Wight (Isle of Wight)
Ostrov Wight (anglicky Isle of Wight) je ostrov a zároveň anglické nemetropolitní a ceremoniální hrabství, ležící při jižním pobřeží Anglie jižně od největšího jihoanglického přístavu Southamptonu. Z historického hlediska je součástí tradičního hrabství Hampshire, od něhož byl administrativně oddělen roku 1890. Ostrov má rozlohu 381 km² (147 čtverečních mil) a podle odhadů měl v roce 2004 138 400 obyvatel (sčítání lidu z roku 2001 udává 132 731 stálých obyvatel). Je známý svými přírodními krásami a prázdninovými letovisky, populárními zejména ve viktoriánské době. Blízko nejjižnějšího výběžku ostrova se u městečka Ventnor nachází Blackgang Chine, jeden z nejstarších zábavních parků světa.
Podobně jako Anglie byl i ostrov Wight v 5. století osídlen germánskými kmeny. Po dobytí ostrova Normany v 11. století bylo založeno převorství v Carisbrooku a postaven hrad Carisbrooke Castle. Nejvyšším titulem byl Lord z ostrova Wight. Pod plnou anglickou kontrolu se ostrov dostal v roce 1293, kdy byla hraběnka Isabel de Forz na smrtelné posteli přesvědčena, aby ostrov prodala anglickému králi Edwardu I.
Jindřich VIII., který zřídil stálé královské námořnictvo a jeho stálou základnu Portsmouthu, také opevnil ostrov Wight. Pro stavbu pevností v Yarmouthu, Cowes a Sandownu byl částečně použit stavební materiál ze zrušených klášterů během reformace. Ostrov úspěšně vzdoroval francouzským útokům v roce 1545. V období 1597–1602 byl přebudován hrad Carisbrooke Castle, kvůli hrozbě útoků španělské Armady. Během anglické občanské války utekl na ostrov Wight král Karel, který věřil v podporu místního guvernéra. Guvernéra to vyděsilo a krále uvěznil.
Manžel královny Viktorie, princ Albert, nechal na ostrově vybudovat Osborne House, který se stal letní rezidencí královské rodiny. Díky tomu se ostrov stal letoviskem evropské honorace a bylo zde vybudováno mnoho rekreačních budov.
Podobně jako Anglie byl i ostrov Wight v 5. století osídlen germánskými kmeny. Po dobytí ostrova Normany v 11. století bylo založeno převorství v Carisbrooku a postaven hrad Carisbrooke Castle. Nejvyšším titulem byl Lord z ostrova Wight. Pod plnou anglickou kontrolu se ostrov dostal v roce 1293, kdy byla hraběnka Isabel de Forz na smrtelné posteli přesvědčena, aby ostrov prodala anglickému králi Edwardu I.
Jindřich VIII., který zřídil stálé královské námořnictvo a jeho stálou základnu Portsmouthu, také opevnil ostrov Wight. Pro stavbu pevností v Yarmouthu, Cowes a Sandownu byl částečně použit stavební materiál ze zrušených klášterů během reformace. Ostrov úspěšně vzdoroval francouzským útokům v roce 1545. V období 1597–1602 byl přebudován hrad Carisbrooke Castle, kvůli hrozbě útoků španělské Armady. Během anglické občanské války utekl na ostrov Wight král Karel, který věřil v podporu místního guvernéra. Guvernéra to vyděsilo a krále uvěznil.
Manžel královny Viktorie, princ Albert, nechal na ostrově vybudovat Osborne House, který se stal letní rezidencí královské rodiny. Díky tomu se ostrov stal letoviskem evropské honorace a bylo zde vybudováno mnoho rekreačních budov.
Mapa - Wight (Isle of Wight)
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |