Maďarský forint
Ft
Maďarský forint (zkráceně jen forint) je maďarská měna. Jeho ISO 4217 kód je HUF, v Maďarsku se běžně užívá zkratka Ft. Jeden forint sestává ze sta fillérů. Kupní hodnota fillérů je natolik nízká, že nejnižší používanou mincí je 5 forintů a neexistují žádné fillerové mince. Název forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d'oro.Předchůdci dnešního forintu:
* Rakousko-uherská koruna (1892-1918)
* Maďarská koruna (1918-1927)
* Maďarské pengő (1927–1946)
Do oběhu byl forint zaveden dne 1. srpna 1946, tedy po druhé světové válce, kdy inflace znehodnotila předchozí měnu s názvem pengő. Forinty zavedla již tehdy nová komunistická vláda, stará měna na ně byla převedena v poměru 1 forint = 4×1029 pengő. V 60. a 70. letech byla hodnota forintu poměrně stabilní, v 80. letech a po pádu socialismu se situace změnila. Inflace vzrostla až na 35 % ročně a hodnota měny tak začala klesat.
Maďarsko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie. Jedním ze závazků vyplývajících z přistoupení k EU je, že vstupující stát, až splní všechny podmínky, zavede místo své národní měny společnou evropskou měnu euro. Maďarsko hodlalo euro zavést 1. ledna 2010. V roce 2016 deklaroval maďarský ministr hospodářství možnost přijetí eura do konce desetiletí. V roce 2019 prohlásil guvernér maďarské centrální banky, že euro byla chyba a že si Maďarsko, podobně jako Česko, nestanovilo konkrétní termín jeho přijetí.
Státní území
-
Maďarsko
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.