Surduk
Pravoslavný kostel v Surduku Surduk (v srbské cyrilici Сурдук) je vesnice v srbské Vojvodině, administrativně spadající pod opštinu Stara Pazova. Nachází se na ostrohu vysokém 50 m nad řekou Dunajem.
Název vesnice pochází z turečtiny a označuje proláklinu, která se na břehu Dunaje v blízkosti Surduku nachází. V blízkosti vesnice se nacházelo osídlení již v dobách antiky, které neslo název Rittium.
Vesnice má pravoslavný kostel svatého otce Nikolaje, který byl dokončen v roce 1816. V současné době prochází obcí mezinárodní cyklostezka vedená po břehu Dunaje.
V roce 2002 měla vesnice 1589 obyvatel; v roce 2011 potom 1397 lidí. Počet obyvatel Surduka pravidelně klesá, převážně vinou vystěhovalectví obyvatel do ekonomicky silnějších oblastí Vojvodiny (Zemun aj). Každý druhý dům ve městě je prázdný a průměrný věk obyvatel Surduku se pohybuje okolo 43 let, vysoko nad celosrbským průměrem. Nadějný růst v průběhu 90. let, kdy do Surduku přišla řada obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie, vyhnaných válkou, však zastavily ekonomické těžkosti země spojené s mezinárodním embargem a krizí.
Obyvatelstvo vesnice je ve valné většině srbské národnosti (92 %).
Název vesnice pochází z turečtiny a označuje proláklinu, která se na břehu Dunaje v blízkosti Surduku nachází. V blízkosti vesnice se nacházelo osídlení již v dobách antiky, které neslo název Rittium.
Vesnice má pravoslavný kostel svatého otce Nikolaje, který byl dokončen v roce 1816. V současné době prochází obcí mezinárodní cyklostezka vedená po břehu Dunaje.
V roce 2002 měla vesnice 1589 obyvatel; v roce 2011 potom 1397 lidí. Počet obyvatel Surduka pravidelně klesá, převážně vinou vystěhovalectví obyvatel do ekonomicky silnějších oblastí Vojvodiny (Zemun aj). Každý druhý dům ve městě je prázdný a průměrný věk obyvatel Surduku se pohybuje okolo 43 let, vysoko nad celosrbským průměrem. Nadějný růst v průběhu 90. let, kdy do Surduku přišla řada obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie, vyhnaných válkou, však zastavily ekonomické těžkosti země spojené s mezinárodním embargem a krizí.
Obyvatelstvo vesnice je ve valné většině srbské národnosti (92 %).
Mapa - Surduk
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |