Mapa - Surduk

Surduk
Pravoslavný kostel v Surduku Surduk (v srbské cyrilici Сурдук) je vesnice v srbské Vojvodině, administrativně spadající pod opštinu Stara Pazova. Nachází se na ostrohu vysokém 50 m nad řekou Dunajem.

Název vesnice pochází z turečtiny a označuje proláklinu, která se na břehu Dunaje v blízkosti Surduku nachází. V blízkosti vesnice se nacházelo osídlení již v dobách antiky, které neslo název Rittium.

Vesnice má pravoslavný kostel svatého otce Nikolaje, který byl dokončen v roce 1816. V současné době prochází obcí mezinárodní cyklostezka vedená po břehu Dunaje.

V roce 2002 měla vesnice 1589 obyvatel; v roce 2011 potom 1397 lidí. Počet obyvatel Surduka pravidelně klesá, převážně vinou vystěhovalectví obyvatel do ekonomicky silnějších oblastí Vojvodiny (Zemun aj). Každý druhý dům ve městě je prázdný a průměrný věk obyvatel Surduku se pohybuje okolo 43 let, vysoko nad celosrbským průměrem. Nadějný růst v průběhu 90. let, kdy do Surduku přišla řada obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie, vyhnaných válkou, však zastavily ekonomické těžkosti země spojené s mezinárodním embargem a krizí.

Obyvatelstvo vesnice je ve valné většině srbské národnosti (92 %).

 
Mapa - Surduk
Mapa
Google - Mapa - Surduk
Google
Google Earth - Mapa - Surduk
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Surduk
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Surduk
OpenStreetMap
Mapa - Surduk - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Surduk - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Surduk - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Surduk - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Surduk - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Surduk - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Surduk - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Surduk - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Surduk - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Surduk - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka
Srbsko, plným názvem Srbská republika , je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Srbsko má téměř 7 milionů obyvatel, jeho hlavním a největším městem je Bělehrad.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
RSD Srbský dinár (Serbian dinar) дин or din. 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HU Maďarština (Hungarian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bosna a Hercegovina 
  •  Bulharsko 
  •  Chorvatsko 
  •  Kosovo 
  •  Maďarsko 
  •  Rumunsko 
  •  Severní Makedonie 
  •  Černá Hora