federace je amharština.

Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První lépe zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství. Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století započala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, etiopským císařem Haile Selassie I. Ten byl poté svržen Mengistu Haile Mariamem, který v zemi nastolil komunistický režim. Konec tohoto režimu přišel spolu se zhroucením sovětského bloku a Mengistu musel v roce 1991 uprchnout ze země. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády pod vedením Etiopské lidové revoluční demokratické fronty stanul Meles Zenawi. Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim, který je u moci dodnes.

Gambie

Gambie je přímořský stát v západní Africe, rozlohou nejmenší na africkém kontinentu. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho jediným sousedem je Senegal.


Ghana

Ghana, oficiální název Ghanská republika, je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny, jeho jižní pobřeží omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je Accra.

Ghana byla postupně kolonizována již od roku 1470, kdy se na pobřeží usídlili Portugalci a postavili zde první z mnoha pevností. Na konci 17. století vznikla v severní části mocná a bohatá Ašantská říše, která až na konci třetí ašantsko-britské války v roce 1901 podlehla britskému imperialismu. Do roku 1957 byla Ghana državou Velké Británie pod názvem Zlaté pobřeží. Stala se první kolonií v subsaharské Africe, která získala nezávislost (6. března 1957) a jejím prvním prezidentem se stal Kwame Nkrumah. Byl vůdčí osobností panafrikanismu a byl jedním ze zakladatelů mezivládní Organizace africké jednoty, kterou v roce 2002 vystřídala Africká unie. Nkrumah byl svržen v ozbrojeném státním převratu v roce 1966 poté, co do značné míry opustil cestu demokratického vládnutí.

Jihoafrická republika

Jihoafrická republika, zkráceně JAR (též Republika Jižní Afrika nebo Jižní Afrika ) je jeden z nejvyspělejších afrických států. Na hrubém domácím produktu celé Afriky se podílí více než jednou pětinou, je to druhá největší africká ekonomika (34. na světě). Je členem G 20.

Leží na jihu afrického kontinentu. Sousedí s Namibií, Botswanou a Zimbabwe na severu, Mosambikem a Svazijskem na východě. Uvnitř jihoafrického území leží samostatné království Lesotho. Se svou rozlohou je JAR 25. největším státem světa a se svými 57 miliony obyvatel 24. nejlidnatějším. Země má jedenáct úředních jazyků, což je čtvrtý nejvyšší počet na světě. JAR je zemí s nejvyšším podílem bílého a asiatského obyvatelstva v Africe.

Jižní Súdán

Jižní Súdán, formálně Jihosúdánská republika , je stát v severovýchodní Africe. Osou státu je Bílý Nil a povrch z velké části tvoří mokřiny a tropické lesy. Nejvyšší horou je Kinyeti nedaleko hranice s Ugandou. Území je složeno z celkem 10 států s celkovou rozlohou 644 329 km 2 . Dle odhadů zde žilo v roce 2012 kolem 10 625 176 obyvatel převážně křesťanského a animistického vyznání. Jeho hlavním a současně největším městem je Džuba. Jižní Súdán sousedí na východě s Etiopií, na jihu s Keňou, Ugandou a Demokratickou republikou Kongo a na západě se Středoafrickou republikou. Na severu sousedí se Súdánem. Úředním jazykem je angličtina. Jižní Súdán je nejnovějším vzniklým nezávislým státem k roku 2012.

V předkoloniální epoše se na území Jižního Súdánu nekonstituoval žádný významnější státní útvar. Na počátku 20. století se zde dominantní silou stali Britové, kteří Jižní Súdán spravovali odděleně od dnešního súdánského území. Během jednání o nezávislost byl však Jižní Súdán přivtělen ke svému severnímu sousedu, což dalo vzniknout novodobému súdánskému státu, oficiálně nezávislému od roku 1956. Vzhledem k neochotě súdánských elit zavést autonomní uspořádání pro jižní oblasti vypukla první občanská válka trvající až do roku 1972, kdy byla uznána jihosúdánská autonomní vláda. Autonomní postavení bylo o 11 let později nicméně znovu zrušeno, což vedlo k vypuknutí nové občanské války, jež byla ukončena podpisem mírové dohody roku 2005. Od té chvíle se jihosúdánské území těšilo autonomii s tím, že šest let od podepsání smlouvy proběhne v Jižním Súdánu hlasování o nezávislosti. Poté, co v lednu 2011 přes 98 % voličů hlasovalo pro odtržení, vyhlásila jihosúdánská vláda 9. července 2011 samostatnost. Země se potýká s následky dlouhé občanské války, rovněž ale i s bojem protivládních povstalců a krvavými etnickými konflikty.

Kamerun

Kamerun je prezidentská republika v rovníkové Africe. Leží v Guinejském zálivu, mezi Nigérií, Čadem, Středoafrickou republikou, Republikou Kongo, Gabonem a Rovníkovou Guineou.

Název země pochází z označení Rio dos Camarões („řeka krevet“), které dal řece Wouri roku 1472 portugalský mořeplavec Fernão do Pó podle hojného výskytu korýšů druhu Lepidophthalmus turneranus.

Keňa

Keňská republika (svahilsky a anglicky Kenya [ˈkɛnjə, ˈkiːnjə]) je přímořský stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu. Sousedí na západě s Ugandou (933 km), od 9. července 2011 na severozápadě s Jižním Súdánem (232 km), na severu s Etiopií (861 km), na východě se Somálskem (682 km) a na jihu s Tanzanií (769 km). Keňa je známá svými národními parky v savaně a velkou vůlí lákat zahraniční turisty. Země je prezidentskou republikou. Keňa je pojmenována po nejvyšší hoře Mount Kenya, nacházející se uprostřed státu. Zákonodárným sborem země je Národní shromáždění.

Historie Keni sahá milióny let do minulosti. Ve velké příkopové propadlině na březích jezera Turkana byly objeveny některé z nejstarších ostatků lidí a jejich přímých předků z pliocénu a pleistocénu. Patří k nim zástupci druhů Australopithecus anamensis, Australopithecus afarensis, Kenyanthropus platyops, Homo habilis i Homo erectus.

Lesotho

Lesotho (dříve Basutsko), oficiální název Lesothské království je malý vnitrozemský stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“. Národní heslo Lesothanů zní Khotso, pula, nala, což znamená Mír, déšť, blahobyt.

Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci. Objevili se zde v 1. tisíciletí př. n. l. V 8. století Křováky vytlačily bantuské kmeny, patřili mezi ně Zulové, Matabeleové a Ngunové. V 19. století se zde objevil bojovný kmen Sothů.

Libye

Libye je stát v severní Africe u Středozemního moře. Jejími sousedy jsou Egypt, Súdán, Čad, Niger, Alžírsko a Tunisko. Jméno státu má původ ve starořeckém mýtu o Libyi. V roce 2011 zde proběhla občanská válka mezi stoupenci Kaddáfího džamáhíríje a povstalci zastupovanými Národní přechodnou radou a podporovanými NATO. Válka skončila vítězstvím povstalců.


Libérie

Libérie (oficiálně Liberijská republika) je stát v Africe, který se nachází na západním pobřeží kontinentu, jehož břehy omývá Atlantský oceán. Jeho sousedy jsou Guinea, Pobřeží slonoviny a Sierra Leone. Libérie má teplé rovníkové klima s největším množstvím dešťových srážek v létě spolu se silnými větry v suchém období. Zalidněné Pepřonosné pobřeží je tvořeno převážně mangrovovými lesy, zatímco vnitrozemí je zalesněno jen řídce a přechází v otevřenou rovinu se suššími pastvinami. Od roku 1989 byla Libérie svědkem dvou občanských válek, které vyhnaly ze svých domovů několik set tisíc obyvatel a zdevastovaly ekonomiku země.

Libérie – země svobody – byla založena v duchu boje proti bezpráví a útlaku. Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci Americké společnosti pro kolonizaci se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afroameričanů, kteří zde v roce 1847, v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát, v jehož čele stanul první prezident Joseph J. Roberts. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze Spojených států amerických. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá sociální stratifikace v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afroameričanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany USA sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, ale i rozevírání sociálních nůžek mezi Afroameričany a příslušníky místních kmenů.

Mauricius

Mauricius, respektive Mauricijská republika (francouzsky République de Maurice, anglicky Republic of Mauritius), je ostrovní stát v Indickém oceánu asi 900 km východně od Madagaskaru. Tvoří ho stejnojmenný ostrov vulkanického původu o rozloze 1 865 km² s pobřežím dlouhým 330 km, které je téměř kompletně obklopeno korálovým útesem, ostrov Rodrigues o rozloze 108 km² vzdálený 560 km severovýchodně od hlavního ostrova a několik menších ostrovů - skupina Cargados Carajos a ostrovy Agaléga, které jsou od ostrova Mauricia vzdáleny více než 1 000 km směrem na sever.

Podnebí ostrovů je ovlivňováno především severovýchodními pasáty, které přinášejí poměrně hodně srážek (kolem 1,000 mm ročně). Občas zemi postihne i tropický cyklon. Povrch ostrova Mauricia kdysi pokrývaly lesy, dnes jsou však již téměř úplně vykáceny. Pobřeží je lemováno korálovými útesy.

Namibie

Namibie, oficiálně Namibijská republika, je republika na západním pobřeží jižní Afriky. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824 292 km² a přes 2,2 miliónů obyvatel, což představuje nejmenší hustotu zalidnění v Africe (2,6 ob./km 2 ). Hlavním městem země je město Windhoek, kde žije kolem 320 tis. obyvatel. Namibie (dříve Německá jihozápadní Afrika) získala nezávislost v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí, a to od Jihoafrické republiky, která ji pod názvem Jihozápadní Afrika přechodně spravovala. Je jednou ze čtyř zemí světa, kde lze jít z jednoho bodu do tří jiných zemí, tzv. čtyřmezí.

Původními obyvateli území byli Damarové a Sanové. Na konci 15. století se na dnešním území Namibie vylodili Portugalci, ze severu přišly kmeny Ovambů, Hererů a Namů. Hererové s Namy a dalšími kmeny začali vést boje o půdu. Situaci vzájemných sporů využili Němci k obsazování země. V roce 1883 získal německý obchodník A. Lüderitz od Namů zátoku (dnes pojmenovanou) Lüderitz Bay. Angličané v té době již měli v držení Velrybí zátoku. Na zakoupeném území v okolí dnešního města Lüderitz (celkem 40 000 km 2 ) Němci v roce 1884 vyhlásili protektorát. V roce 1894 byl zlomen odboj Hotentotských kmenů a Němci začali s intenzívním osidlováním.

Nigérie

Nigérie, oficiálně Nigerijská federativní republika, je země v západní Africe. Má rozlohu 923 768 kilometrů čtverečních. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu.

S počtem obyvatel 190 milionů (2017) je nejlidnatější zemí Afriky (pětina všech obyvatel kontinentu) a sedmou nelidnatější zemí světa. Nigérie má třetí největší populaci mladých lidí na světě, po Indii a Číně (více než 90 milionů obyvatel mladších 18 let). Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos, dnes již více než dvacetimilionová megalopole.

Rwanda

Rwanda, oficiálně Rwandská republika je malý vnitrozemský stát ve Střední Africe. Sousedí s Ugandou (na severu), Tanzanií (na východě), Burundi (na jihu) a s Demokratickou republikou Kongo (na západě). Rozloha je 26 338 km 2 . Počet obyvatel je k červenci 2009 10 473 282. Drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství, buď ke katolické církvi nebo k protestantské. Jako úřední jazyk se používá angličtina. Rwandština a francouzština jsou další používané jazyky, v menší míře svahilština. Ve Rwandě žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. V minulosti byly mezi těmito dvěma etniky nesváry a spory. Od roku 2009 je Rwanda členem Commonwealthu.


Seychely

Seychelská republika, zkráceně Seychely (výslovnost [sejšely]), je stát na stejnojmenném souostroví v Indickém oceánu, východně od afrického kontinentu a severně od Madagaskaru.

Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech, rozesetých v několika skupinách na ploše zhruba 1100 krát 800 km severovýchodně od Madagaskaru. Ostrovy jsou dvojího druhu – vlastní Seychelské ostrovy nebo též Vnitřní ostrovy (Mahé, Praslin, La Digue, Silhouette aj.), ležící na severovýchodě státu, jsou tvořeny masivními žulovými skalisky, zatímco ostatek souostroví, souhrnně označovaný jako Vnější ostrovy, představují ploché korálové atoly (Amiranty, Coetivy, Providence, Farquhar a Aldabry). Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na Vnějších ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají vodní zdroje pitné vody, žijí pouze 2 % seychelského obyvatelstva.

Sierra Leone

Sierra Leone je přímořský stát v západní Africe, ležící při pobřeží Atlantského oceánu na západě a jihu. Pevninskou hranici má na jihovýchodě s Libérií (306 km) a na východě a severu s Guineou (652 km). Sierra Leona v překladu znamená „lví hory“.

Země dostala v roce 1460 portugalské jméno Serra do Leão podle tvaru pobřežních hor připomínajících lví zuby. Po roce 1500 se na mapách objevila španělská obnova názvu Sierra Leona.

Sjednocená arabská republika

Sjednocená arabská republika (SAR, arab. الجمهورية العربية المتحدة, al-Gumhūrīyah al-‘Arabīyah al-Muttaḥidah) byl název krátkodobého federativního státu zformovaného unií Egypta a Sýrie (Jemenské království připojení nerealizovalo) v roce 1958. Po vystoupení Sýrie z unie v roce 1961 si tento název ponechal Egypt až do roku 1971, kdy se přejmenoval na Egyptskou arabskou republiku.


Somálsko

Somálsko (somálsky Soomaaliya, arabsky الصومال – aṣ-Ṣūmāl; úředně Somálská federativní republika) je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.


Svatá Helena

Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha (anglicky Saint Helena, Ascension and Tristan da Cunha) je britské zámořské území v jižním Atlantiku. Až do 1. srpna 2009 se toto závislé území nazývalo podle hlavního ostrova pouze Svatá Helena. Sestává z ostrova Svatá Helena, severně od něj se nacházejícího ostrova Ascension a jižněji situovaného souostroví Tristan da Cunha. Nová ústava z roku 2009 udělila všem třem částem stejné postavení a zámořské území změnilo svůj název, ve kterém se nyní objevují názvy všech tří částí. Souhrnná plocha činí 420 km². Na ostrovech roce 2012 žilo přes 7 500 obyvatel, převážně mulatů a černochů (potomci afrických otroků).


Svazijsko

Svazijsko je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Mosambik a Jihoafrická republika.

Jde o jednu z posledních absolutních monarchií. Král Mswati III. má údajně osobní majetek v hodnotě kolem 200 milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), zatímco 70 procent obyvatel země žije podle odhadů OSN pod hranicí bídy.

Súdán

Súdán, oficiálně Republika Súdán (Džumhúrijat as-Súdan), je stát na severovýchodě Afriky, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; Jižním Súdánem na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.

V Súdánu žije 40 milionů lidí (k roku 2018) a zaujímá celkovou rozlohu 2 505 810 kilometrů čtverečních. Do 9. července 2011, kdy se osamostatnil Jižní Súdán, byl největším státem kontinentu, nyní je třetí za Alžírskem a Demokratickou republikou Kongo.

Tanzanie

Tanzanie je stát na východním pobřeží střední Afriky. Vznikla v roce 1964 sloučením dvou původně nezávislých států Tanganiky, ležící u stejnojmenného jezera, a Zanzibaru. Na severovýchodě s ní sousedí Keňa, na severu Uganda, na severozápadě Rwanda a Burundi, na západě Demokratická republika Kongo, na jihozápadě Zambie a Malawi a na jihu Mosambik.

V letech 1885–1919 bylo území německou kolonií pod názvem Německá východní Afrika. Dřívější oficiální anglický název země byl United Republic of Tanganyika and Zanzibar. Ten se později změnil na United Republic of Tanzania. Název Tanzanie je odvozen z názvů obou zakladatelských států. Ty se sloučily v šedesátých letech po získání nezávislosti na Velké Británii.

Uganda

Uganda je prezidentská republika, nacházející se ve východní Africe, která hraničí s Keňou na východě, s Jižním Súdánem na severu, s Demokratickou republikou Kongo na západě, se Rwandou na jihozápadě a s Tanzanií na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část Viktoriina jezera, kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 241 548 km² a žije zde 40 milionů lidí (2017); patří mezi nejhustěji zalidněné země Afriky a počet obyvatel nadále rychle roste. Název země je odvozen z názvu tradičního království Buganda, jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města Kampaly.

O dějinách Ugandy před příchodem Arabů a Evropanů v polovině 19. století se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př.n.l.

Zambie

Zambijská republika je vnitrozemský stát jižní Afriky. Leží kolem 14. stupně jižní šířky a 30. stupně východní délky. Jejími sousedy jsou Demokratická republika Kongo, Tanzanie, Malawi, Mosambik, Zimbabwe, Botswana, Namibie a Angola. Se svou rozlohou 752 614 km 2 je téměř desetkrát větší než Česko.


Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy

Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy jsou britská zámořská území v Jižním Atlantském oceánu. Do roku 1985 byly dependencí Falklandských ostrovů. Toto souostroví se skládá z odloučených nehostinných ostrovů Jižní Georgie a skupiny menších ostrovů známých jako Jižní Sandwichovy ostrovy. Na ostrovech nežijí žádní stálí obyvatelé, pouze vládní úředníci s rodinami v hlavním městě King Edward Point, pracovníci muzea poblíž Grytvikenu a vědci a podpůrný personál britského polárního výzkumu na vědecké základně na Ptačím ostrově.

Území Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů si nárokuje Argentina. Spor vyvrcholil v argentinsko-britské válce (léto 1982), kdy bylo nárokované území okupováno Argentinou.

Bahrajn

Bahrajn, oficiálním názvem Bahrajnské království (, Mamlákat al-Bahrajn), je ostrovní stát v jižní části Perského zálivu, vůbec nejmenší stát v této oblasti. Nejbližšími sousedy jsou na západě Saúdská Arábie a na jihovýchodě Katar. S pevninou (Saúdskou Arábií) je Bahrajn spojen 25 km dlouhou Cestou krále Fahda. Stát se skládá z hlavního stejnojmenného ostrova a dalších 32 menších ostrovů, včetně přilehlého mořského území.

V letech 1973–75 a opět od r. 2002 je země konstituční monarchií; od téhož roku zajišťuje nová ústava politická práva i ženám. Hospodářsky Bahrajn závisí na těžbě a zpracování ropy, finančnictví a lovu perel.

Bangladéš

Bangladéš, oficiálním názvem Bangladéšská lidová republika, je stát v jižní Asii v historickém Bengálsku, po němž nese název. Přestože se můžeme setkat s tím, že je o Bangladéši hovořeno v ženském rodě, podle Ústavu pro jazyk český je jediné přípustné skloňování podle mužského rodu. Jeho sousedy jsou Indie a Myanmar (Barma). Hlavním městem je Dháka. S počtem obyvatel 158 milionů se tato chudá rozvojová země řadí k nejlidnatějším státům světa. Oficiálním jazykem je bengálština. Většina obyvatel vyznává islám.

Bangladéš znamená „bengálská země“ či „Bengálsko“. Od 2. století př. n. l. tvořil součást Maurjovské říše. Později byl součástí Indie. Od 13. století se zemí velice rychle šíří islám. Roku 1760 se stalo Bengálsko britskou kolonií, ve které vládli hinduističtí vládci. To zvyšovalo napětí mezi muslimy a hinduisty v zemi. V roce 1905 bylo Bengálsko rozděleno na západní hinduistickou a východní muslimskou část. Rozdělení se setkalo s odporem, a tak bylo Bengálsko v roce 1915 opět sjednoceno.

Britské indickooceánské území

Britské indickooceánské území (anglicky British Indian Ocean Territory) je britské zámořské území.

Je to skupina ostrovů na západě Indického oceánu, vzdálená asi 2000 km od ostrova Mauricius, přibližně na půlce cesty mezi Afrikou a Indonésií. Skupinu tvoří celkem 6 atolů Čagoských ostrovů s 56 ostrovy. Největší a nejjižnější je ostrov Diego García, na kterém leží strategická britsko-americká vojenská základna. Kromě vojáků jsou ostrovy neobydlené.

Brunej

Brunej (oficiálně Brunej Darussalam, malajsky: Negara Brunei Darussalam, anglicky: Brunei Darussalam), jedna z bohatých ropných zemí, se rozkládá na ostrově Borneo, v jihovýchodní Asii. Kromě pobřeží Jihočínského moře sousedí pouze s Malajsií.

Brunej je jedním z členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Podle sultánova nařízení se ve státě nemusejí platit daně a obyvatelé mají zdarma zdravotnictví a školství.

Filipíny

Filipíny, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii, jehož hlavním městem je Manila. Rozkládají se na 7641 ostrovech v západním Tichém oceánu. S žádným státem nesdílejí pozemní hranici. Mořské úžiny je dělí od Tchaj-wanu na severu, od Malajsie (Sabah) na jihozápadě a Indonésie (Sulawesi) na jihu.

Filipíny jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě se 104 miliony obyvateli (2017). Filipínská ekonomika je 47. největší na světě a její hrubý domácí produkt (HDP) činil v roce 2017 nominálně 313 miliard amerických dolarů. . Dle posledních analýz mají Filipíny do roku 2050 přeskočit celou řadu vyspělých zemí včetně ČR a posunout se na 16. místo ve velikosti ekonomiky. Odhaduje se, že mimo Filipíny žije po celém světě na 11 milionů Filipínců.

Hongkong

Hongkong (, kantonsky Hèung-gáwng, doslova Voňavý přístav) je region ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong (, anglicky Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China) a patří mezi zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky. Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu.

Hongkong byl osídlen již od neolitu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Portugalci poté zřídili obchodní stanici v sousedním Macau.

Indie

Indie, oficiálním názvem Indická republika ( Republic of India; भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým, demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí.

Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí.

Indonésie

Indonésie je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Státním zřízením země je republika s voleným prezidentem a parlamentem. Hlavním městem Indonésie je Jakarta. Na pevnině hraničí Indonésie s Papuou Novou Guineou, Východním Timorem a Malajsií. Na moři sousedí se Singapurem, Filipínami, Austrálií, Palau, Thajskem a indickým územím Andamany a Nikobary.

Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království Šrívidžaja obchodovalo s Čínou a Indií. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a hinduistická a buddhistická království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její přírodní bohatství. Muslimští obchodníci přinesli islám a evropští kolonialisté spolu v době zámořských objevů bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na Molukách. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost. Turbulentní moderní historie země byla ovlivněna přírodními katastrofami, korupcí, separatismem, demokratizací a obdobími prudkých ekonomických změn.

Izrael

Izrael (, Jisra'el; : , Isrá'íl), oficiálně Stát Izrael (hebrejsky , ; arabsky , Daulat Isrá'íl), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře. Na severu sousedí s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií, na východě s Jordánskem a na jihozápadě s Egyptem. K Izraeli přiléhá i Západní břeh Jordánu (Judea a Samaří) a Pásmo Gazy, tj. území částečně spravovaná Palestinskou autonomií – tato území jsou Izraelem okupována od šestidenní války v roce 1967. Izrael je se svou populací 8,3 milionu obyvatel (2017), z níž většinu (75,4 %) tvoří Židé, jediným židovským státem na světě. Je rovněž domovem izraelských Arabů (20,6 % obyvatelstva), křesťanů, Drúzů a Samaritánů, stejně jako několika dalších náboženských a etnických menšin.

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.

Jižní Korea

Jižní Korea, úředním názvem Korejská republika, je stát ve východní Asii, zaujímající jižní polovinu Korejského poloostrova. Jeho sousedem je Severní Korea. Počet obyvatel v roce 2013 přesahuje 51,25 (2016) milionů. Největším a zároveň hlavním městem je Soul. Úředním jazykem je korejština. V korejštině zní celý název Tehan minguk (대한민국 Republika velkého národa Han), ve zkrácené podobě Hanguk (한국 Země Han – jihokorejský společný název pro Severní a Jižní Koreu) nebo Namhan (남한 – Jižní Korea).

Jižní Korea je zřízením prezidentská republika s demokratickou formou vlády. Ačkoli po korejské válce patřila mezi nejchudší státy světa, od té doby její ekonomika zaznamenala rapidní růst a zařadila se mezi asijské tygry. Dnes je Jižní Korea plně vyspělým státem s ekonomikou světového významu a 11. nejvyšším HDP na světě.

Jordánsko

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie.

Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno území dnešního Jordánska v letech 1921–1946, kdy podléhalo jako mandátní území Britům.

Khmerská republika

Khmerská republika byl název pro státní útvar v dnešní Kambodži v letech 1970–1975.

V roce 1970 premiér Lon Nol provedl státní převrat a svrhl krále Norodoma Sihanouka. Vyhlásil republiku a byl de facto vazalem USA. V zemi ovšem vypukla občanská válka, rozpoutaná komunistickými Rudými Khméry v čele s Pol Potem. Po skončení Vietnamské války se Američané stáhli a Lon Nol přišel o spojence. Vietnamská armáda, která měla během války v Kambodži své základny, odešla a Rudí Khmérové získávali moc nad zemi. V roce 1975 Lon Nol uprchl do USA a Rudí Khmérové se zmocnili vlády a vyhlásili Demokratickou Kampučiu.

Kokosové ostrovy

Kokosové ostrovy (též Keelingovy ostrovy) tvoří dva atoly a 27 korálových ostrovů. Nachází se v Indickém oceánu 1100 km jihozápadně od Sumatry, 2200 km severozápadně od Austrálie a 2600 km jihovýchodně od Srí Lanky. Ostrovy jsou integrální součástí Australského společenství, tektonicky však patří k asijskému kontinentu.

Ostrovy byly objeveny v roce 1609 britským kapitánem Williamem Keelingem, neobydlené zůstaly až do 19. století, kdy je získala skotská rodina Clunies-Ross. V roce 1955 byly ostrovy přeneseny pod australskou správu, v roce 1978 je Austrálie od Clunies-Rossů odkoupila. V roce 1984 se obyvatelé ostrovů v referendu rozhodli pro plnou integraci s Austrálií.

Kuvajt

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Failaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Území dnešního Kuvajtu bylo lidmi osídleno již tisíce let př.n.l. V 18.století začínají přicházet osadníci z Arabského poloostrova a vlády se ujímá jedna z příchozích rodin – Sabahové. Hospodářství té doby bylo založeno na lovu perel a obchodu s dalekými zeměmi.

Laos

Laos, oficiálně Laoská lidově demokratická republika, je vnitrozemský stát v jihovýchodní Asii na poloostrově Zadní Indie. Jeho sousedy jsou Vietnam, Kambodža, Thajsko, Myanmar a Čína. Většina obyvatel Laosu náleží k etnické skupině Lao, kromě ní zde ale žije snad až 120 národnostních menšin. Laos je socialistický stát s vedoucí úlohou jedné strany.

V Laoštině je stát nazýván Muang Lao (ເມືອງລາວ) nebo Pathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“. Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království do Francouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (ve francouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).

Libanon

Libanon (arabsky لبنان, Lubnán), oficiálním názvem Libanonská republika (arabsky الجمهورية البنانية, al-džumhúríja al-Lubnáníja) je stát (a stejnojmenné pohoří) na Blízkém Východě, při východním pobřeží Středozemního moře. Hraničí na východě se Sýrií, na jihu s Izraelem.


Malajsie

Malajsie je federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na jihu Malajského poloostrova, na severu ostrova Borneo a dalších malých ostrovech. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.

Malajsie má svůj původ v malajských královstvích, která se v 18. století stala součástí Britského impéria. Nezávislosti dosáhla Malaja 31. srpna 1957, roku 1963 se sjednotila se Severním Borneem, Singapurem a Sarawakem jako Malajsie, Singapur se po dvou letech oddělil. Nyní je Malajsie volenou rotační federativní konstituční monarchií sestávající ze třinácti států (monarchií i republik) a tří teritorií pod správou federace. Státní zřízení má velice blízké britskému Westminsterskému parlamentárnímu systému a právní systém je založen na obecném právu (Angloamerické právo). Je zde ale dvojí soudnictví, malajsijští muslimové podléhají právu šaría. Malajsijského krále volí devět dědičných monarchů členských států podle rotačního principu mezi sebou. Má pětileté funkční období a jeho pravomoci jsou převážně ceremoniální.

Maledivy

Maledivy (Maledivská republika), ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu, tvoří stejnojmenné souostroví – řetězec devatenácti korálových atolů, který začíná 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhne se v délce zhruba 800 km severojižním směrem. Celkově se Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž je zhruba 200 obydlených. Tento nejplošší a nejníže položený stát světa (žádné místo se nenachází více než 2,5 m nad hladinou oceánu) patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Maledivy tvoří řetěz devatenácti korálových ostrovů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky. Rozprostírají se severojižním směrem ve vzdálenosti 871 km poblíž 73° východní délky, zhruba mezi rovníkem a osmým stupněm severní šířky. Od indických Lakadiv je dělí průliv Osmého stupně.

Nepál

Nepál (nepálsky: नेपाल ), oficiálně Federativní demokratická republika Nepál, je vnitrozemský stát v Jižní Asii ve střední části Himálaje. Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a na jihu, východě i západě s Indií. Má rozlohu 147 181 km² a 31 551 305 (červenec 2015) obyvatel. Hlavním a největším městem je Káthmándú. Nejvyšší horou Nepálu je Mount Everest, který je zároveň nejvyšší horou světa. Úředním jazykem je nepálština a převažujícím náboženstvím hinduismus.

28. května 2008 byla země prohlášena federativní republikou, k faktické změně ve federaci však dosud nedošlo.

Omán

Omán, oficiálně Sultanát Omán (:, ) je arabský stát v jihozápadní Asii, přesněji v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty (délka hranice 410 kilometrů), na jihozápadě s Jemenem (288 kilometrů) a na západě se Saúdskou Arábií (676 kilometrů). Celková rozloha země je 309 500 km². Součástí Ománu jsou též exklávy Madha a Musandam. Ty byly součástí neshod mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty, nicméně v roce 2003 oba státy údajně ratifikovaly a podepsaly smlouvu o konečném ustanovení společných hranic. Podrobnosti ohledně dohody ovšem nebyly doposud zveřejněny.

V zemi žijí přibližně tři miliony obyvatel. Početně nejzastoupenějším etnikem jsou Arabové, následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) a Srí Lanky a též Afriky. Valná většina obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanější náboženství mimo islámu je hinduismus. Mezi dorozumívací jazyky patří úřední arabština a hojně používaná angličtina.

Pákistán

Pákistán (oficiálním názvem Pákistánská islámská republika ) je federativní republika ležící v jižní Asii. Hlavní město je Islámábád. Na jihovýchodě hraničí s Indií, na severovýchodě s Čínou, na severozápadě s Afghánistánem, na jihozápadě s Íránem. Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě. Vlastní jaderné zbraně a do roku 2007 byl členskou zemí Commonwealthu a OIC. Největším tamním přístavem je Karáčí, které bylo až do roku 1960 hlavním městem.

Označení tehdejší severozápadní části britské Indie obývané muslimským obyvatelstvem jako Pákistán bylo vytvořeno v roce 1933 Choudharym Rahmatem Alim, muslimským aktivistou. Jedná se o akronym Pakstan z počátečních slov tehdejších provincií, které zahrnovaly pozdější Pákistán. Paňdžáb, Afghánská provincie, Kašmír, Sindh a Balúčistán. Písmeno „i“ bylo přidáno pro usnadnění výslovnosti.

Singapur

Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova. Počet obyvatel se blíží pěti a půl milionům (v roce 2000 byl 4 117 700). Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Jeho název je odvozen ze sanskrtu a v překladu znamená Lví město.

Singapur založil v roce 1819 Sir Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti. V roce 1867 se stal britskou korunní kolonií jako součást Průlivových osad. Přístav je velice strategické místo a Britové zde udržovali početnou vojenskou posádku. I přesto byl přístav dobyt během druhé světové války Japonci. Na konci války s blížící se porážkou Japonska získali přístav opět Britové. Singapur byl přijat do Malajské federace roku 1963, ale roku 1965 z ní byl kvůli závažným neshodám vyloučen a zůstal dodnes nezávislou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který má 81 členů.

Spojené arabské emiráty

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.

Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Dhabí). Podnebí je tropické a suché. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře.

Srí Lanka

Srí Lanka, správně Šrí Lanka , oficiálně Srílanská demokratická socialistická republika, nebo Šrílanská demokratická socialistická republika je ostrovní stát v jihovýchodní Asii, nacházející se v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu. Od Indie je ostrov oddělen Palkovou úžinou, přes niž se táhne řetěz korálových útesů zvaný Adamův most; na východě se nachází Bengálský záliv, na jihu Indický oceán. Největším městem je Kolombo (též Colombo). Hlavním městem je Šrí Džajavardanapura Kotte (Sri Jayawardenapura nebo také jen Kotte), které je předměstím Kolomba. Mezi další významná města patří Dehivala, Moratuva, Kandy, Jápané a Trinkunámalé.

V dávných dobách byl ostrov znám pod různými jmény. Starořečtí zeměpisci mu říkali Taprobané, Arabové ho označovali jako Serendib. Portugalci, kteří sem připluli v roce 1505, ho zanesli na mapu jako Ceilão, z čehož vzniklo pozdější anglické Ceylon a české Cejlon.

Sýrie

Sýrie, oficiálním názvem Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, Al-džumhúríja al-`Arabíja as-Súríja), je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty. Hlavní město je Damašek. Zemí protéká řeka Eufrat a částečně i hraniční Tigris. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s Tureckem (822 km), na východě s Irákem (605 km), na jihu s Jordánskem (375 km). S Izraelem (76 km) pak sousedí na jihozápadě a s Libanonem (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá Středozemní moře. Dle odhadů z roku 2010 zde žije 22,5 milionu obyvatel. Velkou část obyvatelstva představují sunnité, existuje zde ale i významná ší'itská menšina, především alavitů, jejichž příslušníci mají v rámci státu dominantní postavení. Nacházejí se zde také různé křesťanské církve a malé židovské komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů arabského původu, existuje zde také významná menšina Kurdů.

Moderní syrský stát byl ustanoven jako francouzské mandátní území, které roku 1946 dosáhlo nezávislosti jako parlamentní republika. Po vyhlášení nezávislosti následovalo několik vojenských převratů. V letech 1962 až 2011 platil v Sýrii výjimečný stav, který pozastavoval platnost občanských práv syrských občanů, tento systém byl označen jako nedemokratický. V letech 1971 až 2000 byl prezidentem Sýrie Háfiz al-Asad, po jeho smrti se prezidentem stal jeho syn Bašár al-Asad, oba jsou představitelé strany Baas, která si od vojenského převratu v roce 1963 udržuje dominantní postavení v zemi. Od března 2011 je Sýrie zmítána občanskou válkou mezi vládou Bašára Asada, rebely, kurdskými milicemi a Islámským státem.

Thajsko

Thajské království, zkráceně Thajsko, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep (กรุงเทพมหานคร). Země leží na poloostrově Zadní Indie. S rozlohou 513 120 kilometrů čtverečních a 68 miliony obyvatel je Thajsko 50. největší zemí světa a 21. nejlidnatější.

Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem Siam (สยาม), které bylo oficiálním názvem státu do 11. května 1939 a znovu v letech 1945 až 1949. Etnonymum Thai (ไทย) v thajštině původně znamenalo „svobodný“.

Vietnam

Vietnam (správná výslovnost je v češtině dvojslabičně [vjetnam], nikoli trojslabičně [vyjetnam] ; ), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika ( Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátá nejlidnatější v Asii. Hlavním městem je Hanoj. Oficiálním jazykem je vietnamština. V letech 111 př. n. l. až do roku 939 bylo území Vietnamu součástí Čínského impéria. První nezávislý vietnamský stát vznikl v roce 939, po vietnamském vítězství v bitvě u řeky Bạch Ťằng. Vietnamské císařství si poté udrželo suverenitu až do francouzské kolonizace v polovině 19. století, následované japonskou okupací ve 40. letech 20. století. Po jejím konci, 2. září 1945, prezident Ho Či Min vyhlásil vietnamskou nezávislost. S tím se koloniální Francie odmítla smířit a došlo k indočínské válce, v níž byli Francouzi poraženi (rozhodná bitva u Điện Biên Phủ proběhla v roce 1954). Poté byl Vietnam rozdělen na dva státy, severní, komunistický (Vietnamská demokratická republika) a jižní, protikomunistický (Vietnamská republika). Jejich konflikt vedl k vietnamské válce, s přímou účastí Spojených států na straně jižního Vietnamu v letech 1965 až 1973. Válka skončila vítězstvím severního Vietnamu v roce 1975. Vietnam byl poté sjednocen pod komunistickou vládou. V roce 1986 zahájila Komunistická strana Vietnamu řadu ekonomických a politických reforem, které umožnily rozvoj soukromého podnikání a integraci do světové ekonomiky. Od roku 2000 je vietnamská míra ekonomického růstu jednou z nejvyšších na světě. V roce 2007 se Vietnam stal členem Světové obchodní organizace. Je též členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).


Vánoční ostrov

Vánoční ostrov (Christmas Island, Territory of Christmas Island) je zámořským územím Austrálie bez vlastní vlády (od roku 1984 je součástí australského Severního teritoria). Nachází se v Indickém oceánu, 2360 km severozápadně od Perthu v Západní Austrálii a 500 km jižně od Jakarty v Indonésii.

Přibližně 2000 obyvatel žije kromě hlavního města Flying Fish Cove (nebo také The Settlement) v dalších čtyřech městech (Silver City, Kampong, Poon Saan, a Drumsite).

Dánsko

Dánsko (dánsky Danmark) je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Grónsko (největší ostrov na světě) a Faerské ostrovy, jež leží v Atlantickém oceánu, disponují autonomií, nejsou členy Evropské unie a každý z nich deleguje dva zástupce do parlamentu (Folketingu). Pro vztah kontinentálního Dánska a obou autonomních území je používán polooficiální termín Rigsfællesskabet.

Dánsko bez autonomních území má rozlohu 42 924 kilometrů čtverečních (tato rozloha se však v čase mírně mění, kvůli erozi pobřeží), s nimi 2 210 579 kilometrů čtverečních. Je nejjižnější ze severských zemí, neleží na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a více než čtyřmi stovkami dalších menších ostrovů. Po celém území má nízkou nadmořskou výšku a je velmi rovinaté.

Gibraltar

Gibraltar (původ slova z arabského جبل طارق – Džabal at-Tárik, Tárikova hora, často přezdívaný – „skála“) je zámořské území (dříve korunní kolonie) Spojeného království. Nachází se na jihu Pyrenejského poloostrova. Tato strategická poloha umožňuje kontrolovat Gibraltarskou úžinu, tj. spojení mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Španělsko bylo nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla.

Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem je dlouhá 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, kromě sběru dešťové vody se dnes k jejímu získání využívá reverzní osmóza. Hustota osídlení činí přes 4200 obyvatel na km². Prostor na Gibraltaru je tak velmi omezen, že jediná pevninská silnice na Gibraltar kříží dráhu mezinárodního letiště. Tato unikátní křižovatka je řízena běžnými semafory. Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přehnané péče jsou opice vůči lidem značně drzé.

Guernsey

Guernsey je druhý největší z Normanských ostrovů (Channel Islands). Leží v Lamanšském průlivu mezi pobřežím Francie a Británie.

Ostrov Guernsey má rozlohu 78 km2 a 65 228 obyvatel, administrativně se člení na 10 farností (parishes). Hlavním městem je Saint Peter Port se 16 300 obyvateli.

Irsko

Irsko je ostrov v Atlantském oceánu na severozápadě Evropy. Je rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů a po Velké Británii a Islandu třetím největším ostrovem Evropy. Má zhruba 5,7 milionu obyvatel. Větší část ostrova (pět šestin) zaujímá Irská republika, zbylá šestina je coby Severní Irsko součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Irsku se také říká Smaragdový či Zelený ostrov. Latinské pojmenování pro Irsko je Hibernia.

Island

Island je stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu. Žije zde přes 350 000 lidí, jeho rozloha je 103 125 km², což z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. V jeho aglomeraci žijí dvě třetiny islandské populace. Ostrov je vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí se nacházejí lávová pole, pohoří, ledovce. Břehy ostrova jsou omývány Golfským proudem, který významně ovlivňuje zdejší klima.

Island se nachází těsně pod polárním kruhem. Je vzdálen 810 km od Skotska, 970 km od Norska a 287 km od Grónska.

Jersey

Jersey (jerseysky: Jèrri) je největší a nejjižnější ostrov Normanských ostrovů (Channel Islands). Leží v Lamanšském průlivu mezi pobřežím Británie a Francie, v blízkosti pobřeží Normandie. Z Normanských ostrovů je druhý nejbližší Francii, po ostrovu Alderney.

Ostrov Jersey spolu s okolními ostrůvky, oficiálně Rychtářství Jersey (anglicky: Bailiwick of Jersey; francouzsky: Bailliage de Jersey; jerseysky: Bailliage dé Jèrri), je závislé území britské koruny. Ostrov Jersey byl součástí Normandského vévodství, jehož vévodové se stali od roku 1066 i anglickými králi. Poté, co angličtí králové ve 13. století Normandii ztratili a titul vévody byl přenechán Francii, zůstaly Jersey a jiné Normanské ostrovy ve svazku zemí anglické koruny.

Kypr

Kypr (, Kýpros; ), oficiálním názvem Kyperská republika ( , Kypriakī́ Dīmokratía; ), je euroasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta. Jde o třetí největší ostrov ve Středozemním moři a významnou turistickou destinaci. Kypr byl zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí. Od 1. května 2004 je členem Evropské unie, 1. ledna 2008 se připojil k eurozóně.

Současná Kyperská republika vznikla v roce 1960. Kypr byl osídlen z Mykén ve 2. tisíciletí př. n. l. Od té doby byl navázán na vývoj na Peloponésu a po rozvinutí starořecké civilizace k ní volně přináležel. Dobyli ho postupně Asyřané, Egypťané, Peršané, Makedonská říše, ptolemaiovský Egypt, západořímská i východořímská (byzantská) říše, několik arabských chalífátů, francouzská dynastie Lusignanů, Benátská republika, načež následovala více než tři staletí osmanské nadvlády (1571 až 1878). V roce 1878 byl Kypr byl předán pod britskou správu na základě tzv. Kyperské konvence (tajná dohoda mezi Brity a Osmany), v roce 1914 byl k Británii oficiálně připojen. Když se britská koloniální moc ve 2. polovině 20. století začala drolit, začali turečtí Kypřané (již v 50. letech tvořili asi 18 % populace) usilovat o připojení k Turecku, zatímco řečtí politici žádali sjednocení s Řeckem. Vlády Řecka i Turecka tyto tendence podporovaly. V návaznosti na rozpoutané nepokoje Británie Kypru v roce 1960 udělila nezávislost. 15. července 1974 se ujali moci řečtí nacionalisté a ve spolupráci s řeckou vojenskou juntou plánovali připojit Kypr k Řecku. Turecko reagovalo 20. července vojenskou invazí na severní Kypr. V následujícím období bylo přesunuto 150 000 kyperských Řeků ze severu na jih a 50 000 kyperských Turků z jihu na sever. V roce 1983 turečtí Kypřané vyhlásili jednostranně samostatný stát, Severokyperskou tureckou republiku. Jediný, kdo ho kdy uznal, však bylo Turecko. Situace zůstává předmětem trvalých sporů. Kyperská republika má de iure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami s výjimkou vojenských základen Akrotíri a Dekéleia patřících Spojenému království. De facto je pod správou Kyperské republiky kolem 59 % ostrova, 36 % plochy ostrova ovládají Turci, další 4 % jednotky OSN.

Malta

Malta, oficiálně Maltská republika (maltsky Repubblika ta’ Malta, anglicky Republic of Malta), je vyspělá, hustě obydlená ostrovní země ve Středozemním moři. Jde o nejmenší členskou zemi Evropské unie.

Strategická poloha Malty ve Středozemním moři z ní udělala důležitý obchodní uzel. V průběhu dějin byla ovládaná Féničany, Kartágem, Římem, Byzantskou říší, Francouzi a Spojeným královstvím. Nezávislost od Velké Británie získala v roce 1964, stále je však členem Commonwealthu. Členským státem EU se stala v roce 2004.

Man

Ostrov Man (také Mann, v manštině Mannin) leží v Irském moři mezi Anglií, Skotskem, Irskem a Walesem. Má rozměry asi 48×16 km a jeho rozloha činí 572 km 2.

Man je samosprávným britským korunním závislým územím (British Crown Dependency) Ostrov Man . Toto území není integrální součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Jeho správním střediskem je město Douglas.

Monako

Monako, úředně Monacké knížectví ( Principauté de Monaco nebo Monaco) je městský stát ležící na středomořském pobřeží francouzské riviery – Azurového pobřeží. Monako má rozlohu 2,02 km 2 s počtem obyvatel 37 800. Je to nejmenší stát západní Evropy. Jde o druhý nejmenší stát na světě (po Vatikánu) a současně zemi s druhou největší hustotou osídlení (19 009 obyvatel na km²). Jeho jediným sousedem je Francie. Pevninská hranice činí 4,4 km a hranice s pobřežím je dlouhá 4,1 km. Nejlidnatější a nejslavnější čtvrtí tohoto městského státu je Monte Carlo. Monako je díky svým daňovým zákonům oblíbené mezi bohatými lidmi, ale často ho vyhledávají i turisté. Patří k hlavním ekonomickým mocnostem ve Středomoří. V roce 2014 tvořili milionáři 30 % populace, což je více než v Ženevě nebo Curychu. Stát nemá daň z příjmu a i jiné daně jsou nízké, často je Monako označované za daňový ráj. Stát je konstituční monarchií. Kníže (v současnosti Albert II.) má nicméně značný politický vliv, nesouměřitelný s jinými konstitučními monarchiemi. Rod Grimaldiů vládne v Monaku již od roku 1297. Úředním jazykem je francouzština, významnou roli hraje ale i jazyk monégasque a italština, neboť Itálie je blízkou, byť nikoli sousední zemí. Monako je členem Mezinárodní organizace frankofonie. Nezávislost na Francii Monako získalo roku 1861. Francie dnes zajišťuje jen vojenskou ochranu státu, jinak je zahraniční politika Monaka samostatná (byť vlastní hlas v OSN získalo až v roce 1993). K největším společenským událostem v zemi patří každoročně závod Formule 1, Grand Prix Monaka. Jde o jediný závod seriálu Formule 1, který se jezdí ve městě a nikoli na specializovaném okruhu. Místní fotbalový klub AS Monako, který hraje francouzskou ligu, sehrává roli neformální státní reprezentace (kterou jinak Monako v žádném sportu nemá). Monako není členem Evropské unie, ale podílí se na řadě eurounijních politik (např. celní unie) a užívá také jako svou měnu euro.

V 5. století př. n. l. byla na území dnešního Monaka založena fénická obchodní stanice, kterou Římané nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus. V 6. století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Roku 1162 obdrželi janovští kupci v Monaku právo skladu. Na konci 13. století padla monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldieho, poté, co (podle legendy) využil lsti, žádaje o vstup do pevnosti v rouše františkánského mnicha. Monako Grimaldiovci definitivně ovládli v roce 1419, od 15. století převážně pod francouzskou ochranou (vláda tohoto rodu, s výjimkou několika kratších období, pokračuje dodnes). V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresu dohodnuto, že nadále bude Monako pod protektorátem Sardinie. V revolučním roce 1848 přišlo Monako o 95 % svého území, když dvě monacká města Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost a oddělila se od něj. Zbývající část Monaka získala svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva. Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848 znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv. Monacký kníže Karel III. Monacký se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem. Skutečný rozkvět pak přišel se založením čtvrti Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií. Od roku 1949 do roku 2005 vládl kníže Rainier III., který liberalizoval ústavu a posílil práva Národní rady. Po jeho smrti vládne jeho syn Albert II. V letech 1963 až 1993 byla nejsilnější stranou Národní a demokratická unie (UND), od roku 1993 má absolutní většinu Campora. V témže roce se Monako stalo členem OSN.

Spojené království

Spojené království úředním názvem Spojené království Velké Británie a Severního Irska (nesprávně také jen Velká Británie, ), je ostrovní stát přiléhající k západu kontinentální Evropy. Geograficky zahrnuje ostrov Velká Británie a severovýchodní část ostrova Irsko, na kterém hraničí s Irskem. V letech 1801–1927 se tento stát nazýval Spojené království Velké Británie a Irska, protože zahrnoval celý ostrov Irsko.

Je ohraničeno jednak hranicí s Irskem a jednak Atlantským oceánem, resp. jeho lokálními částmi, tedy Severním mořem, Lamanšským průlivem, Keltským mořem, Průlivem svatého Jiří a Irským mořem. S kontinentální Evropou je spojeno Eurotunelem.

Řecko

Řecko ( [eˈlaða] nebo Ελλάς [eˈlas]), oficiálně Řecká republika (Ελληνική Δημοκρατία), je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova. Rozkládá se jak na evropské pevnině, tak na četných ostrovech v Egejském, Krétském, Thráckém, Středozemním a Jónském moři. Jeho sousedy na pevnině jsou Albánie, Severní Makedonie, Bulharsko a Turecko. Hlavním městem jsou Athény. Úředním jazykem je řečtina.

Názvy řeckého národa a jeho země ve většině jazyků včetně češtiny vycházejí z některého z následujících tří zdrojů. První a nejčastější varianta, k níž patří české Řecko a např. také anglické Greece, francouzské Grèce i německé Griechenland, pochází z latinského výrazu Graeci, který byl podle Aristotela starověkým názvem Řeků. Druhá varianta, která se vyskytuje např. v tádžičtině a uzbečtině, vychází z názvu území Iónie (řecky Iónía). Třetí podobou, kterou používají i sami Řekové, je Héllas podle mýtické Heleny. Gruzínsky se Řekům říká Berdzeni podle gruzínského slova „brdzeni“, což znamená „moudrý“.

Americké Panenské ostrovy

Americké Panenské ostrovy je souostroví v Malých Antilách v Karibském moři, které je nezačleněným územím Spojených států amerických. Souostroví je geograficky součástí Panenských ostrovů. Americké Panenské ostrovy tvoří tři hlavní ostrovy: Svatý Tomáš (83 km²), Svatý Jan (52 km²), Svatý Kříž (218 km²) a přibližně 50 menších ostrovů se subtropickým podnebím. Je to jediné místo ve Spojených státech, kde se jezdí vlevo.

Panenské ostrovy byly původně osídleny Ciboneji, Kariby a Arawaky. Ostrovy byly pojmenovány Kryštofem Kolumbem na jeho druhé cestě v roce na Sv. Uršulu. Více než 300 let byly ostrovy v područí evropských mocností, Španělska, Británie, Nizozemska, Francie, Maltézských rytířů a Dánska, nejdéle však byly pod správou Dánska jako Dánská Západní Indie.

Anguilla

Anguilla je zámořské území Velké Británie s autonomní správou.

Anguilla je korálový a vápencový ostrov v souostroví Malých Antil, který má rozlohu 91 km². Situován je přibližně 250 kilometrů východně od Portorika. Pojmenování ostrova pochází od legendárního mořeplavce Kryštofa Kolumba v roce 1493, který jej nazval pravděpodobně pro jeho dlouhý a útlý tvar podle španělského slova úhoř. Na ostrově je přibližně 8 960 obyvatel. Populace je převážně afro-amerického původu.

Antigua a Barbuda

Antigua a Barbuda je ostrovní stát v Karibiku, který leží na třech ostrovech (Antigua 279,6 km², Barbuda 160,5 km² a Redonda 1,5 km²) v Malých Antilách. Pobřeží na východě Atlantiku a na západě Karibského moře je dlouhé 153 km.

Lidé doby kamenné se dostali na Antiguu z Jižní Ameriky asi před 4000 lety. Když v roce 1493 objevil Antiguu Kryštof Kolumbus, byl prvním bělochem, kterého kdy domorodí Arawakové viděli. V roce 1620 ostrov zabrali Španělé, ale už v roce 1632 ho obsadili Britové a po krátkém období francouzské okupace zde bylo ustanoveno v roce 1667 britské panství. Na jižním pobřeží Antiguy vznikl v roce 1764 vojenský přístav English Harbour jako základna pro britskou karibskou flotilu. Otroctví, využívané k pěstováním cukrové třtiny, bylo zrušeno v roce 1834. V únoru 1967 získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie a 1. 11. 1981 vyhlásila nezávislost pod názvem Antigua a Barbuda.

Aruba

Aruba je ostrov v Karibském moři, který tvoří jednu z autonomních zemí Nizozemského království. Ostrov má rozlohu 193 km 2 a rozkládá se západně od Curaçaa a 30 kilometrů od severního pobřeží Venezuely.

Povrch ostrova je převážně kopcovitý, ale nejvyšší bod ostrova (Jamanota) dosahuje pouze nadmořské výšky 189 metrů. Jižní pobřeží je lemováno množstvím korálových útesů. Správním střediskem ostrova je město Oranjestad. Na ostrově bydlí populace čítající přibližně 103 000 lidí (podle údajů z června 2009).

Bahamy

Bahamy (plným názvem Bahamské společenství) je ostrovní stát ležící jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby. Území státu tvoří část Lucayského souostroví: 30 větších, 700 menších (nazývaných dle velikosti cays nebo keys, odkud pramení také Lucayské souostroví) a cca 2400 korálových ostrovů. Leží v Atlantském oceáně.

Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Většinu původního obyvatelstva odvezli Španělé jako otroky do zlatých dolů na Kubu a na Haiti, zbytek vymřel. Na počátku 17. století se na ostrově začali usazovat Britové a v roce 1717 se Bahamy staly britskou kolonií.

Barbados

Barbados je ostrovní království a zároveň nejvýchodnější ostrov na východní hranici Karibiku. Leží ve východní části Malých Antil, známé jako Návětrné ostrovy. Tvoří jej izolovaně umístěný a korálovými útesy obklopený stejnojmenný ostrov. Leží asi 168 km od ostrovního státu Svatý Vincenc a Grenadiny a 400 km od státu Trinidad a Tobago. Je 34 km dlouhý a 23 km široký, zabírající plochu 432 km².

Ostrov má rozlohu 432 km² a s výjimkou několika oblastí ve vnitrozemí jej tvoří nížiny. Nejvyšší bod na ostrově je Mount Hillaby (337 m n. m.) Původ ostrova je nevulkanický, hlavní horninu tvoří vápenec vzniklý činností korálů na mořském dně, nadzvedaném v důsledku podsouvání Jihoamerické desky pod Karibskou.

Belize

Belize je malý stát na východním pobřeží Střední Ameriky. Na severozápadě sousedí s Mexikem a na západě a na jihu s Guatemalou. Formální hlavou státu je královna Alžběta II., ale skutečnou moc má ve svých rukou parlament a vláda v čele s premiérem.

Ve 3. až 9. století bylo území součástí mayské říše a vzkvétala zde mayská kultura. O mezidobí až do roku 1520, kdy Španělé tuto oblast prohlásili za součást Guatemaly, není příliš mnoho informací. V 17. století se v zemi usadili britští dřevorubci, kteří zde začali těžit dřevo pro stavbu lodí Královského námořnictva, a území pak postupně ovládli Britové, kteří ho v roce 1862 přejmenovali na Britský Honduras s hlavním městem Belize City.

Bermudy

Bermudské ostrovy jsou zámořským územím Spojeného království v Atlantiku u jihovýchodního pobřeží Spojených států ve střední části Severoamerické pánve. Bermudy jsou pojmenovány podle svého objevitele Juana Bermúdeze, který je neobydlené objevil roku 1503.

Nacházejí se přibližně 1070 km východojihovýchodně od mysu Hatteras v Severní Karolíně u západního okraje Sargasového moře. Bermudy se skládají ze 181 ostrovů a ostrůvků, největším z nich je Main Island, který je označován také jako Bermuda. K dalším velkým patří St. George's Island, St. David's Island a Somerset Island.

Britské Panenské ostrovy

Britské Panenské ostrovy jsou zámořské území Spojeného království sestávající z více než 50 ostrovů souostroví Panenské ostrovy.

Ostrovy byly osídleny kolem roku 100 př. n. l. jihoamerickým indiánským kmenem Aravaků. V 15. století byli vytlačeni agresivnějším kmenem Karibů, kmenem z Malých Antil, po kterém je Karibské moře pojmenováno.

Dominika

Dominika (také Společenství Dominika nebo Dominické společenství) je ostrovní stát ležící v Karibiku mezi dvěma francouzskými zámořskými departementy. Na severu je Guadeloupe a na jihu se rozkládá Martinik.

Dominika patří do souostroví Malých Antil. Povrch ostrova je velmi hornatý, což souvisí se sopečným původem reliéfu, nejvyšším vrcholem je Morne Diablotins (1447 m n. m.). Na ostrově se vyskytují i četné projevy postvulkanické činnosti – termální prameny, jezera sopečného původu Boiling Lake. Členité vnitrozemí je převážně pokryto tropickým deštným lesem a je dosud málo osvojeno. K odlesnění došlo zatím jen v několika dnes osídlených pobřežních oblastech. Na jihu ostrova se rozkládá národní park Morne Trois Pitons zapsaný do seznamu Světového dědictví UNESCO. Tropické podnebí ovlivňují severovýchodní pasáty. Na návětrných svazích spadne až 6000 mm srážek za rok, na západním pobřeží (závětrná strana) jen 1 800 mm ročně. Průměrné měsíční teploty kolísají v rozmezí 24 až 27 °C, v období od června do října se mohou vyskytnou tropické cyklony (antilské uragány).

Grenada

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km² (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110000. Hlavním městem je Saint George's s 4300 obyvateli.


Grónsko

Grónsko je autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem země je řízena vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk. Z velké části se rozprostírá na stejnojmenném ostrově ležícím na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou.

Grónsko je největší ostrov na světě, ale jen 15 % jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů) není trvale zaledněno. Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3 000 m. Tento ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km 2 ) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Po jeho roztátí by hladina světového oceánu stoupla o 7 m.

Jamajka

Jamajka je stát ve střední Americe, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři. Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.

Jamajku objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus, od roku 1509 byla kolonizována Španělskem, ale v letech 1655 až 1962 byla korunní kolonií Velké Británie (1674 až 1688 byl guvernérem proslulý korzár Henry Morgan, tehdy již povýšený do šlechtického stavu). Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. V čele státu stojí generální guvernér zastupující britskou královnu.

Kajmanské ostrovy

Kajmanské ostrovy je zámořské území Velké Británie, souostroví, nacházející se v západní části Karibiku, asi 160 km jižně od Kuby a severozápadně od Jamajky. Jeho součástí jsou ostrovy Grand Cayman, Little Cayman a Cayman Brac. Hlavním městem je George Town.

10. května 1503 objevil tyto dosud neobydlené ostrovy Kryštof Kolumbus během své 4. výpravy. Pojmenoval je Las Tortugas (želví ostrovy ), podle množství želv, které zde viděl. Současné jméno jim dal v roce 1586 anglický mořeplavec a korzár Francis Drake, opět podle plazů, které spatřil na zdejším pobřeží - leguánů, které ovšem mylně považoval za kajmany.

Kanada

Kanada (Canada, vyslovuj v angličtině a ve francouzštině) je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Inuity jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Karibské Nizozemsko

Karibské Nizozemsko ( Caribisch Nederland, v papiamentu Hulanda Karibe) je souhrnné pojmenování pro 3 ostrovy v Karibiku, které mají status „speciálních municipalit Nizozemska“ (možný též český výraz „zvláštní správní obvod“, nizozemsky „bijzondere gemeenten“). Jedná se o ostrovy Bonaire, Svatý Eustach a Saba. Bonaire se nachází v blízkosti ostrovů Aruba a Curaçao při venezuelském pobřeží, zatímco Saba a Svatý Eustach náleží do skupiny tzv. Závětrných ostrovů.

Karibské Nizozemsko vzniklo 10. října 2010, kdy zanikly Nizozemské Antily a tyto 3 ostrovy získaly nové postavení v rámci Nizozemska. Za zdravotnictví, dopravní infrastrukturu, imigrační politiku, daňový systém, policii, vzdělávací a sociální systém je zodpovědná Národní kancelář pro Karibské Nizozemsko (nizozemsky Rijksdienst Caribisch Nederland). Karibské Nizozemsko obdrželo nový mezinárodní ISO 3166 kód: BQ

Kostarika

Kostarika ( Costa Rica nebo plným názvem República de Costa Rica, český doslovný překlad Bohaté pobřeží) je republika ve Střední Americe. Sousedními státy jsou na severu Nikaragua (délka hranice 300 km ) a na jihu Panama (363 km ). Západní pobřeží Kostariky omývají vody Tichého oceánu, východní Karibské moře. Celková délka kostarického pobřeží je 1 466 km (z toho 212 km na Karibiku a 1 254 km na Pacifiku).

Poprvé bylo území Kostariky prozkoumáno španělskými conquistadory a objeviteli v raném 16. století, kolonizace se odehrála až v roce 1563. Po dobu španělské nadvlády byla Kostarika součástí guatemalského generálního kapitanátu. V první polovině 19. století byla Kostarika spolu s ostatními státy sjednocena v Unii středoamerických států, na které vyhlásila v roce 1821 a později v roce 1838 samostatnost.

Montserrat

Montserrat je ostrov v Karibském moři, objevený v roce 1493 Kryštofem Kolumbem, který jej pojmenoval podle vápencové hory a katalánské národní svatyně Montserrat. Montserrat je zámořským územím Velké Británie. Jeho hlavní město Plymouth muselo být opuštěno kvůli katastrofální erupci kompozitní sopky Soufrière (18. července 1995).

V době Kolumbova připlutí byl ostrov obydlen Arawaky a Kariby. Kolumbus na ostrov připlul v roce 1493 a nazval jej Santa María de Montserrat podle kláštera Montserrat v Katalánsku ve Španělsku. Ostrov přešel pod britskou kontrolu v roce 1632, když sem připlula skupina irských katolíků, prchajících před náboženskou persekucí. Během 17. a 18. století byli na ostrov přiváženi otroci (podobně jako na ostatní karibské ostrovy) a základem ekonomiky se stala produkce cukru, rumu a bavlny. V 60. letech 17. století se přes ostrov přehnala anglicko-francouzská válka o vliv v koloniích, která zničila většinu plantáží. K válečné pohromě se navíc přidal silný hurikán, který způsobil další škody. Ekonomika ostrova se zotavila až počátkem 18. století.

Nikaragua

Nikaragua je stát ve Střední Americe. Leží mezi Karibikem a Pacifikem. Na severu sousedí s Hondurasem (délka hranice 922 km) a na jihu s Kostarikou (309 km).

Středem země prochází pohoří Kordillery s mnoha sopkami. Na jihozápadě se rozkládají jezera Nikaragua (8430 km²) a Managua. Směrem k pobřeží Karibského moře se povrch snižuje až k bažinatému pobřeží Moskytů s porosty mangrovů, většina území státu leží v úmoří Atlantického oceánu (řeky San Juan, Coco, Río Grande). V karibském moři leží nikaragujské ostrovy Cayos Miskitos a Corn Islands.

Panama

Panama (Španělsky: República de Panamá) je malý stát na pomezí Jižní a Střední Ameriky kontrolující strategický průplav. Jeho sousedy jsou na východě Kolumbie a na západě Kostarika. Počet obyvatel přesahuje 3 miliony, z nichž téměř polovina žije v hlavním městě Ciudad de Panamá. Světový význam má Panamský průplav mezi Atlantským a Tichým oceánem.

Západní část Panamy prostupuje vulkanické pohoří Cordillera de Talamanca, které zasahuje až do Kostariky. Zde se také tyčí nejvyšší hora Panamy – Volcán Barú (známý též jako Chiriquí 3 474 m). Dále na východ se táhne až téměř k průplavu horské pásmo Serrania de Tabasará. Po obou stranách pohoří se rozkládají pobřežní nížiny, jen na poloostrově Azuero na jihu Panamy se terén od pobřeží Panamského zálivu opět strmě zvedá. Východně od Panamského průplavu probíhají paralelně s pacifickým i karibským pobřežím dva nižší horské oblouky, které na úplném východě uzavírají nejrozsáhlejší panamskou nížinu. Národní parky v Panamě (např. NP Coiba, NP Darién nebo NP La Amistad) a další chráněná území pokrývají na 34 % rozlohy státu. K Panamě patří souostroví Bocas del Toro a Perlové souostroví. Zdejší nejmohutnější řeky jsou Tuira, Bayano, Chucunaque a Chagres, největší jezera jsou Bayano, Gatún a Alajuela.

Portoriko

Portoriko (španělsky Puerto Rico – bohatý přístav) je nezačleněné území Spojených států amerických, ležící v Karibském moři mezi ostrovy Hispaniola a souostrovím Malých Antil. Má rozlohu 9 104 km² a obyvatel.

Obyvatelé jsou Portorikánci, na ostrově se nenacházejí téměř žádné národnostní menšiny, vyjma kontinentálních Američanů. Portoriko je jediným územím USA, kde se mluví výhradně španělsky. Ačkoliv je jako úřední jazyk stanovena také angličtina, téměř nikdo ji zde nepoužívá. Na Portorikánce vždy v USA hleděli jako na občany nižší kategorie, proto se úřady ve Washingtonu pokusily povýšit ostrov na 51. stát USA. Místní ale odmítli, protože by museli platit daně. Početná komunita Portorikánců žije také v New Yorku.

Spojené státy americké

Spojené státy americké (anglicky United States of America, používané také United States, zkratka US nebo USA, česky Spojené státy) jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Na souši sousedí s Kanadou a Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska) a na některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.


Svatá Lucie

Svatá Lucie je ostrovní ministát v Karibském moři v souostroví Malých Antil (patří mezi Návětrné ostrovy) mezi Martinikem a Svatým Vincencem. Společně s Barbadosem, Martinikem, Dominikou a dalšími státy tvoří tzv. pás ostrovů Malých Antil. Pevninská část území zahrnuje 616 km². Hlavním městem je Castries, kde žije přibližně třetina veškeré populace ostrova.

Ostrov je vulkanického původu. Na ostrově můžeme najít několik sopek jako jsou Mount Gimie či Qualibou (950 m n. m.), která vybouchla naposledy v roce 1766. Celý ostrov je pokrytý úrodnou sopečnou půdou. Původní deštný prales byl na ostrově z části vymýcen. Nejpůsobivější jsou pak staré sopečné kužely Gros Piton a Petit Piton, jejichž vrcholy jsou zalesněné. Oba vrcholy se nacházejí na západním pobřeží ostrova. Oblast vrcholků Pitons, byla v roce 2004 zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO. Hory protíná několik krátkých řek, které pak v určitých oblastech tvoří široká, úrodná údolí. Ostrov má nádherné pláže a je obklopen průzračným a teplým mořem.Délka pobřeží ostrova je 158 km.

Svatý Kryštof a Nevis

Svatý Kryštof a Nevis je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách (patří mezi Závětrné ostrovy).

Svatý Kryštof byl pojmenován podle Kolumbova křestního patrona (i když sám Kolumbus nejspíš ostrov nazval podle svatého Jakuba). Nevis je poangličtěná zkrácená verze španělského názvu Nuestra Señora de las Nieves, tj. „Panna Maria Sněžná“; toto jméno se vztahuje k zázraku, k němuž mělo dojít ve čtvrtém století v Římě.

Svatý Martin

Svatý Martin je pojmenování pro jižní část ostrova Svatý Martin, která patří pod správu Nizozemského království. Severní část (Saint-Martin) je zámořským společenstvím Francie.

Do 10. října 2010 tvořil Sint Maarten společně s dalšími čtyřmi ostrovy Nizozemské Antily. Po tomto datu získal status „konstituční země Nizozemského království“.

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svatý Vincenc a Grenadiny je ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky.

Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincenc (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena. Většími ostrůvky jsou Bequia, Canouan, Mustique, Union Island. Podnebí je horké a vlhké. Velice časté jsou hurikány.

Trinidad a Tobago

Trinidad a Tobago je ostrovní stát v Karibském moři při severním pobřeží Jižní Ameriky na dvou ostrovech, Trinidadu a Tobagu, a dalších 20 malých ostrovech.


Turks a Caicos

Turks a Caicos (anglicky Turks and Caicos) je zámořské území Velké Británie skládající se ze dvou skupin tropických ostrovů v karibské oblasti, jihovýchodně od Bahamských ostrovů.

Území patří geograficky k Lucayskému souostroví. Třicítka ostrovů má celkovou rozlohu 616 km² (při přílivu, při odlivu je rozloha ostrovů 948 km²). Má převážně nížinatý charakter, s vápencovým podložím a rozsáhlými mangrovovými bažinami. Počasí je slunečné a relativně suché, časté jsou však hurikány. Ostrovy mají omezené zdroje pitné vody, a tak se do nádrží zachytává voda dešťová. Hlavními přírodními zdroji jsou mořští raci (Panulirus interruptus) a mušle.

Americká Samoa

Americká Samoa ( s výslovností ) je nezačleněné území Spojených států amerických nacházejících se v jižním Tichém oceánu jihovýchodně od Samoy. Americká Samoa se rozkládá na 5 ostrovech a dvou korálových atolech v souostroví Samojských ostrovů. Ty se nachází západně od Cookových ostrovů, severně od Tongy, a asi 500 kilometrů jižně od Tokelau. Západním směrem se nachází ostrovy Wallis a Futuna.

Podle sčítání obyvatelstva z roku 2010 žilo na ostrovech celkem 55 519 lidí. Hlavním městem je Pago Pago, avšak úřad vlády se nachází ve Fagatogu. Obě města se nacházejí na největším ostrově Tutuila. Celková rozloha území je 199 km². Americká Samoa je nejjižnější položené území Spojených států a spolu s neobydleným Jarvisovým ostrovem jediné americké území na Jižní polokouli.

Austrálie

Austrálie, oficiálně Australské společenství – v českém prostředí též Australský svaz – je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov Tasmánie a množství menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalomounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.

Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 22–24 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.

Cookovy ostrovy

Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands, maorsky Kūki 'Āirani; další názvy: Mangaiské ostrovy, Herveyho ostrovy) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně v oblasti měřící asi 1500 km ze severu na jih a 900 km ze západu na východ. Na severovýchodě sousedí se souostrovím Kiribati (asi 400 km), na východě leží Společenské ostrovy a souostroví Tufuai (300 až 500 km), obojí patřící pod Francouzskou Polynésii. Nejbližšími ostrovy na západě jsou Niue (asi 700 km), Tonga (asi 1100 km) a Samoa (asi 500 km). Ostrovy tvoří severní skupina (největších ostrovů je 7), má celkem 28 km čtverečních a jižní skupina – 212 km čtverečních (8 největších ostrovů).

Souhrnná plocha ostrovů je 240 km² a žije zde 21 000 obyvatel, z nichž většina jsou Maorové, kteří byli postupně, počínaje rokem 1823 obráceni evropskými misionáři na křesťanství. Hlavní město je Avarua a leží na ostrově Rarotonga.

Federativní státy Mikronésie

Federativní státy Mikronésie, zkráceně Mikronésie je federativní republika a suverénní stát ve volném společenství se Spojenými státy americkými, nacházející se severovýchodně od Papuy-Nové Guineje v Tichém oceánu.

Mikronésie byla původně součástí Poručenského území Tichomořské ostrovy, poručenského území OSN pod správou Spojených států. V roce 1979 se osamostatnila v rámci poručnického území a v roce 1986 získala nezávislost na základě Dohody o volném přidružení se Spojenými státy americkými. Poručenský status OSN ukončila RB OSN v roce 1990.

Fidži

Fidži (anglicky Fiji, fidžijsky Matanit ko Viti), oficiálně Republika Fidžijských ostrovů je stát v Oceánii. Jeho nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu (asi 800 km na západ), Samoa (asi 700 km na severovýchod) a Tonga (asi 500 km na východ). Od Austrálie leží asi 2600 km na východ, od Nového Zélandu asi 1800 km na sever.

Dva největší ostrovy jsou Viti Levu a Vanua Levu. Hlavní město Suva na jihovýchodě Viti Levu je zároveň největším městem. Další města jsou Nadi na západním pobřeží Viti Levu u kterého je umístěno mezinárodní letiště a Lautoka asi 30 km severně od Nadi.

Guam

Guam (anglická výslovnost ; v jazyce Chamorro: Guåhån; oficiální název The Territory of Guam) je nejjižnějším ostrovem souostroví Mariany, ležícím v severozápadní části Tichého oceánu. Spadá mezi autonomní ostrovní území Spojených států amerických a jedná se o jedno z pěti amerických teritorií se zavedenou civilní vládou.

Hlavní město ostrova je Hagåtña a nejlidnatějším městem pak Dededo. Guamané jsou od narození americkými občany. V roce 2015 činila populace ostrova 161 785 lidí. Guam má povrch 544 km² a hustotu obyvatel 297 na km². Jedná se o největší ostrov souostroví Mariany i celé Mikronésie. Nejvyšším bodem ostrova je hora Mount Lamlam čnící do výšky 406 m n. m.

Kiribati

Kiribati, oficiálně Republika Kiribati, je ostrovní stát v Tichém oceánu. Skládá se z 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o celkové rozloze 811 km², které se rozprostírají v délce 4 000 km. Ostrovy leží na obou stranách rovníku a 180 poledníku. Žije na nich něco přes 100 000 obyvatel. Vzhledem k velmi malé nadmořské výšce by stát v případě vzestupu mořské hladiny patřil k nejohroženějším na světě.

Představuje jediný stát světa ležící na všech čtyřech polokoulích (severní, jižní, západní, východní) a první, na němž se slaví Nový rok (jediný stát v pásmu UTC+14).

Marshallovy ostrovy

Marshallovy ostrovy (výsl. [maršalovy]) jsou ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném souostroví v Mikronésii ve střední části Tichého oceánu – 4400 km jihovýchodně od Japonska, 4900 km východně od Filipín, 3000 km severovýchodně od Papuy-Nové Guineje, 4800 km severně od Nového Zélandu a 3800 km jihozápadně od Havaje. Zdejší atoly Bikini, Eniwetok a Kwajalein prosluly jako pokusné střelnice americké armády.

Vlastní souostroví, sestávající ze tří desítek roztroušených atolů, se táhne mezi 4° až 13° severní šířky a 161° až 174° východní délky. Severně odtud leží ostrov Wake, na severozápad od Marshallových ostrovů se rozkládají Severní Mariany a ostrov Guam, na západ a jihozápad Federativní státy Mikronésie, na jihu a jihovýchodě je jejich sousedem Kiribati a směrem k severovýchodu se mezi Marshallovými a Havajskými ostrovy prostírají tisíce a tisíce kilometrů širého oceánu, v nichž je jedinou výspou atol Johnston.

Menší odlehlé ostrovy Spojených států amerických

Menší odlehlé ostrovy USA je území definované v ISO 3166-1, skládající se z následujících ostrovních celků pod správou USA:

* 1) Bakerův ostrov (1,64 km², 8 m n. m., 1857, U. S. Fish and Wildlife Service)

Nauru

Nauru (Republika Nauru) je stát na stejnojmenném ostrově. Jedná se o nejmenší ostrovní stát a zároveň republiku ležící v jižním Tichém oceánu v ostrovní skupině Mikronésie. Mezi ministáty z hlediska rozlohy zastupuje třetí pozici, a to za Vatikánem a Monakem. Nauru je členem britského Commonwealthu.

Nauru se stalo známé těžbou fosfátů, která po jistou dobu zajistila jeden z největších důchodů na hlavu obyvatelstva na světě. V důsledku nekontrolované těžby a pochybné finanční politiky je dnes většina ostrova neobyvatelná a stát stojí před finančním bankrotem a ztrátou nezávislosti.

Niue

Niue je korálový ostrov v Tichém oceánu, volně přidružené zámořské území Nového Zélandu. Leží 2 400 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu a východně od Tongy. Ostrov zabírá území 259 km² v jižní části Tichého oceánu. Většinu ostrovní populace 1400 obyvatel tvoří domorodí Polynésané, jejichž počet stále klesá. Vedle polynéských Niuesanů zde žije mnoho polynéských přistěhovalců z Tongy a Samoy a též bílí usedlíci z Nového Zélandu, v menší míře i Evropané. Správním střediskem ostrova je město Alofi.

Ostrov byl objeven britským mořeplavcem Jamesem Cookem v roce 1774, který jej kvůli nepřátelským obyvatelům pojmenoval Savage Island (Divošský ostrov). Od roku 1846 byl pod správou Londýnské misionářské společnosti. Roku 1900 se ostrov stal britským územím a od roku 1901 byl dependencí (ostrovním teritoriem) Nového Zélandu. V roce 1946 byl přičleněn k Cookovým ostrovům. Od roku 1974 se ostrov těší statusu samosprávného střediska s volně přidruženým zámořským územím. Hlavou správy je novozélandský vysoký komisař: do roku 1993 jím byl Kurt Meyer, v letech 1993–1997 Warren Searell, od roku 1997 Mike Pointer. Předsedou autonomní vlády byl od 1997 Robert Rex. Nový Zéland spravuje jeho zahraniční záležitosti, zajišťuje jeho vojenské zabezpečení a poskytuje pomoc, podobně jako v případě Cookových ostrovů. Ostrov nemá vlastní armádu.

Norfolk

Norfolk (anglicky Norfolk Island, norfolsky Norfuk Ailen) je malý ostrov v jižním Tichém oceánu. Leží na, 1400 km východně od Austrálie, 740 km severozápadně od Nového Zélandu a 750 km jižně od Nové Kaledonie. Spolu se dvěma sousedními ostrovy tvoří Norfolk jedno z vnějších teritorií Austrálie.

Symbolem ostrova, vyobrazeným i na jeho vlajce, je jehličnan blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla), endemit, který ve volné přírodě roste pouze zde, i když se v jiných částech světa pěstuje jako pokojová rostlina.

Nový Zéland

Nový Zéland (anglicky New Zealand, maorsky Aotearoa) je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližší sousední stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie.

Nový Zéland není součástí australského kontinentu, protože se nenachází na jeho kontinentálním šelfu; je však částí ponořeného kontinentu Zélandie. Zélandie společně s Austrálií tvoří širší region Australasie, jenž je součástí Oceánie.

Palau

Republika Palau je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceáně asi 500 km východně od Filipín. Tvoří nejzápadnější součást souostroví Karolíny. Do roku 1994 bylo Palau poručenským územím OSN pod správou USA. Republika Palau je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město Koror, hlavním městem je však sídlo Ngerulmud ve státě Melekeok na ostrově Babeldaob.

Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku 1000 př. n. l. pravděpodobně z Filipín, Indonésie, Nové Guineje a Polynésie Před obdobím kolonialismu měli Palauané komplexní matriarchální společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví klanu dědily ženy.

Papua-Nová Guinea

Papua-Nová Guinea, také Papua Nová Guinea (anglicky Papua New Guinea, tok pisin Papua Niugini, hiri motu Papua-Matamata Guinea), celým názvem Nezávislý stát Papua Nová Guinea, je stát na východě ostrova Nová Guinea a na ostrovech v Melanésii. Na západě sousedí pozemní hranicí s Indonésií, na východě přes mořský průliv u ostrova Bougainville se Šalomounovými ostrovy a na jihu přes Torresův průliv s Austrálií.

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973 jí Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 1989 – 1995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

Pitcairnovy ostrovy

Pitcairnovy ostrovy jsou zámořským územím Velké Británie. Jde o skupinu čtyř ostrovů v jižním Tichém oceánu. Pouze Pitcairn, druhý největší ostrov, je trvale obydlen, a sice potomky vzbouřenců z lodi Bounty. Další ostrovy – Hendersonův, Ducie a Oeno – jsou neobydleny.

Pitcairnovy ostrovy se skládají ze čtyř ostrovů. Jsou to Henderson (skalnatý korálový ostrov), Pitcairn (ostrov s vyhaslou sopkou, úrodnou půdou a pramenitou vodou), Oeno a Ducie (atoly s velmi malou nadmořskou výškou).

Samojské ostrovy

Samojské ostrovy (též Samojské souostroví) je skupina ostrovů v Polynésii v Pacifiku. Nachází se 2 900 km od Nového Zélandu a 4 000 km od Havaje. Souhrnná rozloha je více jak 3 000 km². Na ostrovech žije přibližně 250 000 obyvatel. Souostroví sestává z 16 hlavních ostrovů (největší a nejvíce zalidněné jsou Upolu, Savai'i a Tutuila). Nejvyšší bod souostroví (Silisili; 1858 m n. m.) se nachází na ostrově Savai'i.

Souostroví je rozděleno do dvou administrativních celků: Mezi těmito regiony probíhá datová hranice.

Severní Mariany

Severní Mariany (, chamorro: Sankattan Siha Na Islas Mariånas, karolínština: Commonwealth Téél Falúw kka Efáng llól Marianas) jsou nezačleněným územím a Společenstvím Spojených států tvořeným patnácti ostrovy v souostroví Mariany ležící v západní části Tichého oceánu. Nejjižnějším ostrovem v souostroví Mariany je ostrov Guam, který je sám o sobě dalším ostrovním územím USA.

Ministerstvo vnitra Spojených států amerických uvádí, že rozloha ostrovů dosahuje 475,26 km². V roce 2010 bydlelo na ostrovech 53 883 obyvatel. Většina obyvatel žije na ostrovech Saipan, Tinian a Rota. Ostrov Pagan byl naopak evakuován kvůli vulkanické erupci.

Tokelau

Tokelau je skupina tří tropických korálových atolů v jižním Tichém oceánu: Atafu, Nukunonu a Fakaofo . Politicky jde o nesamosprávné koloniální území Nového Zélandu. Příležitostně se ještě používá i staré koloniální jméno, The Union Islands (anglicky Sjednocené ostrovy). Před rokem 1976 zněl úřední název Tokelau Islands (Ostrovy Tokelau). Výbor pro dekolonizaci při Organizaci spojených národů vede Tokelau na svém seznamu nesamosprávných území.

Tokelau leží asi 500 km severně od Samoy, 3400 km na severoseverovýchod od Nového Zélandu, 3660 km jihozápadně od havajského Honolulu a asi 10 000 km na západ od pobřeží Peru. Atol Nukunonu leží 100 km jihovýchodně od Atafu, Fakaofo leží dalších 70 km na východ od Nukunonu.

Tonga

Tonga (Království Tonga) je stát v Oceánii. Království se rozkládá na souostroví Tonga v jižním Pacifiku. Skládá se ze 177 různě velkých ostrovů; 36 z nich je obydlených. Největším ostrovem je Tongatapu s rozlohou 257 km². Leží cca na 1/3 cesty mezi Novým Zélandem a Havají. Souostroví se táhne v severojižně orientovaném pásu dlouhém asi 800 km. Nejsevernější ostrov leží necelých 300 km od Samoy. Na západě se nachází asi 500 km daleko Fidži, na východě leží po 450 km Niue a po 1100 až 1500 km Cookovy ostrovy. Nový Zéland leží 1770 km na jihojihozápad.

Tongané jsou potomky polynéských námořníků, kteří tuto oblast pravděpodobně osídlili zhruba kolem 10. století př. n. l. V roce 1616 obeplul část ostrovů nizozemský mořeplavec Jacob Le Maire. Na ostrovech však přistál až Nizozemec Abel Tasman v roce 1643. Roku 1773 a 1777 je navštívil Brit James Cook a nazval je Přátelské ostrovy, protože ho zdejší obyvatelé při jeho návštěvě srdečně přivítali. V 19. století tu zuřila občanská válka, při níž bojovaly o moc různé skupiny ostrovanů. Boje skončily v roce 1845, kdy byly ostrovy sjednoceny v jediné Tongánské království. V letech 1900 až 1970 byla Tonga pod nadvládou Velké Británie, přestože místní králové a královny stále hráli důležitou roli ve vnitřních záležitostech země. V roce 1958 byla rozšířena autonomie a roku 1970 byla vyhlášena nezávislost. Po vyhlášení nezávislosti zůstala Tonga královstvím v rámci britského Společenství národů, což je sdružení nezávislých států, jež kdysi tvořily součást britského impéria. V posledních letech došlo ke zlepšení styků mezi jednotlivými ostrovy a k rozvoji turistiky. Obyvatelé souostroví Tonga, Tongané, jako samostatný polynéský národ v počtu asi 100 tisíc lidí, se sice teprve formují, ale svou zeměpisnou polohou a historickým významem mají centrální úlohu a jsou nyní příkladem ostatním polynéským etnikům.

Tuvalu

Tuvalu, dříve Lagunové ostrovy, později Elliceovy ostrovy, je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Domorodý název Tuvalu vznikl asi v 18. století po osídlení většiny ostrovů a znamená v tuvalštině shluk nebo skupina osmi (podle počtu, do té doby, osídlených, ostrovů). Vyjma Vatikánu má nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

Nejvyšší nadmořská výška ostrovů je 5 metrů a do budoucna jsou ohroženy zvedáním hladiny světových oceánů. Obyvatelé se během příštích desetiletí mohou odstěhovat na Nový Zéland nebo Niue – malý ostrov v Tichém oceánu (nezávislý, ale přidružený k Novému Zélandu), jenž není ohrožen zvedáním hladiny oceánů, nebo na fidžijský ostrov Kioa, který si již Tuvalané pronajímají.

Vanuatu

Vanuatu, oficiálně Vanuatská republika je melanéský ostrovní stát v Oceánii. Souostroví se nachází 1 750 km východně od Austrálie, 500 km severovýchodně od Nové Kaledonie, západně od Fidži a jižně od Šalamounových ostrovů. Během koloniálního období se nazývalo Nové Hebridy.


Východní Timor

Východní Timor (v jazyce tetum Timór Lorosa'e, portugalsky Timor-Leste) je malý stát na východě ostrova Timor v souostroví Malé Sundy. Má přes milion obyvatel. Jde o jeden z nejmladších států světa – samostatnost sice vyhlásil v roce 1975, ale naprostou většinou zemí byl uznán až v roce 2002 poté, kdy samostatnost potvrdilo referendum z roku 1999.

Z hospodářského hlediska jde o rozvojovou zemědělskou zemi s pěstováním rýže, kokosových ořechů a dalších tropických plodin. Má však i významná ložiska nerostných surovin – především ropy a zemního plynu. Tyto produkty tvoří hlavní část exportu.

Šalamounovy ostrovy

Šalomounovy ostrovy (, s výslovností, někdy také uváděno jako Šalamounovy ostrovy ) jsou suverénní ostrovní stát, skládající se z šesti hlavních velkých ostrovů a více než 900 menších. Leží v Oceánii východně od Papuy-Nové Guiney a severozápadně od Vanuatu. Rozloha souše činí 28 446 kilometrů čtverečních. Hlavní město, Honiara, se nachází na ostrově Guadalcanal. Název státu pochází ze stejnojmenného souostroví, obsahují i ostrovy Bougainville a Buka (část Papuy-Nové Guiney), avšak nepatří sem ostrovy Rennell a Bellona a souostroví Santa Cruz. Celá tato oblast je součástí většího celku, Melanésie, jedné z hlavních částí Oceánie.

Ostrovy byly obývané lidmi po tisíce let, ale první evropský kontakt s nimi učinil španělský mořeplavec Álvaro de Mendaña de Neira až v roce 1568. Ten dal ostrovům jejich dnešní název. Spojené království Velké Británie a Irska projevilo zájem o souostroví Šalomounových ostrovů v červnu 1893, kdy kapitán Gibson R.N. z HMS Curacoa vyhlásil jižní Šalomounovy ostrovy za britský protektorát. Během druhé světové války proběhly na Šalomounových ostrovech (1942–1945) těžké boje mezi Spojenými státy a Japonským císařstvím, například v bitvě o Guadalcanal.

Argentina

Argentina, oficiálně Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Bolívií (832 km) a Paraguayí (1880 km), na východě s Brazílií (1224 km) a Uruguayí (579 km) a na západě s Chile (5150 km). Počet obyvatel přesahuje 40 milionů. Hlavním městem je Buenos Aires. Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi a mluví španělsky.

Argentina je se svými 2 780 400 km² osmou největší zemí světa, čtvrtou největší na americkém kontinentu a největší španělskojazyčnou zemí planety. Má druhou největší ekonomiku v Jižní Americe a druhou nejvyšší kvalitu života. Je členem G 20. Spolu s ostatními státy v oblasti vytváří sdružení volného obchodu Mercosur a politické společenství Unie jihoamerických národů, jež mělo být vytvářeno podle vzoru Evropské unie, v posledních letech však uvízlo na mrtvém bodě.

Brazílie

Brazilská federativní republika (República Federativa do Brasil) je federativní republika, největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky, pátý největší a také pátý nejlidnatější stát světa. Na severu sousedí s Francouzskou Guyanou, Surinamem, Guyanou, Venezuelou a Kolumbií; na západě s Peru, Bolívií a Paraguayí, na jihu s Argentinou a Uruguayí.

Na území Brazílie se rozkládá největší tropický deštný les na světě – Amazonský prales. Brazílie byla v minulosti největší kolonií Portugalska a portugalština je zde také úředním jazykem. Dnes je Brazílie největší zemí světa, kde se portugalsky mluví, a je jedinou portugalskyjazyčnou zemí v celé Americe. Metropolí Brazílie je město Brasília, plánovitě vybudovaná v letech 1956–1960 v brazilském vnitrozemí. Největším městem s 10 milióny obyvatel je São Paulo. V letech 1956–1961 byl brazilským prezidentem potomek českých přistěhovalců Juscelino Kubitschek.

Falklandy

Falklandy, též Malvíny, jsou zámořské území Velké Británie. Leží na jižní polokouli v Atlantském oceánu asi 500 km východně od pobřeží Argentiny.

Ostrovy byly objeveny anglickým mořeplavcem Johnem Davisem roku 1592. První kolonie, avšak francouzská, byla založena až v roce 1764. Roku 1766 zde vznikla i britská osada Port Egmont. Ostrovy byly poté krátce ve španělském držení do doby, než je roku 1820 na 13 let ovládly Spojené provincie Río de la Plata. Roku 1833 ostrovy obsadili Britové, kteří zde vládnou a žijí dosud.

Guyana

Guyana, oficiálním názvem Kooperativní republika Guyana ( Co-operative Republic of Guyana), je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.

Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Arawaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Projevovali ale jen malý zájem o toto území, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.

Surinam

Surinam, oficiálně Republika Surinam je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

Surinam vede hraniční spory s Francouzskou Guyanou i Guyanou, která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Jazyk

English language (English)  Lingua inglese (Italiano)  Engels (Nederlands)  Anglais (Français)  Englische Sprache (Deutsch)  Língua inglesa (Português)  Английский язык (Русский)  Idioma inglés (Español)  Język angielski (Polski)  Limba engleză (Română)  英語 (日本語)  Английски език (Български)  영어 (한국어)  Englannin kieli (Suomi)  Bahasa Inggris (Bahasa Indonesia)  Anglų kalba (Lietuvių)  Engelsk (Dansk)  Angličtina (Česky)  Inglise keel (Eesti)  Angol nyelv (Magyar)  Engleski jezik (Hrvatski)  Angļu valoda (Latviešu)  Αγγλική γλώσσα (Ελληνικά) 
 mapnall@gmail.com