Mapa - Rusko (Russian Federation)

Rusko (Russian Federation)
Ruská vlajka
Rusko, plným názvem Ruská federace , je s rozlohou 17 098 246 km² největším státem světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 146,1 milionu obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.

Ruská federace je hlavním následnickým státem Sovětského svazu (SSSR), který se rozpadl roku 1991. Převzala místo SSSR jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Je vůdčím členem Společenství nezávislých států. Je členem G20, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), OSKB, Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), APEC a dalších mezinárodních organizací.

Kvůli své celosvětově největší rozloze, velkým zásobám přírodních zdrojů a dalším předpokladům pro hospodářskou soběstačnost a především vzhledem ke své vojenské síle (disponuje velkým arzenálem jaderných a konvenčních zbraní a balistickými raketami) je Rusko považováno za jednu ze světových velmocí spolu se Spojenými státy a Čínou.

Ruská ekonomika má šestý největší HDP světa dle parity kupní síly a v nominální hodnotě jedenáctý největší HDP. V přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66. místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52. místě. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů – nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva a také pitné vody. Z energetického hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Ruské hospodářství prodělalo v 90. letech 20. století vleklou krizi, po níž následovalo období silného růstu mezi lety 2000 až 2007. Růst byl přerušen světovou finanční krizí v období 2008 až 2009, pak však v menší míře pokračoval od roku 2010 do roku 2014. Od konce roku 2014 do roku 2016 zaznamenala ruská ekonomika pokles, způsobený snížením cen surovin a ekonomickými sankcemi ze strany západních států. V roce 2014 bylo Rusku také pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa G8 jako reakce na jeho anexi Krymu. Rusko vyrábí moderní zbraně nejrůznějšího druhu, v neposlední řadě tanky, letadla a balistické rakety pro vojenské použití. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA. Při přepočtu tržeb z prodeje zbraní na jednoho obyvatele však USA téměř dvojnásobně převyšuje a je tak zemí s největším ziskem plynoucím ze zbrojního průmyslu na obyvatele.

Velký vliv má v Rusku pravoslavné křesťanství (50 % obyvatelstva), přestože byl v zemi v dobách Sovětského svazu a vlády Komunistické strany i násilím prosazován ateismus. Mezi další velká náboženská vyznání v Rusku co do počtu věřících patří islám (17 % obyvatelstva, judaismus a buddhismus. Podle odhadů na základě členitosti a porodnosti obyvatelstva by v Rusku po roce 2050 měli být muslimové ve většině.

V oblastech kultury jako jsou literatura, klasická hudba, balet a výtvarné umění dosáhli ruští umělci jak ve století 19. tak ve 20. století světových úspěchů.

Současné Rusko je mnohonárodnostním státem, který kromě úřední ruštiny uznává také regionální jazyky jednotlivých národnostních menšin. Rusové tvoří 80 % obyvatelstva. Nejpočetnější menšinou jsou Tataři, kteří stejně jako mnohé národy ruského Kavkazu vyznávají islám.

Jméno země v současné formě bylo na poč. 16. století do ruštiny převzato ze středověké řečtiny – byzantské prameny nazývaly zemi východních Slovanů Ρωσσία, Rhóssía. Tento řecký výraz znamená „země Rusů“, odvozený od slova Ρως, Rhós neboli Rus (rusky Русь, Rus’), označujícího v jiných jazycích i zemi, původně raně středověkou Kyjevskou Rus a později oblast slovanské Rusi, od raného středověku prostor zhruba dnešní Ukrajiny, Běloruska a západní části evropského Ruska. Etymologie názvu Rus není zcela jistá, avšak nejběžněji se přijímá tzv. normanská teorie: termín pochází ze staré severštiny, znamená „veslaři“ a byl odvozen od jména kraje Roden (později zvaného Roslagen), což bylo pobřeží Svealandu, středního Švédska. Z Rodenu se varjagové (švédští vikingové čili Normané) vydávali po mořích a řekách do východoevropských oblastí a Černomoří, Rus částečně kolonizovali a stali se od poloviny 9. století vládnoucí vrstvou, jež vytvořila stát (Kyjevská Rus, viz níže), aby posléze se Slovany splynula. Germánské jméno tak přešlo do slovanštiny, nejprve jako etnonymum a později rovněž jako geonymum. Tato teorie, odvozující jméno Ruska od jména kraje ve Švédsku, má podporu jak ve zprávách kronik, tak i v dalších lingvistických souvislostech: s ruštinou a švédštinou sousedící ugrofinské jazyky totiž označují Švédsko výrazy takřka shodnými se jménem Rossija, tedy např. Ruotsi, Ruoŧŧa, Rootsi, Roodsi, Ročinma apod.

Kromě „normanské“ teorie ovšem existují i další, dovozující, že jméno Rus pochází buď: od základu indoevropského slova ruksa či russa („světlý, bílý“) či od hypotetického praslovanského slova рьсь, r’s’ („medvěd“ – posvátné zvíře starých Slovanů), příbuzného s latinským ursus a starořeckým αρκτος, arktos anebo od jména ukrajinské řeky Ros (pravý přítok Dněpru, jižně od Kyjeva). Ani tyto, ani jiné pokusy o vysvětlení však nejsou obecně lingvisty a historiky (a to většinou ani ruskými) uznávány. 
Měna / Jazyk (lingvistika) 
ISO Měna Symbol Platné číslice
RUB Ruský rubl (Russian ruble) ₽ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
KV Komi (Komi language)
RU Ruština (Russian language)
TT Tatarština (Tatar language)
CE Čečenština (Chechen language)
CV Čuvaština (Chuvash language)
Čtvrť - Státní území  
Mapa - Rusko (Russian Federation)
Mapa
Google - Mapa - Rusko
Google
Google Earth - Mapa - Rusko
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Rusko
Microsoft Bing
Nokia - Mapa - Rusko
Nokia
OpenStreetMap - Mapa - Rusko
OpenStreetMap
Mapa - RuskoUn-russia.png
Un-russia.png
3550x2648
freemapviewer.org
Mapa - RuskoRussian_Empire_Map_1912.jpg
Russian_Empire_Map_1...
8397x6048
freemapviewer.org
Mapa - RuskoRussia_regions_map.png
Russia_regions_map.p...
3008x1728
freemapviewer.org
Mapa - Rusko2000px-Russia_edcp_location_map_2.svg.png
2000px-Russia_edcp_l...
2000x1079
freemapviewer.org
Russian_Empire_Map.j...
6048x8397
upload.wikimedia.org
1799_Cary_Map_of_the...
7000x3100
upload.wikimedia.org
large_detailed_road_...
4510x2775
www.vidiani.com
map_of_russia_englis...
4500x2775
www.raster-maps.com
Un-russia.png
3550x2648
upload.wikimedia.org
Russia_map.JPG
3072x2188
www.russiangirlfrida...
russian-energy-grid-...
3339x2011
www.geni.org
physical_map_of_russ...
2800x1702
www.vidiani.com
Map-Russia.jpg
2774x1654
cmapspublic3.ihmc.us
1780_Raynal_and_Bonn...
2500x1712
upload.wikimedia.org
russia_ukraine_belar...
3246x1272
www.realfuture.org
Russia_edcp_relief_l...
2362x1274
upload.wikimedia.org
carte_russie_simple_...
2362x1274
www.mappi.net
large_detailed_relie...
2362x1274
www.vidiani.com
RussiaMapCTE.jpg
2220x1337
novaonline.nvcc.edu
soviet_union_admin_1...
1937x1408
www.lib.utexas.edu
Soviet-Union-1981-Ma...
1937x1408
mappery.com
soviet_union_admin_1...
1937x1408
images.nationmaster....
soviet_union_admin_1...
1887x1313
www.lib.utexas.edu
soviet_union_admin_1...
1887x1313
images.nationmaster....
Územní jednotka
Státní území, State, Region,...
Airport