Konvertibilní marka
KM or КМ
Bosenská konvertibilní marka nebo bosenskohercegovská marka – KM (srbsky/chorvatsky/bosensky konvertibilna marka, cyrilicí конвертибилна марка) je oficiální měnou Bosny a Hercegoviny. Její ISO 4217 kód je BAM. Jedna marka se dělí na 100 feniků (sg. fening). Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosňáčtí, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, po které dostala název, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro. Tento směnný kurs je dán: 1 EUR = 1,95583 BAM 1 BAM = 0,51129 EUR* Do roku 1992 byla Bosna a Hercegovina jednou z 6 republik socialistické Jugoslávie. Po tuto dobu se zde používala společná měna – jugoslávský dinár.
* Po vyhlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny se země rozpadla na tři etnicky homogenní části, které používaly své vlastní měny:
* Bosňáci v roce 1992 zavedli bosenskohercegovský dinár, který byl odvozen od jugoslávského dináru v poměru 10 jugoslávských dinárů = 1 bosenskohercegovský dinár.
* Chorvati začali používat měnu sousedního Chorvatska, kterou Chorvatsko zavedlo na svém území už v roce 1991 – chorvatský dinár. Tento dinár byl v roce 1994 nahrazen kunou, a tak i Chorvati na území Bosny a Hercegoviny začali používat kunu.
* Srbové, kteří vytvořili samosprávnou entitu Republika srbská, na svém území zavedli dinár Republiky srbské
* 1998 – všechny tři měny používané na území Bosny a Hercegoviny byly nahrazeny konvertibilní markou
Státní území
-
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.