Rybnica (Rîbniţa)
Rybnica (moldavsky: Рыбница/Rîbnița,, ) je město v Moldavsku v mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republice na levém břehu Dněstru, administrativní centrum Rybnického rajonu. Na protějším břehu řeky se nachází město Rezina, které je pod kontrolou Moldavska. Na mostě přes Dněstr je silniční hraniční přechod mezi Podněsterskou moldavskou republikou a Moldavskou republikou. Ve městě žije 48 tisíc obyvatel (2014), především ukrajinské, ruské a moldavské národnosti. Město Rybnycja je jedním z největších měst v Podněstří, kde počet Ukrajinců převažuje nad ostatními národnostmi. Jedná se zároveň o město národopisné oblasti Podolí.
První zmínky o městě se objevují v první polovině 15. století, Rybnica je zobrazena na mapě Litevského velkoknížectví a Polského království z roku 1628. Po druhém dělení Polska v roce 1793 Rybnica připadla Ruskému carství a stala se součástí Podolské gubernie. Roku 1924 byla začleněna do Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky, roku 1938 obdržela status města. V letech 1941 až 1944 byla Rybnica okupována rumunskými a německými vojsky, město s okolím se stalo součástí rumunské provincie Zadněstří. V těchto letech bylo okupanty vyvražděno místní židovské obyvatelstvo (dle sčítání lidu z roku 1926 měla Rybnica 9 400 obyvatel, z toho 38% Židů). Na místě popravy více než 500 obyvatel města je zbudován památník obětí Velké vlastenecké války. Po osvobození Rudou armádou roku 1944 se stala Rybnica součástí Moldavské sovětské socialistické republiky. Roku 1990 se občané Rybnického rajonu vyslovili v referendu 98% pro vstup do Podněsterské moldavské republiky.
První zmínky o městě se objevují v první polovině 15. století, Rybnica je zobrazena na mapě Litevského velkoknížectví a Polského království z roku 1628. Po druhém dělení Polska v roce 1793 Rybnica připadla Ruskému carství a stala se součástí Podolské gubernie. Roku 1924 byla začleněna do Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky, roku 1938 obdržela status města. V letech 1941 až 1944 byla Rybnica okupována rumunskými a německými vojsky, město s okolím se stalo součástí rumunské provincie Zadněstří. V těchto letech bylo okupanty vyvražděno místní židovské obyvatelstvo (dle sčítání lidu z roku 1926 měla Rybnica 9 400 obyvatel, z toho 38% Židů). Na místě popravy více než 500 obyvatel města je zbudován památník obětí Velké vlastenecké války. Po osvobození Rudou armádou roku 1944 se stala Rybnica součástí Moldavské sovětské socialistické republiky. Roku 1990 se občané Rybnického rajonu vyslovili v referendu 98% pro vstup do Podněsterské moldavské republiky.
Mapa - Rybnica (Rîbniţa)
Mapa
Státní území - Moldavsko
Moldavská vlajka |
Současná Moldavská republika vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Navazuje na tradici Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
MDL | Moldavský lei (Moldovan leu) | L | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
RO | Rumunština (Romanian language) |
RU | Ruština (Russian language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |