Tanzanie (United Republic of Tanzania)
![]() |
![]() |
Vlajka Tanzanie |
Země má 61 milionů obyvatel (odhad z roku 2021). Obyvatelstvo se skládá z přibližně 120 etnických, jazykových a náboženských skupin a Tanzanie je tak nejrozmanitější zemí ve východní Africe. Úřední jazyk není určen, v praxi tuto funkci má svahilština, kterou se učí na základních školách. Přibližně 10 procent Tanzanců má svahilštinu jako první jazyk, 90 procent jako druhý. Na univerzitách se vyučuje v angličtině, byť tanzanská vláda hodlá tuto praxi ukončit. Od roku 1996 je hlavním městem Dodoma, kde se nachází sídlo prezidenta, parlament a všechna ministerstva. Bývalé hlavní město Dar es Salaam je největším městem v zemi, hlavním přístavem a předním obchodním centrem. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, existuje ale také početná muslimská a animistická menšina.
Tanzanie vznikla v roce 1964 sloučením dvou původně nezávislých států: Tanganiky, ležící u stejnojmenného jezera, a ostrovního Zanzibaru. Název Tanzanie je odvozen z názvů obou zakladatelských států. Území má však mnohem delší historii, bylo zde nalezeno mnoho důležitých fosilií, podle nichž odborníci rekonstruují nejstarší vývoj lidského druhu a lidských předchůdců. Město Kilwa Kisiwani (dnes na seznamu Světového dědictví) bylo perlou středověké východní Afriky a významným centrem obchodu. V letech 1885–1919 bylo území německou kolonií pod názvem Německá východní Afrika. Poté se dostalo pod kontrolu Británie. Tanganika získala nezávislost na Británii roku 1961, Zanzibar o dva roky později.
Olduvajská rokle, "kolébka lidstva"]] Tanzanie patří k nejdéle osídleným zemím světa. Nachází se zde proslulé paleoantropologické a archeologické lokality, vydávající pozůstatky prvních lidí (Homo habilis) i jejich předchůdců z rodu Australopithecus (A. afarensis, A. aeethiopicus). V Laetoli byly navíc zachyceny otisky stop dvojnohých homininů, zatímco nedaleká Olduvajská rokle se proslavila nálezy nejstarších pozůstatků kamenných nástrojů.
Nejstaršími domorodými kmeny v oblasti byli patrně Hadzové a Sandavové, kteří byli lovci a sběrači. V době kamenné a bronzové (asi 2000 př. n. l.) došlo k mohutné migraci na území dnešní Tanzanie, především kmenů, které mluvily kušitskými jazyky. Na severu se pak o něco později usadili lidé mluvící nilotskými jazyky (skupina východosúdánských jazyků) a kolem Viktoriina jezera a jezera Tanganika mluvčí bantuských jazyků. Ti se poté rozšířili po celém území dnešní Tanzanie. Přinesli s sebou inovaci v podobě pěstování rostlin, především pak smldinců a jejich škrobovitých hlíz zvaných jamy. K pozdním migračním vlnám patří příchod Masajů, jenž začal asi od roku 500. Pareové, kteří se usadili pod Kilimandžárem, rozvinuli jako první techniku výroby železa. Hajaové na západním břehu Viktoriina jezera vynalezli typ vysoké pece, která jim umožnila kovat vysokouhlíkovou ocel při teplotách přesahujících 1820 °C před více než 1500 lety.
Kilwa z roku 1572, světové dědictví UNESCO]]Ekonomická, sociální a náboženská moc se stále více koncentrovala v Kilwa Kisiwani. Šlo nejen o nejvýznamnější tanzanské středověké město, ale také městský stát, který v jisté chvíli ovládl celé pobřeží, jakožto Kilwský sultanát. Ten byl dle legendy založen princem ze Šírázu (dnešní Írán). Hlavním obchodním artiklem v Kilwě bylo zlato, které se vozilo ze Sofaly v Království Mutapa (dnes Mosambik). Kilwa zůstala hlavní silou ve východní Africe až do příchodu Portugalců na konci 15. století.
Povstání proti německé koloniální vládě v roce 1905Britové se se zanzibarským sultánem snažili uzavírat dohody, ale v 80. letech 19. století o oblast projevili zájem Němci. V roce 1885 se pobřežní oblast stala protektorátem Německé říše, tzv. Německou východní Afrikou. Britové získali Zanzibar v roce 1890 smlouvou Heligoland–Zanzibar Treaty (Helgoland-Sansibar-Vertrag), ve které Německá říše upustila od uplatňování územních nároků na Zanzibar výměnou za jiná území. Během 1. světové války došlo z obou stran k odlivu surovin včetně lidských zdrojů do válčící Evropy. Po válce připadlo na základě Versaillské smlouvy území Německé východní Afriky Velké Británii. Bylo pak známo jako Tanganika. Británie se dohodla na předání částí území do správy Belgie a Portugalska.
[[Julius Nyerere]] Po válce náleželo území OSN, správu vykonávala Británie. V roce 1954 založil Julius Nyerere Tanganický africký národní svaz (TANU). Hlavním cílem TANU bylo dosáhnout suverenity Tanganiky. Do roka se TANU stala vedoucí politickou silou v zemi a Nyerere předsedou vlády. 3. prosince 1961 byla vyhlášena nezávislost Tanganiky. Přechod na nový režim proběhl pokojnou cestou, bez revoluce a násilností. Naopak zanzibarský sultán byl svržen při revoluci, během níž byly povražděny tisíce Indů a Arabů.
Nyerere byl dále premiérem. V roce 1964 dohodl spojení Tanganiky a Zanzibarské lidové republiky. Vznikla tak Tanzanie. Nyerere se stal prvním prezidentem Tanzanie a držel tuto funkci až do roku 1985. V Tanzanii je Nyerere považován za Otce vlasti, ovšem jeho dědictví je rozporuplné. Nyerere se, kolem roku 1967, shlédl v čínském maoismu. Věřil, že Afričané jsou přirozenými socialisty, a pokusil se cestou nucené kolektivizace uskutečnit svůj model „afrického socialismu“ (udžamá), o němž věřil, že ustaví původní hospodářské vztahy, které panovaly před kolonizací. Následkem toho projektu se Tanzanie stala z největšího afrického vývozce potravin jejich největším dovozcem a upadla do obrovských dluhů. Také banky a mnoho velkých průmyslových odvětví byly znárodněny. Hospodářský krach nakonec přinutil Nyerereho k rezignaci. Za mimořádně úspěšnou je naopak považována Nyererova politika stírání etnických rozdílů a budování jednotné státní identity. I díky ní patřila Tanzanie k nejstabilnějším státům v regionu. Nyerere zemi též dokázal ochránit před agresemi, v roce 1978 zahájil do Tanzanie invazi ugandský vůdce, „řezník z Kampaly“, Idi Amin. Tanzanie se ale ubránila a naopak vpadla do Ugandy, kde Amina sesadila.
Po Nyererově rezignaci v roce 1985 se režim obrátil na Mezinárodní měnový fond s žádostí o půjčky. Ty byly podmíněny reformami. V roce 1992 byla ústava Tanzanie pozměněna tak, aby umožňovala soupeření více politických stran. První volby s více stranami se konaly v roce 1995. Vyhrála strana Chama Cha Mapinduzi (nyererovská strana, jež vznikla sloučením TANU a další menší strany v roce 1977). Její vůdce Benjamin Mkapa byl zvolen prezidentem. Vládl až do roku 2005. Mkapa posunul nyererovskou politiku více k sociální demokracii. Také všichni jeho nástupci byli ze strany Chama cha Mapinduzi, což vyvolává pravidelně kritiku a podezření opozice, že volby jsou manipulovány. Po smrti prezidenta Johna Magufuliho, jenž se světově proslavil popíráním nebezpečnosti covidu-19, jejž doporučoval léčit modlitbami a zeleninovými koktejly, převzala úřad viceprezidentka Samia Suluhu Hassanová, a stala se tak první ženou v čele Tanzanie.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
TZS | Tanzanský šilink (Tanzanian shilling) | Sh | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |