Tchung-čou (Jinsha)
Tchung-čou je městský obvod v městské prefektuře Nan-tchung v provincii Ťiang-su Čínské lidové republiky. Leží na jihovýchodě provincie, severně od ústí Jang-c’-ťiang. K roku 2010 mělo 1 246 400 obyvatel.
V dobách říše Chan zde byl jen nevelký písečný ostrov uprostřed moře. Ostrov narůstal z materiálu přineseného řekou Jang-c’-ťiang, časem splynul s pevninou a usadili se zde výrobci soli. Za říše Pozdní Čou zde roku 958 vznikl speciální kraj Ťing-chaj, záhy reorganizovaný v kraj Tchung-čou. Vláda mongolské říše Jüan Tchung-čou roku 1278 povýšila na fiskální oblast lu, ale už po šesti letech mu vrátila status kraje. Roku 1724 byl kraj Tchung-čou bezprostředně podřízen provinční vládě.
Po vzniku Čínské republiky na území kraje vznikl okres nazvaný Nan-tchung. S nástupem čínských komunistů a vznikem Čínské lidové republiky bylo z okresu Nan-tchung vyděleno stejnojmenné město a vytvořena prefektura Nan-tchung z města a pěti okolních okresů. Okres Nan-tchung byl roku 1993 přejmenován v městský okres Tchung-čou a roku 2009 v městský obvod Tchung-čou.
V dobách říše Chan zde byl jen nevelký písečný ostrov uprostřed moře. Ostrov narůstal z materiálu přineseného řekou Jang-c’-ťiang, časem splynul s pevninou a usadili se zde výrobci soli. Za říše Pozdní Čou zde roku 958 vznikl speciální kraj Ťing-chaj, záhy reorganizovaný v kraj Tchung-čou. Vláda mongolské říše Jüan Tchung-čou roku 1278 povýšila na fiskální oblast lu, ale už po šesti letech mu vrátila status kraje. Roku 1724 byl kraj Tchung-čou bezprostředně podřízen provinční vládě.
Po vzniku Čínské republiky na území kraje vznikl okres nazvaný Nan-tchung. S nástupem čínských komunistů a vznikem Čínské lidové republiky bylo z okresu Nan-tchung vyděleno stejnojmenné město a vytvořena prefektura Nan-tchung z města a pěti okolních okresů. Okres Nan-tchung byl roku 1993 přejmenován v městský okres Tchung-čou a roku 2009 v městský obvod Tchung-čou.
Mapa - Tchung-čou (Jinsha)
Mapa
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky |
Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CNY | Čínský jüan (Renminbi) | Â¥ or å…ƒ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
UG | Ujgurština (Uighur language) |
ZA | Čuangština (Zhuang language) |
ZH | Čínština (Chinese language) |