Štrpce (Opština Štrpce)
Obec se nachází severně od horského masivu Brezovica, kde se rozkládá lyžařský areál. Okolní krajina je bohatá na přírodní zdroje.
V obci se nachází kostel sv. Mikuláše (Nikoly) z let 1576/1577. Ve středověku bylo město součástí župy Sirnić. Město samotné je poprvé připomínáno v dokumentu ze 13. století. V okolí města se nachází několik zřícenin středověkých hradů, které nechala na ochranu své tehdejší severní hranice se středověkým srbským státem zbudovat Byzantská říše.
Město bylo součástí Osmanské říše až do roku 1912. Po první balkánské válce se stalo součástí Srbska, později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a nakonec Jugoslávie. Během druhé světové války bylo součástí Velké Albánie. Dne 28. června 1944 zde bulharští vojáci zabili 46 místních obyvatel jako odplatu za smrt jednoho svého příslušníka.
Po skončení války v Kosovu se Štrpce stalo srbskou enklávou v dominantně albánské části Kosova. Na rozdíl od jiných obcí v Kosovu, kde nízká životní úroveň, nezaměstnanost a špatná bezpečnostní situace a napjaté vztahy mezi Albánci a Srby vedly k vystěhování místních Srbů do Srbska nedocházelo ve Štrpci k odchodu obyvatel. Naopak jsem přišli uprchlíci z Uroševace, Prizrenu a Suvé Reky.
Přístupy k obci hlídali vojáci KFOR. V září 1999 zde místní obyvatelstvo zadržovalo dva pracovníky organizace Člověk v tísni, které nakonec vojáci KFOR vysvobodili. Rozvoj obce financovala ještě do roku 2013 srbská vláda, nicméně po vzájemných rozhovorech s Evropskou unií byla nucena tuto aktivitu ve snaze otevřít se vstupu do EU zastavit. Do té doby fungovala ve Štrpci dvě paralelní zastupitelstva, paralelní školy, soudy i místní správa.
Do roku 2010 byli ve Štrpci přítomni vojáci KFOR.
V letech 2010-2012 zde kosovská vláda financovala výstavbu polikliniky.
Mapa - Štrpce (Opština Štrpce)
Mapa
Státní území - Kosovo
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |