Mapa - Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)

Svět >  Evropa >  Moldavsko >  Podněstří

Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko, nebo Zadněstersko; moldavsky Нистрене, rumunsky Transnistria, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'я, Наддністрянщина), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě podporovaný Ruskem, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž postavení těchto území je taktéž sporné. De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou dvou malých předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Pro změnu se uvnitř území Podněstří nacházejí enklávy, které kontroluje Moldavsko. Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Kromě Náhorního Karabachu, Jižní Osetie a Abcházie nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi jednu osminu území Moldavska, žije zde přes 500 000 obyvatel. Moldavská vláda v Kišiněvě nad tímto územím nemá žádnou pravomoc.

V hlavním městě Podněstří Tiraspolu de facto existuje nezávislý útvar, disponující všemi znaky státu, s vlastní zákonodárnou, soudní a výkonnou mocí, mnohými je považovaný za diktaturu. Podněstří má vlastní měnu i armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. V podněsterské vládě se objevily osoby podezřelé ze spojení s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vladimir Jurjevič Anťufejev byl obviněn ze zločinů spáchaných v Rize počátkem 90. let.

Úřední řečí v Podněstří je rumunština (moldavština), psaná ale na rozdíl od Moldavska cyrilicí. Roku 2004 byly v Podněstersku zavřeny školy, které předtím vyučovaly rumunštinu latinkou.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj. ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti i vyrábějí a často proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které tak tuto oblast pod záminkou ochrany etnických Rusů, kteří zde žijí, dlouhodobě destabilizuje. Region tak zůstává oblastí ruského vlivu v bezprostřední blízkosti hranic EU.

 

Mapa - Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)

Zeměpisná šířka / Zeměpisná délka : 47° 22' 0" N / 29° 15' 0" E | Časové pásmo : UTC+2:0 / UTC+3 | Měna : MDL | Telefon : 373  

Mapa

Google Earth-Mapa-Podněstří
Google Earth
OpenStreetMap-Mapa-Podněstří
OpenStreetMap
Mapa-Podněstří-Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa-Podněstří-Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa-Podněstří-OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa-Podněstří-OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa-Podněstří-OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa-Podněstří-CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa-Podněstří-CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa-Podněstří-OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa-Podněstří-Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa-Podněstří-Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite

Státní území - Moldavsko

Moldavská vlajka
Moldavsko je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úřední jazyk se dříve nazýval moldavština, podstatná část obyvatel ho však považovala za dialekt rumunštiny. V prosinci 2013 nejvyšší soud rozhodl, že úředním jazykem země je rumunština. Užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština.

Současná Moldavská republika vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Navazuje na tradici v Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
MDL Moldavské leu (Moldovan leu) L 2
ISO Jazyk (lingvistika)
RO Rumunština (Romanian language)
RU Ruština (Russian language)
TR Turečtina (Turkish language)
Mapa  
Mapa-MoldavskoMoldova_Regions_map.png
Moldova_Regions_map....
1913x2415
Mapa-Moldavsko990px-Moldova_location_map.svg.png
990px-Moldova_locati...
990x1217
Mapa-Moldavskoimage.jpg
image.jpg
1398x1686
Mapa-MoldavskoUn-moldova.png
Un-moldova.png
2057x2580
Mapa-MoldavskoMoldova_administrative_map.png
Moldova_administrati...
1402x1737
Neighbourhood - Státní území  
  •  Rumunsko 
  •  Ukrajinská sovětská socialistická republika 

Administrative Subdivision

Velkoměsto, Vesnice,...

Facebook

 mapnall@gmail.com