Zubin Potok
Zubin Potok (v srbské cyrilici Зубин Поток, albánsky Zubin Potok/Zubin Potoku) je město na severu Kosova v Kosovskomitrovickém okruhu. Je centrem stejnojmenné opštiny, kterou tvoří celkem 29 obcí. V roce 2015 mělo asi 15 000 obyvatel. V současné době je součástí tzv. Severního Kosova, neformálního regionu, který neuznává nezávislý stát Kosovo a dál se považuje za součást Autonomní oblasti Kosovo a Metochie, části Srbska.
Město se nachází na řece Ibar a je centrem regionu, známého pod názvem Ibarski Kolašin. . V jeho blízkosti leží pohoří Rogozna (1479 m) a Mokra Gora (2155 m). Proti proudu řeky se nad Zubin Potokem nacházejí dvě umělé přehradní nádrže (Malo jezero a především Gazivode, největší přehrada na území Kosova).
V roce 1455 bylo poprvé v tureckých záznamech zmíněno pod názvem "Zubin dol". V roce 1914, nedlouho po připojení k Srbsku, mělo 1289 obyvatel. Roku 1951 bylo napojeno na jugoslávskou elektrickou síť. Jeho obyvatelstvo tvoří především Srbové, kteří se na území Zubin Potoka dosídlili především z oblasti Černé Hory.
Město se nachází na řece Ibar a je centrem regionu, známého pod názvem Ibarski Kolašin. . V jeho blízkosti leží pohoří Rogozna (1479 m) a Mokra Gora (2155 m). Proti proudu řeky se nad Zubin Potokem nacházejí dvě umělé přehradní nádrže (Malo jezero a především Gazivode, největší přehrada na území Kosova).
V roce 1455 bylo poprvé v tureckých záznamech zmíněno pod názvem "Zubin dol". V roce 1914, nedlouho po připojení k Srbsku, mělo 1289 obyvatel. Roku 1951 bylo napojeno na jugoslávskou elektrickou síť. Jeho obyvatelstvo tvoří především Srbové, kteří se na území Zubin Potoka dosídlili především z oblasti Černé Hory.
Mapa - Zubin Potok
Mapa
Státní území - Kosovo
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |