Warwickshire
Warwickshire ([vóvikš], zkráceně Warks nebo Warwicks) je vnitrozemské nemetropolitní hrabství v centrální Anglii. Sídlem hrabství je Warwick, největším městem je však Nuneaton na severu hrabství. Současné hranice jsou značně změněné od historického hrabství. Warwickshire je nejpravděpodobnějším rodištěm Williama Shakespeara pocházejícího ze Stratfordu nad Avonou. Z hrabství pochází i literární postavy jako George Eliot (z Nuneatonu), Rupert Brooke (z Rugby) nebo Michael Drayton (z Hartshillu).
Mapa správních obvodů Warwickshire na severozápadě sousedí s metropolitním hrabstvím West Midlands a se Staffordshire, s Leicestershire na severovýchodě, Northamptonshire na východě, Worcestershire na západě, Oxfordshire na jihu, Gloucestershire na jihovýchodě.
Většina obyvatel obývá severní a centrální část hrabství. Trhovecká města na severu a východě oblasti Atherstone, Bedworth, Nuneaton, a Rugby prošla v období průmyslové revoluce rozvojem. Hlavními průmyslovými odvětími byla těžba uhlí, textilní průmysl, strojírenství a výroba cementu. Těžký průmysl je však na trvalém ústupu a je nahrazován distribučními centry, lehkým průmyslem a službami. Městy s turistickým potenciálem jsou Leamington Spa, Stratford nad Avonou, Alcester a Warwick.
Jih hrabství je venkovskou krajinou s malými sídly, jako např. Cotswolds. Nejvyšším bodem území je Ebrington Hill na hranicích s Gloucestershire. Na severu je Warwickshire mírně zvlněnou krajinou s nejsevernější obcí No Man's Heath, je vzdálena pouze 50 km od okraje národního parku Peak District.
Ve Warwickshire nejsou velká města, obě, Coventry i Birmingham, byla začleněna do hrabství West Midlands v roce 1974. Největšími městy ve Warwickshire byly v roce 2004: Nuneaton (77 500 obyv.), Rugby (62 700), Leamington Spa (45 300) a Bedworth (32 500). Stratford, Warwick a Kenilworth nepřekračují hranici 20 000 obyvatel, menší města Atherstone, Alcester, Coleshill, Southam, Bulkington, Polesworth, Kingsbury, Henley-in-Arden, a obce Studley, Shipston a Whitnash mají mezi 5 000 až 12 000 obyvateli.
Mapa správních obvodů Warwickshire na severozápadě sousedí s metropolitním hrabstvím West Midlands a se Staffordshire, s Leicestershire na severovýchodě, Northamptonshire na východě, Worcestershire na západě, Oxfordshire na jihu, Gloucestershire na jihovýchodě.
Většina obyvatel obývá severní a centrální část hrabství. Trhovecká města na severu a východě oblasti Atherstone, Bedworth, Nuneaton, a Rugby prošla v období průmyslové revoluce rozvojem. Hlavními průmyslovými odvětími byla těžba uhlí, textilní průmysl, strojírenství a výroba cementu. Těžký průmysl je však na trvalém ústupu a je nahrazován distribučními centry, lehkým průmyslem a službami. Městy s turistickým potenciálem jsou Leamington Spa, Stratford nad Avonou, Alcester a Warwick.
Jih hrabství je venkovskou krajinou s malými sídly, jako např. Cotswolds. Nejvyšším bodem území je Ebrington Hill na hranicích s Gloucestershire. Na severu je Warwickshire mírně zvlněnou krajinou s nejsevernější obcí No Man's Heath, je vzdálena pouze 50 km od okraje národního parku Peak District.
Ve Warwickshire nejsou velká města, obě, Coventry i Birmingham, byla začleněna do hrabství West Midlands v roce 1974. Největšími městy ve Warwickshire byly v roce 2004: Nuneaton (77 500 obyv.), Rugby (62 700), Leamington Spa (45 300) a Bedworth (32 500). Stratford, Warwick a Kenilworth nepřekračují hranici 20 000 obyvatel, menší města Atherstone, Alcester, Coleshill, Southam, Bulkington, Polesworth, Kingsbury, Henley-in-Arden, a obce Studley, Shipston a Whitnash mají mezi 5 000 až 12 000 obyvateli.
Mapa - Warwickshire
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |