Afghánský afghání

Afghánský afghání
Ø‹
Afghánský afghání (kód: AFN) je měnou Afghánistánu. Dělí se na 100 pul.

První afghání (ISO 4217 kód: AFA) byl představen v roce 1925 a nahradil afghánskou rupii. Navíc byl rozdělen do 100 pul, 20 afghání se rovnalo jednomu amani. Míra konverze z rupie je někdy uváděna jako 1 afghání = 1,1 rupie, založeno na obsahu stříbra posledních rupiových mincí a prvních mincí afghání. Afghání původně obsahoval 9 gramů stříbra.

V roce 1936 byl afghání zavěšen v kurzu 4 afghání = 1 indická rupie. Od roku 1940 byl afghání zavěšen k americkému dolaru v následujících kurzech:

Mezi lety 1979 a 1982 a opět v roce 1992 byl afghání v pohyblivém kurzu.

Před invazí NATO do Afghánistánu vytvořili válečníci, politické strany, zahraniční mocnosti a padělatelé každý svoje vlastní bankovky afghání bez ohledu na standardizaci nebo dodržení sériových čísel. V prosinci 1996, krátce poté, co Tálibán převzal kontrolu nad afghánskými institucemi, prohlásil guvernér Tálibánské centrální banky Ehsanullah Ehsan, že většina bankovek afghání v oběhu je bezcenných (přibližně 100 miliard bankovek). Ehsan zrušil smlouvu s ruskou firmou, která bankovky od roku 1992 tiskla. Ehsan firmu obvinil, že poslala nové výtisky bankovek afghání vyhnanému prezidentovi Burhánuddínu Rabbánímu do severní provincie Tachár. Směnný kurz v době Ehsanova prohlášení byl 21 000 afghání k jednomu americkému dolaru. Severní aliance pak vlastnila bankovky vyrobené v Rusku, které byly prodávány na trhu v Kábulu za polovinu jejich hodnoty.

V dubnu roku 2000 se afghání obchodoval v kurzu 6 400 AFA za 1 USD. V roce 2002 měl afghání hodnotu 43 000 AFA za 1 USD.

Státní území
  • Afghánistán
    Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu. Leží na pomezí střední a jižní Asie. Na severu hraničí s Uzbekistánem (137 km) a Tádžikistánem (1206 km), na severovýchodě s Čínou (76 km), na východě s Pákistánem (tzv. Durandova linie, 2430 km), na západě s Íránem (936 km) a na severozápadě s Turkmenistánem (744 km). Hlavním městem je Kábul.

    V červenci a srpnu 2021 ovládlo území Afghánské islámské republiky radikální islamistické hnutí Tálibán, které po dosažení významných územních zisků vyhlásilo 19. srpna 2021 vznik nového státního útvaru – Afghánského islámského emirátu, jenž nezískal mezinárodní uznání dalšími státy. Poslední ohnisko protitálibánského odporu, provincii Pandžšír, kde operuje Fronta národního odporu, dobyli tálibové na počátku září 2021.