Mapa - Priština (Komuna e Prishtinës)

Svět >  Evropa >  Kosovská republika >  Prištinský okruh >  Priština

Priština (Komuna e Prishtinës)

Priština (: nebo, : nebo , ) je hlavním městem Kosova, které je jak oficiálně prohlášeným nezávislým státem, tak i autonomní jednotkou Srbska.

Za dob Římské říše existovalo 15 km od Prištiny město Ulpiana. Město bylo zničeno, ale opět obnoveno za dob císaře Justiniána I.. Zbytky starého římského města lze stále spatřit.

Po pádu Říma se Priština dostala z ruin bývalého římského města. Město se nachází na křižovatce silnic vedoucích do všech směrů na celém Balkáně. Z tohoto důvodu se Priština stala důležitým obchodním centrem na hlavních obchodních cestách Jihovýchodní Evropy. Po Bitvě na Kosově poli se Priština dostala pod nadvládu Osmanské říše. Srbský spisovatel A. Bogosavljević ve své knize O Arnautima uvedl, že Priština v druhé polovině devatenáctého století měla 17 000 obyvatel a třináct mešit. V témže století Prištinu také poničily dva rozsáhlé požáry; v roce 1851 a 1863. Od roku 1873 byla nedaleko od Prištiny zavedena železnice.

V roce 1912 se spolu se zbytkem Kosova stala součástí nově vzniklého nezávislého státu Albánie. O rok později se však spojila se Srbským královstvím. V roce 1918 se Kosovo stalo součástí nově vytvořené Jugoslávie. Poté, co se stala Priština srbským městem, se turecké obyvatelstvo, které představovalo kostru státní správy, odstěhovalo zpět do Turecka. V roce 1921 měla Priština 14 761 obyvatel.

V roce 1946 se Priština stala hlavním městem autonomního státu Kosova. Mezi lety 1953–1999 vzrostl počet obyvatel z 24 000 na více než 300 000. Největší nárůst nastal u zdejšího albánského obyvatelstva, které se sem přestěhovalo z horských pastvin.

Na konci druhé světové války bylo Kosovo jednou z nejvíce rurálních oblastí v rámci celé Jugoslávie; sestěhovávání obyvatelstva do měst tak znamenalo bouřlivý růst. V 60. letech byla zbudována v Prištině pobočka Bělehradské univerzity, která se po protestech v listopadu 1968 postupně osamostatnila. Jižně od samotného centra města vyrostla panelová sídiliště (Dardania, Sunčan Breg, Ulpiana apod). Ve směru ke Kosovu poli vznikla průmyslová zóna. Západně od ní byly vybudovány tepelné elektrárny a další továrny. Zatímco ještě v roce 1966 měla Priština jen několik zpevněných silnic a největším městem na území Kosova byl Prizren, ke konci 80. let dominovala Priština do počtu obyvatel na území celé autonomní oblasti Kosovo. Rychlý růst města kladl stále vyšší nároky na rozvoj infrastruktury, která byla financována z Fondu pro nerozvinuté republiky.

Ekonomický boom Prištiny přerušily nepokoje v roce 1981 a následná hospodářská krize v 80. letech. Situace pokračovala i v 90. letech, kdy byla fakticky omezena kosovská autonomie. Uplatněna byla přímá správa srbských úřadů. Ty v duchu obrody pravoslavné identity Srbů v 90. letech nechaly zbudovat pravoslavný chrám, který však nikdy nebyl dokončen. Během Bombardování Jugoslávie v roce 1999 bylo v Prištině zasaženo několik strategických objektů, mezi které patřilo např. Letiště Slatina (které nicméně utrpělo jako převážně podzemní základna jen malé škody), dále místní kasárna, policejní stanice, budova pošty a další. Po skončení konfliktu Prištinu opustilo cca 45 000 místních Srbů. Po roce 1999 bylo Kosovo centrem správy UNMIK OSN.

Po osamostatnění a vyhlášení Republiky Kosovo, ke kterému došlo 17. února 2008, se stala Priština hlavním městem. Od té doby zde sídlí úřady mezinárodních institucí a také ambasády těch zemí, které uznaly nezávislost Kosova.

 

Mapa - Priština (Komuna e Prishtinës)

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 42° 42' 0" N / 21° 16' 60" E | Časové pásmo : UTC+1:0 / UTC+2 | Měna : EUR  

Mapa

Google Earth-Mapa-Priština
Google Earth
OpenStreetMap-Mapa-Priština
OpenStreetMap
Mapa-Priština-Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa-Priština-Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa-Priština-OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa-Priština-OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa-Priština-OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa-Priština-CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa-Priština-CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa-Priština-OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa-Priština-Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa-Priština-Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite

Photograph

Priština-Historie-Soubor:Priština, 30. léta
Historie
Soubor:Priština, 30. léta
Priština-Ekonomika-Soubor:Kult
Ekonomika
Soubor:Kult
Priština-Ekonomika-Soubor:Kosova Government Building
Ekonomika
Soubor:Kosova Government Building
Priština-Kultura-Soubor:Narodno pozorište, 1998
Kultura
Soubor:Narodno pozorište, 1998
Priština-Kultura-Soubor: Bibloteka Kombëtare e Kosovës
Kultura
Soubor: Bibloteka Kombëtare e Kosovës
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
Priština
1 2 3 4 5 

Státní území - Kosovská republika

Kosovo, úředním názvem Kosovská republika je sporné území a částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který v únoru 2008 vyhlásil nezávislost na Srbsku jako Kosovská republika. Srbsko považuje tuto republiku za své území a stále na ni vznáší nárok jako na svou vlastní Autonomní provincii Kosovo a Metochie. Kosovo jako nezávislou zemi uznává většina států na světě.

Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Má rozlohu 10 905 km² bydlí tu asi 1 900 000 obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu s Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 jako jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912-13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Jazyk (lingvistika)
SQ Albánština (Albanian language)
SR Srbština (Serbian language)
Mapa  
Mapa-Kosovská republika1015px-Kosovo_location_map.svg.png
1015px-Kosovo_locati...
1015x1150
Mapa-Kosovská republika2000px-Kosovo_map-en.svg.png
2000px-Kosovo_map-en...
2000x2060
Mapa-Kosovská republikaKosovo_map.png
Kosovo_map.png
608x816
Mapa-Kosovská republika1015px-Kosovo_relief_location_map.svg.png
1015px-Kosovo_relief...
1015x1150
Neighbourhood - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Makedonie 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora 

Administrative Subdivision

Velkoměsto, Vesnice,...

Facebook

 mapnall@gmail.com