Mapa - Opština Lipkovo

Opština Lipkovo
Opština Lipkovo (makedonsky Општина Липково, albánsky Komuna e Likovës ) – je jednou ze 6 opštin Severovýchodního regionu a také současně jednou z 80 opštin v Severní Makedonii. Rozkládá se na severu Severní Makedonie v západní části regionu. Rozloha je 267,82 km². Většinu obyvatelstva opštiny, zhruba 97 % tvoří Albánci. Správním centrem opštiny je vesnice Lipkovo.

Opštinu tvoří 23 vesnic, jimiž jsou: Kumanovo na východě, Aračinovo na jihu, Butel a Gazi Baba na jihozápadě a Čučer Sandevo na západě. Mimo to na severu hraničí se srbskou opštinou Preševo a s kosovskou Vitina.

 
Mapa - Opština Lipkovo
Mapa
Microsoft Bing - Mapa - Opština Lipkovo
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Opština Lipkovo
OpenStreetMap
Mapa - Opština Lipkovo - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Opština Lipkovo - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Opština Lipkovo - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Opština Lipkovo - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Opština Lipkovo - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Opština Lipkovo - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Opština Lipkovo - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Opština Lipkovo - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Opština Lipkovo - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Severní Makedonie
Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, ), plným názvem Republika Severní Makedonie, je stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Jde přibližně o severní (resp. severozápadní) třetinu větší zeměpisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu přibližně 26 000 km²; geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.

Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
MKD Makedonský denár (Macedonian denar) ден 2
ISO Jazyk (lingvistika)
SQ Albánština (Albanian language)
MK Makedonština (Macedonian language)
SR Srbština (Serbian language)
TR Turečtina (Turkish language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Albánie 
  •  Bulharsko 
  •  Kosovo 
  •  Srbsko 
  •  Řecko 
Územní jednotka
Město, Vesnice,...