Mapa - Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)

Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)
Podněsterská moldavská republika, zkráceným názvem Podněstří (též Podněstersko nebo Zadněstersko,nebo ), je de iure integrální součástí Moldavska, ale de facto nezávislý stát ve východní Evropě podporovaný Ruskem, který se v roce 1990, resp. 1991 odtrhl od Moldavské SSR. Mezinárodně stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž tato území rovněž nejsou mezinárodně uznávána. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou dvou malých předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Pro změnu se uvnitř území Podněstří nacházejí enklávy, které kontroluje Moldavsko. Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Spolu s Abcházií, Jižní Osetií a Náhorním Karabachem je Podněstří jednou z oblastí post-sovětských zamrzlých konfliktů.

Mapa Podněstří Plocha Podněsterské moldavské republiky čítá v závislosti na definici 3 567 nebo 4 163 kilometrů čtverečních, což představuje 10,5% nebo 12,3% plochy Moldavska. Rozlohou je Podněstří zhruba o 40% větší než Lucembursko. Vzdálenost od severozápadního k jihovýchodnímu okraji území činí 202 kilometrů.

Podněstří leží v nížině, ve výšce od 50 do 200 metrů nad mořem, a přimyká se k východnímu břehu Dněstru, který je jeho jedinou větší řekou. Pouze na severu do Podněstří zasahuje Volyňsko-podolská vyvýšenina, kde se nachází i nejvyšší bod Podněstří. Nachází se v Rybnickém rajonu u obce Ploť, asi 350 metrů od hranice s Ukrajinou (souřadnice: ). Jde o malou vyvýšeninu uprostřed polí, dosahující výšky 273 m n. m. Vrchol je snadno dostupný, nachází se jen 140 metrů od silnice.

Hlavní město Tiraspol má přibližně 150 000 obyvatel a leží na jihu země, zhruba mezi Oděsou (100 km daleko) a Kišiněvem (70 km daleko). Západně od Dněstru leží město Bender a vesnice Chițcani jižně od Tiraspolu. Několik vesnic na východním břehu Dněstru severně od Dubossary je pod kontrolou moldavské vlády, nárok si na ně však činí Podněstří, totéž platí o vesnicích Varnița a Copanca ležících západně od Dněstru (v okolí Tiraspolu).

Nejdůležitější města Podněstří vedle hlavního města Tiraspolu jsou Bender, Rîbnița a Dubăsari. Jistý regionální význam mají také Dnestrovsc jako sídlo významné elektrárny a také okresní města Grigoriopol, Kamenka a Slobodzeja.

Největší část obyvatel žije v jižních okresech s největší hustotou obyvatel. Tiraspol, Bender, Slobodzeja a několik okolních obcí tvoří dohromady aglomeraci o zhruba 350 000 obyvatel a tím s odstupem největší městský prostor, v němž se koncentruje převážná část hospodářství.

Nejbližší mezinárodní letiště se nachází mimo Podněstří, v Kišiněvě (Letiště Kišiněv), 60 kilometrů severozápadně od Tiraspolu. V Tiraspolu je vojenské letiště, které se má přebudovat pro osobní provoz.

 
Mapa - Podněstří (Unitatea Teritorială din Stînga Nistrului)
Mapa
Google Earth - Mapa - Podněstří
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Podněstří
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Podněstří
OpenStreetMap
Mapa - Podněstří - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Podněstří - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Podněstří - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Podněstří - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Podněstří - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Podněstří - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Podněstří - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Podněstří - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Podněstří - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Podněstří - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Moldavsko
Moldavská vlajka
Moldavsko, plným názvem Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde přibližně 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou. Užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština.

Současná Moldavská republika vznikla v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Navazuje na tradici Moldavského knížectví, jež má kořeny ve 14. století. Severní část knížectví byla po záboru Rakouskem roku 1775 známa jako Bukovina. Po roce 1812 si zbylé území rozporcovali Rusové a Osmani a bylo poté známo jako Besarábie. Po první světové válce krátce existovala samostatná Moldavská demokratická republika, ale roku 1918 byla včleněna do Rumunska. Z druhé části území, kontrolované Sověty, vznikla Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1940 Sověti i zbytek Moldavska obsadili a začlenili ho do SSSR, jakožto Moldavskou sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR vyhlásila samostatnost. Znovupřipojení k Rumunsku Moldavané odmítli v referendu. Moldavsko bývá někdy nazýváno Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
MDL Moldavský lei (Moldovan leu) L 2
ISO Jazyk (lingvistika)
RO Rumunština (Romanian language)
RU Ruština (Russian language)
TR Turečtina (Turkish language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Rumunsko 
  •  Ukrajina 
Územní jednotka
Město, Vesnice,...